První triumfy bývají ve formuli 1 často nezapomenutelné. Třeba Max Verstappen, král posledních čtyř ročníků, se radoval hned při svém debutu v Red Bullu v pouhých 18 letech. Stal se nejmladším vítězem Grand Prix historie. Na Velikonoční pondělí to bude přesně 40 let od premiérového triumfu velmi podobně nadaného pilota. Muže, o kterém se často hovoří jako o nejtalentovanějším řidiči, jaký kdy ve formuli 1 seděl. Ayrton Senna da Silva se jmenoval. Ayrton Senna ve Velké ceně Portugalska v Estorilu 1985. V roce 1985 šlo o jeho druhou sezonu v nejprestižnějším seriálu. Tu první strávil ve slaboučkém Tolemanu a k výhře měl nejblíž v deštivém Monaku, jenže komisaři byli proti a závod zastavili dřív, než mohl předjet trápícího se Alaina Prosta. Ale o tom třeba později... „Z mladičké stáje utekl do rychlého, ale velmi nespolehlivého Lotusu. Vůz 97T/2, poháněný 1,5litrovým turbomotorem Renault s výkonem kolem 1 000 koní, byl pravděpodobně jedním z nejelegantnějších vozů F1 své éry,“ vzpomínal dlouholetý novinář Nigel Roebuck. Co měl do plusu v kráse, to ztrácel na spolehlivosti. Hned první závod sezony v Riu Senna kvůli trablům s palivovým systémem nedokončil. Když se letecky přepravoval do portugalského Estorilu, problém se stále nepovedlo vyřešit a tým dokonce začal připravovat náhradní vůz. Nakonec nebyl potřeba. Jak to dělá? Kvalifikací tehdy pětadvacetiletý Senna naprosto prolétl. Skoro půl vteřinu nadělil nechápajícímu Alainu Prostovi, osm desetin Kekemu Rosbergovi a třeba úřadujícímu šampionovi Nikimu Laudovi víc než dvě sekundy. To ještě nad okruhem nedaleko Lisabonu svítilo slunce. V neděli dopoledne už se od Atlantského oceánu blížily velmi černé mraky. „Když jsem kouknul z pokoje na oblohu, žádnou radost jsem neměl. Od roku 1976 jsem měl z jízdy v dešti velký respekt,“ vyprávěl Lauda. Narážel na sezonu, v níž nejprve málem uhořel na Nürburgringu, o 39 dní později se vrátil v Monze, aby propršený závod na úpatí Fudži vzdal s tím, že jeho život je cennější než titul mistra světa, který připadl Jamesi Huntovi. To Senna byl úplně jiné povahy. Déšť miloval. Podmínky byly tak hrozné, že v dnešní době by se žádný závod konat nemohl. Odrazovalo to i tamní fanoušky, jen 11 tisíc jich tehdy stálo na tribunách. Kdyby tak ti, co odešli, tušili, o co přišli. Senna z pole position vyrazil hned po startu vpřed. Kolo za kolem pršelo víc a víc, na což on reagoval jednoduše – pláchl zbytku pole. Na mokru si liboval a s vozem často experimentoval. Nacházel přilnavost tam, kde se ostatní prostě neodvážili jít. „Když jsme viděli, jak některé pasáže projíždí, jen jsme kroutili hlavou. I teď ze záznamu je vidět, že se v jeho jízdě mísí opravdové umění, nebojácnost a skutečně pozoruhodný talent,“ říká jeho tehdejší inženýr Steve Hallam. Většinu zatáček projížděl v lehkém smyku, nebál se aquaplaningu. Jedinými hrozbami byla jeho přílišná sebedůvěra nebo piloti, které míjel, když je předjížděl o kolo. A že jich bylo… Ayrton Senna ve Velké ceně Portugalska v Estorilu 1985. Však už ve 20. kole měl Senna před druhým de Angelisem půl minutu k dobru a jen devět mužů jelo v tu chvíli ve stejném kole jako on. Na mokru to nezvládli ani Rosberg, ani Prost. Jak moc špatné tehdy podmínky byly? Velká cena nebyla zastavena ani přerušena, ale piloti se tak báli a jeli tak opatrně, že byl závod nakonec zkrácen na 67 kol ze 70, protože překročil dvouhodinovou hranici. Na začátku 67. kola tak Senna od ředitele Grand Prix na cílové zídce uviděl zdvižený jeden prst – zbývá poslední kolo. Když ho Brazilec dokončil a projel pod šachovnicovou vlajkou, na druhého Alboreta z Ferrari měl minutu a dvě sekundy k dobru. Byl jediným, kdo od Senny nedostal na trati kolo… Tolik k jeho tehdejší převaze. Hned za cílem si odepnul pásy, zvedl se z kokpitu a za jízdy ukazoval na olověné nebe. Jako by děkoval samotnému Pánu za podmínky, kterého 21. dubna 1985 mohl zvládnout skutečně pouze on. „Se vším tím nadšením a očekáváním, když se Ayrton k Lotusu připojil, tohle vítězství pro nás bylo obrovskou vzpruhou. Potřebovali jsme ho, abychom tým pozvedli na vyšší úroveň. Všichni zaměstnanci pak úplně zfanatizovali. Začali věřit, že bychom mohli bojovat o titul mistra světa,“ vzpomínal Chris Dinnage, bývalý mechanik Lotusu. Jen nadšení ale nestačilo, v sezoně skončil Senna čtvrtý za Prostem, Alboretem a Rosbergem. Ale ukázal kosmickou rychlost. Ze 16 závodů získal sedmkrát pole position. „Vyhrál jsem spoustu skvělých Velkých cen, všichni určitě pamatují i na Donington Park v roce 1993. Ale to jsem měl v autě kontrolu trakce, bylo to jednodušší. V porovnání s Estorilem to nebylo nic,“ zamýšlel se jednou i sám Senna. Z bohaté rodiny Mistrem deště přitom nebyl odmala. Když ho poprvé skrápěly provazy vody na motokárách, ani nedojel do cíle. Nevěděl, jak má v tu chvíli vůz ovládat. Někoho by to možná rozhodilo, jemu to jen zvýšilo odhodlání zlepšit se. Jakmile ucítil kapky vody padající z nebe nad Sao Paulem, zamířil přímo na motokárovou dráhu, aby si zvykl na přilnavost vozu na mokré trati. „Vždycky jsem ho v tom podporoval. Odmala bylo vidět, že ho to k motorsportu táhne, byť jsme s ním měli původně jiné plány,“ vzpomínal táta Milton. Ten vlastnil společnost na výrobu autodílů, kterou chtěl později synovi předat. Trvalo dlouho, než pochopil, že se tak nestane. Senna byl do závodění zažraný od první chvíle, co od táty dostal motokáru s motorem ze sekačky. Starting young As a 4 year old, Ayrton Senna insisted on getting a cart - his father put one together using one of their lawnmower's engine. This is him posing in it The legend would have been 62 today 💔 pic.twitter.com/WmE7JDv5e8 — Aniket Mishra (@aniketmishra299) May 1, 2022 Po nocích vstával, aby mohl koukat na své hrdiny v televizi. A mohl i snít, pocházel z bohaté brazilské rodiny, nežil ve slumu, nouzí netrpěl a drahý motorsport tak mohl vesele provozovat. Beco, jak mu rodiče přezdívali, hrával i fotbal, vynikal v gymnastice. „Ale jakmile uslyšel někde zařvat motor, klidně seběhl ze hřiště a šel se podívat, co to bylo,“ smál se táta. V sedmi poprvé řídil džíp na rodinné farmě a ve třinácti, kdy to bylo legálně možné, se z ulic Sao Paula, kde si hrál s kamarády, přesunul s motokárou na okruh, kde začal závodit a vítězit. Když pak v dobách největší slávy občas přijel domů, jel se podívat právě do těchto míst ke svým nejvěrnějším fanouškům, se kterými klidně proseděl odpoledne. Že ho to později táhlo do Evropy? Není se co divit. Má v ní předky. Maminka byla vnučkou italských přistěhovalců, zatímco tatínek se narodil Španělce z Andalusie. Vyhrál i bez brzd Po triumfech v jihoamerických šampionátech a druhých místech v těch světových se přestěhoval do Eatonu, na předměstí anglického Norwiche. Motokáry vyměnil za monoposty a jako uragán vlétl do formule Ford 1600, kde s Van Diemenem vyhrál britský šampionát. V Nettertonu dokonce triumfoval bez předních brzd, o které přišel kvůli úlomkům z havárie. Během závodu se ale přizpůsobil novému jízdnímu stylu, kdy spoléhal jen na zadní brzdy a všechny předjel. „Když nám to hlásil do vysílačky, nevěřili jsme mu. Nedokázali jsme si představit, že by s tímhle mohl dojet do cíle, nebo být konkurenceschopný. Když jsme po závodě ale sáhli na přední brzdové kotouče, byly úplně studené. Vážně mu nefungovaly,“ kroutili hlavou mechanici. Po celkovém triumfu a pod tlakem svých rodičů, aby převzal roli v rodinném podniku, Senna oznámil svůj překvapivý odchod z formule Ford a vrátil se do Brazílie. Jen na chvíli. Jeho talentu si totiž nešlo nevšimnout. A on nedokázal odolat. Přemluvili ho, aby se v roce 1983 zúčastnil šampionátu formule 3, kde až do poslední chvíle bojoval o titul s Martinem Brundlem – později slavným komentátorem formule 1. Před sezonou 1984 bylo jeho jméno spojováno s mnoha týmy. Dostal ale jen velmi málo nabídek, které by se mu líbily. Přitom v testech oslňoval. Třeba pro Williams obkroužil v Donington Parku 40 kol a byl rychlejší než Rosberg, mistr světa z roku 1982. Odmítl McLaren, v Lotusu i Brabhamu sice zájem měli, ale titulární sponzoři dali šéfům týmu jasně najevo, že si přejí mít jezdce ze země, odkud sponzor pochází. V Brabhamu navíc Sennu vetoval jeho krajan Nelson Piquet. A tak mladík sáhl po sotva konkurenceschopném Tolemanu. Kdyby v roce 1984 nastoupil do formule 1 v barvách nejlepšího týmu, tehdy McLarenu, nikdo nepochybuje o tom, že by hned ve své první sezoně bojoval o mistrovský titul, jako se to o 23 let později podařilo Lewisi Hamiltonovi za volantem stejné stáje. Ta zeď se pohnula! Senna si ale svou šanci musel vyčekat. Celý rok 1984 byl ve znamení problémů s pneumatikami nebo s tlakem paliva, kvůli čemuž se třeba ani nekvalifikoval do Velké ceny San Marina. Když ale v Monaku začalo pršet, úplně ožil. Ze třináctého místa na startu neustále stoupal pořadím. Druhého Nikiho Laudu předjel v 19. kole a vedoucího Alaina Prosta pak stahoval třeba o čtyři sekundy na kolo. Ayrton Senna, Toleman, Monaco, 1984. Photo: Paul-Henri Cahier. pic.twitter.com/CYHYzq11FN — Demetriou Neto (@NetoDemetriou) March 30, 2025 Když už byl za Francouzem tak blízko, že hrozilo, že ho předjede, francouzský šéf Mezinárodní automobilové federace Jean-Marie Balestre zatahal za nitky v zákulisí a nechal tehdejšího hlavního rozhodčího Jackyho Ickxe závod zastavit. Aspoň tak se to povídá... „Udělal ale obrovský dojem. Ve skutečnosti možná na mě menší než na ostatní lidi, protože já tušil, co přichází. Znal jsem ho a věděl, čeho je schopný,“ ohlížel se na tehdejší Sennův výkon jeho inženýr Pat Symonds. Brazilec byl naprosto přesvědčený o tom, že je nejlepší. Symonds si vzpomíná na historku, která jen dokládá, jak moc si při své první sezoně věřil: „V Dallasu se jel velmi parný a strašně náročný závod. Ayrton dostal na začátku hodiny, ale postupně se probojovával vpřed a měl našlápnuto na vážně dobrý výsledek, než narazil do zdi. Byl z toho fakt rozrušený. Když jsme měli pozávodní briefing, řekl: ‚To není možné, ta zeď se pohnula!‘“ „Řekl jsem: ‚Jo, jasně…‘ Ale byl tak neodbytný, že jsem si řekl, že se tam tedy půjdeme podívat. Když jsme na inkriminované místo došli, hádejte co? Ta zeď se fakt pohnula! Někdo narazil do opačného konce a o několik milimetrů část bloku vychýlil. Ne o víc než o deset milimetrů, ale i tak.“ „Jezdil s takovou přesností, že stačilo, aby kvůli těm pár milimetrům o zeď škrtnul. Věděl jsem, že je dobrý, ale tohle mi ukázalo, jak moc je výjimečný.“ Inženýři Sennu po celou jeho kariéru cenili za poskytování velmi specifických technických podrobností o voze a podmínkách na trati. A to se stále bavíme o době dlouho před příchodem telemetrie. V šampionátu ho ale vůz nepustil výš než na devátou příčku. Nebylo se co divit, že plánoval, jak co nejrychleji zmizet. Byl vlastně prvním pilotem, kterého do Lotusu nevybral osobně jeho zakladatel Colin Chapman, jenž zemřel v roce 1982. Nejlepší vůbec? Od triumfu v Estorilu si musel ještě tři roky počkat na první ze tří titulů mistra světa. Prakticky jen ve dvou sezonách měl skutečně dominantní auto, které si jeho schopnosti zasluhovaly. I tak dokázal vyhrát 41 závodů a podle mnohých se stal nejlepším pilotem vůbec. Pobláznil Brazílii, která kvůli němu často v nelichotivé časy vstávala, aby ho v televizi sledovala. Chodil s populární zpěvačkou Xuxou, se kterou randil i bájný Pelé. Jeho závodní kariéra nabídla spoustu heroických momentů. V roce 1991 třeba poprvé vyhrál v Brazílii i se zaseknutou šestkou, se kterou obkroužil poslední čtyři kola. O dva roky později zase v Donington Parku zajel nejrychlejší kolo i přesto, že projel boxy. V Belgii zachránil Ériku Comasovi život, když viděl jeho náraz do zdi. Hned na trati zastavil a rychle se k němu rozběhl. Formule, v tu chvíli už zaplavená unikajícím palivem, mohla kdykoli vybouchnout, kdyby nezastavil motor. Senna pak držel omdlévajícímu Francouzovi hlavu, než přijeli záchranáři. Jeho vztah s týmovým kolegou a úhlavním rivalem v McLarenu Alainem Prostem plný nečistých politických bojů i šťouchanců na trati a následného usmíření těsně před Sennovou smrtí v Imole 1. května 1994 by vydal na samostatnou knihu. Ayrton Senna se Soičirem Hondou a Alainem Prostem Jisté je, že je Brazilec ceněn i samotnými piloty. Vyhrál anketu Autosportu, kdy nejlepšího pilota historie volili jezdci, kteří alespoň jednou startovali ve formuli 1. Před Michaelem Schumacherem a Juanem Manuelem Fangiem. Před deseti lety vyhrál i anketu aktivních pilotů, kdy ho na první místo zařadili Sebastian Vettel, Jenson Button, Lewis Hamilton i Fernando Alonso. Jeho smrt znamenala pro Brazílii třídenní národní smutek. Státní pohřeb navštívilo v ulicích São Paula tři miliony lidí. „Nikdy nebude zapomenut. Na to byl příliš dobrý, příliš charismatický a příliš mnoho lidí ho mělo kvůli jeho osobnosti rádo. Dostal se do srdcí milionů fanoušků,“ uznal jeho týmový kolega a rival z motokár Terry Fullerton. Oslava pro fanoušky A připomínat si ho budou i v pondělí v Estorilu. Ne všichni totiž stráví Velikonoční pondělí tím, že budou koledovat. Okruh dávno vyřazený z kalendáře formule 1 ožije vzpomínkami. Čtyřicet let poté, co tady získal první ze svých 41 triumfů ve formuli 1, dovezou na místo jeho Lotus97T. A za volantem bude taky Senna – Bruno, Ayrtonův synovec. S vozem objede několik exhibičních kol, aby se jeden z nejlegendárnějších výkonů historie připomněl. In case you missed this morning’s announcement, we’re very excited to confirm that Ayrton Senna’s 1985 Estoril Grand Prix-winning Lotus 97T will be running at the 82nd Members’ Meeting presented by Audrain Motorsport. Bruno Senna (@bsennaofficial) will be driving the car in what… pic.twitter.com/o8Qx8jUb2w — Goodwood Road & Racing (@GoodwoodRRC) February 19, 2025 „Řídit to ikonické auto bude neuvěřitelné. Znamenalo začátek strýcovy cesty k velikosti,“ prozradil Bruno, kterému v té době bylo 18 měsíců. „Věřím, že tato oslava sdruží fanoušky z celého světa. Ayrton je pořád zajímá. Jeho odkaz dál inspiruje generace, aby si šly za svými sny a nikdy se nevzdávaly.“ Lotus bude zároveň po celý den na sociálních sítích sdílet příběhy ze zákulisí, rozhovory a reakce fanoušků. Jízdu Bruna Senny odvysílá Sky Sports. „Příchod Ayrtona do Lotusu byl zlomový moment,“ říká Clive Chapman, výkonný ředitel Clasic Team Lotus. „Jeho talent, technický přehled a neúnavná vášeň posunuly tým vpřed. Tohle výročí nám umožňuje znovu prožít jeho kouzlo a uctít jeho odkaz. Bude to emotivní a historický okamžik.“ Tak snad se seshora díváš, Ayrtone!