„Nepíšete jen norskou fotbalovou historii, ale historii celé naší země.“ „Díky vám mohou být všichni doma čtrnáct dní opilí, aniž by se na ně kdokoliv nechápavě díval.“ „Jen počkej, Carlo Ancelotti... Jdeme si pro tebe!“ 😅🇳🇴 Stale Solbakken, técnico da Noruega, manda recado para o Brasil após classificação para as oitavas de final da Copa do Mundo: “Pode esperar, Carlo Ancelotti, estamos chegando!” 🗞️ @ESPNBrasil 🎥 @nff_landslag pic.twitter.com/iqPBZMtw3K — Planeta do Futebol 🌎 (@futebol_info) July 1, 2026 Jen pár útržků z poutavého proslovu trenéra, jemuž všichni naslouchali. Až po úsměvném rýpnutí do legendy stojící na lavičce Brazílie, příštího norského soupeře, se kabinou začal rozléhat hlasitý smích doprovázený potleskem. Nejde pouze o gólovou mašinu Haalanda nebo fantastické fanoušky, popularitu si fotbaloví vikingové na letošním šampionátu uzmuli také díky Solbakkenovi. Holohlavého kouče při zápasech často spatříte na kraji technické zóny, odkud hráčům energicky udílí pokyny. Soustředěného, kompletně zažraného do dění na trávníku. Stale Solbakken důrazně uděluje pokyny během utkání s Pobřežím slonoviny. Klečící Stale Solbakken objímá kolegy z realizačního týmu po norském vítězství nad Pobřeží slonoviny. Po vítězství 2:1 nad Pobřežím slonoviny a razítku na účasti mezi šestnácti nejlepšími nedokázal zadržet dojetí, klesl na kolena a objímal členy svého realizačního týmu. Pak se usmíval, jásal. A samozřejmě vesloval. Sympatie si získal už ve skupině. Jakmile zazněl závěrečný hvizd utkání se Senegalem, doběhl na tribunu, prodral se mezi kolemjdoucími, aby objal a políbil manželku Anniken, která stojí po jeho boku více než třicet let. Společně si vychutnávají norskou fotbalovou pohádku, ale prošli si i strastmi. WATCH: Norway manager Stale Solbakken celebrates his team’s World Cup win by running into the stands for a kiss with his wife. This is what real wealth looks like. pic.twitter.com/lsE1QNXLAY — Anna Lulis (@annamlulis) June 23, 2026 Na datum 13. března 2001 nikdy nezapomenou. Solbakken, v dobách aktivní kariéry reprezentační záložník a také otec bývalého sparťana Markuse, tehdy kopal za Kodaň. Při tréninku dostal zčistajasna infarkt. Prodělal klinickou smrt, srdce mu přestalo bít na sedm minut, zachránil ho včasný zásah týmového lékaře Franka Odgaarda. V nemocnici jej připojili na přístroje, v kómatu zůstal dalších šestadvacet hodin. Zaměstnanci dánského klubu mezitím oznámili tragickou zprávu jeho nejbližším. Zdrcení rodiče okamžitě sedli na letadlo, na palubě už plánovali synův pohřeb. „Pro moji rodinu šlo o daleko dramatičtější zážitek než pro mě,“ vyprávěl později až s překvapivým nadhledem Solbakken. „Já nic necítil, prostě mi jen zhasla světla. Zatímco jsem umíral, je trápily daleko horší myšlenky.“ Život se mu zázrakem podařilo zachránit, doktoři zjistili, že trpí vrozenou srdeční vadou. S fotbalem měl krátce po třiatřicátých narozeninách utrum: „Až s odstupem času mi došlo, na čem opravdu záleží. Do své práce dávám maximum, ale zároveň si uvědomuji, že na světě jsou i důležitější věci.“ Rychle přešaltoval na trénování. V Kodani se během dvou angažmá radoval z osmi ligových titulů, mezitím se marně pokoušel prosadit v Kolíně nad Rýnem a Wolverhamptonu. Stale Solbakken na tiskové konferenci před utkáním s Pobřežím slonoviny. Reprezentaci má na povel takřka šest let, konečně ji dovedl na velký turnaj. Napravil předchozí nezdary, před čtyřmi lety v kvalifikaci kritizoval volbu Kataru jako pořadatelské země: „Nelíbí se mi, jak se FIFA staví k otázce lidských práv. Fotbal měl udělat mnohem víc, místo toho jen spal.“ Co na srdci, to na jazyku. Tak Solbakken funguje, tak působí i na tým kolem Haalanda, kapitána Ödegaarda a dalších členů silné generace, která je blízko mimořádnému úspěchu. K historicky nejlepšímu výsledku na světovém šampionátu stačí jediné. Vyzrát na Brazílii. „Jsou favoritem. Nejen proti nám, řadím je i mezi hlavní kandidáty na celkové prvenství,“ hlásil Solbakken na tiskové konferenci. „Dostávají se do tempa, mají výborné fotbalisty na všech pozicích. Pro nás je to obrovská výzva, ale nejdeme se jen zúčastnit. Chceme vyhrát a postoupit do čtvrtfinále.“ Na přetřes přišla i jeho slova na adresu Ancelottiho, která neunikla ani Brazilcům. „Zachytili jsme je, poslouží nám jako extra motivace,“ ušklíbl se obránce Douglas Santos. Ani norský kouč otázce na lehký rýpanec neunikl. Novináře ujistil, že se jednalo pouze o vtip, nikoliv provokaci, a že k „Donu Carlovi“, pětinásobnému vítězi Ligy mistrů, chová mimořádný respekt. „Každý by k němu měl vzhlížet. Společně s Guardiolou, Mourinhem a pár dalšími patří k trenérským velikánům. Když jsem byl v Kodani, párkrát jsme se potkali. Skvělý chlap s úžasným smyslem pro humor. Věřím, že můj komentář bere s nadhledem.“ Kouč brazilské reprezentace Carlo Ancelotti. Osmifinále mistrovství světa si Norové zahrají poprvé od roku 1998. Postup ze skupiny si tehdy zajistili triumfem v posledním utkání... Ano, tipujete správně, proti Brazílii. Po remízách s Marokem (2:2) a Skotskem (1:1) potřebovali giganta s Ronaldem, Rivaldem či Robertem Carlosem v sestavě skolit. A povedlo se! Díky proměněné penaltě Kjetila Rekdala, který v devětaosmdesáté minutě posunul skóre na konečných 2:1. Solbakken před osmadvaceti lety vše sledoval z první řady. Na lavičce, v roli náhradníka připraveného naskočit. „Znamenalo to pro nás strašně moc, ale Brazilcům tehdy o nic nešlo. Spíš se chystali na play off, své už měli jisté,“ upozornil. Teď jsou okolnosti jiné, poražený jede domů. To severští miláčci publika nechtějí. Rádi by si znovu oslavně zaveslovali. A v kabině si poslechli trenérův další vítězný proslov.