Stařičký Horácký zimní stadion byl pro něj místem, kde se jako talentovaný mladík odrážel k velkému hokeji. Na stejném místě, ovšem už v nové Horácké aréně, se v pátek představí v dresu národního týmu. Třicetiletý útočník Ondřej Beránek, mistr světa z Prahy 2024, se v rámci přípravy hokejové reprezentace v tomto týdnu vrátil do Jihlavy, kde v roce 2016 v dresu místní Dukly slavil vítězství v první lize. Po deseti letech je jeho mise o úroveň výš: po komplikovaném zranění si chce zajistit letenku na mistrovství světa. Nostalgie po „staré“ hale Když havlíčkobrodský rodák a odchovanec vstoupí do známých míst, okamžitě se mu vybaví vzpomínky na sezonu, kdy Jihlava hokejem žila. „Samozřejmě, nová hala je krásná. Je to něco úplně jiného,“ komentuje moderní stánek. „Všechno má své. Stará hala měla určitě své kouzlo, diváci tam byli strašně slyšet. Ale fanoušci jsou zde stále fantastičtí, navíc v krásném prostředí. Jsme rádi, že tady můžeme být.“ Karlovarský Ondřej Beránek v šestém čtvrtfinále proti Liberci. Vzpomínky na Duklu nejdou zapomenout. „Vždycky, když sem přijedu, vše se mi vybaví. Vyhráli jsme tehdy první ligu, šli do baráže, byl to tehdy super rok. Moc jsem si to užil,“ ohlíží se za svým angažmá, které ukončila neúspěšná barážová skupina s Litvínovem, Karlovými Vary a pražskou Slavií. V pátek se Beránek v Jihlavě představí fanouškům v přípravném utkání proti Rakousku. Půjde pro něj o speciální duel také díky blízkosti domova. „Ve Varech už jsem pár zápasů za nároďák hrál, v Jihlavě si to ale nepamatuju. Bude to hezké. Zájem o lístky od rodiny a kamarádů byl velký, ale zmizely hned,“ popisuje, že vstupenky na zápas byly vyprodány během několika minut. „Lístků moc nemáme, ale ti nejbližší určitě půjdou,“ usmívá se Beránek. Právě odveta s Rakouskem (ve čtvrtek se hrálo ve Vídni a Češi zvítězili 5:1) bude pro hráče klíčovým testem. Beránek varuje před podceněním jižních sousedů, kteří v posledních letech ukazují, že se dokážou měřit i s favority. „Každý soupeř je těžký. Rakušané umějí kousat, což ukázali i na loňském mistrovství,“ připomíná. Podle něj nelze čekat nic jiného než houževnatý odpor. „Víme, co nás čeká. Budeme na ně připravení a musíme do toho jít s pokorou,“ doplňuje Beránek. Duel s Rakouskem bere jako ideální přípravu, která prověří jeho aktuální fyzickou kondici po návratu na led. Návrat, ve který už nedoufal. Cesta do aktuálního výběru trenéra Radima Rulíka byla pro třicetiletého dravce trnitá. Vážné zranění ruky a ramene mu na začátku roku vystavilo na dlouhé týdny stopku a připravilo ho také o možnost bojovat o olympijské hry. „To zranění bylo trošičku těžší. Už jsem ani nepočítal s tím, že do téhle sezony ještě nastoupím,“ přiznává upřímně. Ondřej Beránek bojuje o puk před americkou bránou. Nakonec však stihl závěr play-off, kde i přes bolesti naskočil do bitev proti Třinci. „Trošku jsem to tehdy uspěchal, ještě to zlobilo. Ale teď mi pomohl týden volna a regenerace. Každý den je to lepší a lepší, ruka se uzdravila a já můžu bojovat o mistrovství,“ pochvaluje si svůj zdravotní stav. Vsadí na karlovarskou chemii Velkou výhodou pro Beránka je fakt, že v reprezentaci nemusí hledat společnou řeč s novými spoluhráči. V lajně se potkává s Jiřím Černochem, se kterým nastupuje v Karlových Varech už mnoho let. „Hrajeme spolu určitě nějaký pátek, takže víme, co od sebe čekat. V té hře to strašně pomáhá, víme o sobě, kde se nacházíme,“ vysvětluje výhody klubové spolupráce. I když má nyní plnou hlavu reprezentace, stíhal sledovat také Duklu v aktuální baráži s Litvínovem. „Pořád na to koukáme. Tři čtvrtě kabiny znám. Hrajou výborný hokej a přeju jim, aby to zvládli,“ vzkazuje Beránek.