Češi měli vyhrát, i kdyby se trenéři rozhodli posadit Romana Červenku, Lukáše Sedláka nebo Filipa Hronka. Historicky první prohra se Slovinskem nyní fanouškům i týmu dokazuje, že na šampionátu nelze podcenit nikoho. Blümelova absence teď tímhle stylem působí. Místo toho, aby trenéři udrželi elitní útok pohromadě a dali mu čas se sehrát, když Blümel kvůli pozdějšímu příletu ze Severní Ameriky vůbec nezasáhl do přípravy, upřednostnila se rotace a vyzkoušení jiných vazeb. Je to částečně pochopitelné, zvlášť když k Červenkovi a Sedlákovi dosadili trenéři jejich spoluhráče z Pardubic Jana Mandáta. Kdy jindy než proti outsiderovi zkoušet varianty, které se pak proti Švédům (pondělí) nebo Kanadě (přespříští úterý) ustálí? Jenže riskujete přesně to, co se stalo v sobotu – že výsledek nevyjde a svalí se na vás kritika, že zbytečně necháváte odpočívat 25letého kluka, který za poslední čtyři roky ve 255 zápasech AHL nastřádal 230 bodů. Radim Rulík na české střídačce během utkání se Slovinskem. I proto bych čekal, že trenérský štáb Blümela v sestavě podrží. Když už ne ve stejném útoku, tak v jiném. Pracovat s ním chtějí, jak dokládají Rulíkova slova reflexe po prohře: „Chtěl jsem ve dvou zápasech ve dvou dnech dostat do hry další útočníky a rozložit síly, abychom měli energii. Od pondělka s ním počítám do sestavy. Bude hrát a bude hrát hodně.“ Blümel v seniorské reprezentaci pod Rulíkem ještě nehrál, takže by dávalo smysl otestovat si šikovného střelce všude možně, jen ne na tribuně. Tím spíš, když se na šampionátu ve Švýcarsku hraje na obrovském ledě, na nějž si zámořští hráči musí zvykat. A průběh zápasu nakonec i ukázal, jak by se Blümel hodil! Svádět ale nezvládnuté utkání se Slovinskem na to, že chyběl jeden útočník a trenéři se div ne zbláznili, je krátkozraké. Češi měli spoustu šancí, jak zápas zlomit. Nastřelili tyčky, vyslali několik těsně vedle letících střel. Dominantní přesilovky nekorunovali zabijáckým zakončením, vytratil se důraz i přímočarost, až nakonec zapracoval aspekt náhody a smůly. Sedlák by při vyrovnávacím gólu na 2:2 asi přidal, že Slovinci nezahráli vhazování podle pravidel, Rulík upozorňoval na to, že Slovinci Galvase v prodloužení faulovali těsně před tím, než ujeli do samostatného úniku a vstřelili vítězný gól... Rulíkovi a kolegům sobotní tah nevyšel. Blümel se proti Švédsku (zřejmě) vrátí do elitního útoku, a pakliže nezahořkl, jakože o tom nepochybuju, bude mít před sebou skvělou příležitost si svou pozici až do konce mistrovství uhájit. Ztráta bodů se Slovinskem neznamená ani konec nadějí na medaili, natož že by teď byl nějak zásadně v ohrožení postup do čtvrtfinále. Vzpomeňte na šampionát 2022 v Tampere, kde kouč Kari Jalonen uklidňoval (a zároveň dráždil) veřejnost po prohře s Rakouskem novým pojmem „superšance“. Chtěl tím říct, že se prohrát mohlo, ale on na týmu viděl dobré věci. Jasně, nakonec mu přijel David Pastrňák, což teď Rulík očekávat nemůže, ale Jalonen tehdy s týmem bral bronz. Teď se zaškobrtlo. Zatím nic víc.