„Že bych zanevřel na prodloužení? To ne. Jsou to zase zkušenosti pro náš mladý tým. Všichni jsme na ledě nechali všechno. Kdyby nás Vary nějak extra přehrávaly, byl bych zklamaný ještě víc,“ řekl třiatřicetiletý bek. Co v sedmé bitvě rozhodlo? Bylo to strašně vyrovnané jako všechny předešlé zápasy. Že to bude po třech třetinách 0:0, to jsem nečekal. Věděl jsem ale, že to bude opatrné, což se taky potvrdilo. Pak už záleželo jen na tom, kdo bude mít víc štěstí. Po rozhodujícím gólu jste něco reklamoval u rozhodčího. O co šlo? Zlobil jsem se kvůli zákroku od Beránka. Byl jsem na puku první, a kdyby mě nechytil za hokejku, vyvezl bych puk nebo bych ho dloubl do středního pásma, ale takhle mi zabránil v pohybu. Rozhodčí celý zápas žádný faul nepískli, tak asi chtěli v tom trendu pokračovat. Bohužel z toho padl gól. Co bylo v sérii s Vary klíčové? Těžko říct. Možná kdybychom zvládli aspoň jeden z prvních dvou domácích zápasů, série mohla být jiná. Hodně lidí nás po těch dvou úvodních prohrách odepisovalo, ale my jsme ukázali charakter týmu. Z Varů jsme přivezli dvě výhry. V pátém utkání jsme doma sice nebyli lepší, ale podařilo se nám ho vyhrát. Škoda toho šestého, ale v něm byl soupeř jasně lepší. V rozhodujícím zápase jsme měli výhodu domácího prostředí, ale gól jsme dali jen z ofsajdu. Jako třetí tým základní části jste přitom byli považováni za favority... Já se do role favorita vůbec nepasoval. S Vary jsme v sezoně třikrát prohráli. Oni hráli výborně týmově a zodpovědně, měli výborného gólmana. Gratuluju jim k postupu. V šestém zápase ve Varech jste chyběl. Co se stalo? Jel jsem do Varů normálně zdravý, během noci mě přepadla nějaká střevní chřipka. Měl jsem horečky, šlo to vrchem spodem, byl jsem úplně nepoužitelný. Bohužel mě to přibrzdilo a nemohl jsem klukům pomoct, ale s doktorem jsme na tom do sedmého zápasu zapracovali. Patří mu velký dík za to, že mě dal dohromady. Za jeden den jsem shodil tři nebo čtyři kila, bylo to vážně nepříjemné. Radim Šimek emotivně slaví gól proti Karlovým Varům. Soupeře jste ve všech zápasech přestříleli, ale nakonec to nepomohlo. Jak důležitým faktorem byl výkon brankáře Dominika Frodla? On je padesát procent jejich úspěchu. Odvedl výborný výkon, klobouk dolů před ním. Ale náš Kvaky (liberecký brankář Petr Kváča) taky chytal skvěle a celou sérii jsme se o něj mohli opřít. Jak byste zhodnotil celou sezonu? Během sezony jsme si dali nějaké cíle. V půlce jsme si řekli, že chceme být do čtyřky. Šli jsme za tím, ale nebylo to vůbec jednoduché. Do předposledního kola jsme museli o čtyřku bojovat, ale ukázali jsme charakter a nakonec jsme to zvládli. V play off je to ale vždycky kdo s koho, obzvlášť s Vary. Vím, že nás lidi pasovali na favority, ale ukazuje se, jak je extraliga vyrovnaná. Bodové rozdíly po základní části byly minimální, a ať narazíte na kohokoli, všechno je hrozně těžké. V krátké době prožíváte druhé velké zklamání v prodloužení. Poprvé to bylo ve čtvrtfinále olympijských her s Kanadou. Znamená to, že teď nebudete mít prodloužení rád? To ne, jsou to zase zkušenosti pro všechny, vypadnout v prodloužení v sedmém zápase play off. Všichni jsme nechali na ledě všechno. Kdyby nás Vary nějak extra přehrávaly, byl bych zklamaný ještě víc, ale my jsme makali a měli jsme gólové šance. Bohužel oni jednu střelu proměnili, my ne. V prodloužení to bylo nakonec stejné jako s Kanadou, ale co tě nezabije, to tě posílí. Máme mladý tým, máme na čem stavět a těším se na další sezonu.