Čekalo se, že nadějní junioři přechod zvládnou a budou zářit i mezi dospělými. Od té doby ale oba trochu stagnují. I když každý jinak. Meindlschmida ke zlepšení nepouští především zranění, ale zdá se, že když neduhy zmizí, může se prát o nadějné příčky. V pondělí na evropském šampionátu, který tentokrát hostí britský Birmingham, opět postoupil do finále. „Velký, velký nervy,“ hodnotil s úsměvem dramatickou kvalifikaci. Dálkař Petr Meindlschmid v kvalifikaci mistrovství Evropy v Birminghamu Nutno podotknout, že finálovou účast vybojoval doslova na poslední chvíli. Zapsal totiž dva křížky, až třetí pokus byl konečně platný. A výkon 791 cm ho o jediný centimetr dostal na poslední, dvanácté postupové místo. „Vůbec jsem si nepředstavoval, že ta kvalifikace bude taková, jaká nakonec byla,“ přiznal. „Měl jsem hodně velké štěstí. Doufejme, že mi vydrží i na finále, ale že už nebude tak důležité.“ Boj o medaile Meindlschmida čeká večer od 21.16. A mladý Čech má do něj jasný cíl: „Přiblížit se výkonu z Říma.“ Tehdejších 803 cm je totiž stále jeho osobním rekordem. Od té doby vybojoval zlato na juniorském mistrovství Evropy v Tampere, ale také řešil zdravotní trable. „Tato sezona je hodně protkaná zraněními a bolístkami. Léčím je doteď a myslím, že mě dost limitují v trénincích,“ vyprávěl loni v srpnu. Letos stihl před Birminghamem jen tři závody. Navíc se přesunul do jiné tréninkové skupiny a nastoupil na univerzitu. Jeho celkový přechod do seniorské kategorie se tak pochopitelně zbrzdil. Ale nezapomeňme, že s atletikou začal až ve 14 letech, velmi dobře hrál také fotbal za Slovácko. Navíc už večer může ukázat, že největší roli v útlumu hrály právě zraněné stehenní svaly. To jeho vrstevník Dudycha už si v Birminghamu nezazávodí. Pondělní rozběh na 800 metrů se mu totiž vůbec nepovedl, skončil v něm až poslední a celkově byl 28. ze 30. „Úplně mi vyply nohy,“ přiznal. Jakub Dudycha (vpravo) v rozběhu závodu na 800 metrů na mistrovství Evropy v Birminghamu V období kolem šampionátu v Římě stále posouval svůj rekord, byl opěvovaný. Od té chvíle se mu ale na velkých akcích nedaří. Loni vypadl v rozběhu na halovém mistrovství Evropy v Apeldoornu i na světovém šampionátu v Tokiu. Jen na HMS v Číně se dostal alespoň do semifinále. Mistr Evropy do 18 let z roku 2022 a do 20 let ze sezony 2023 se tak mezi dospělými lehce ztrácí. V přesunu mezi kategoriemi ale problém nevidí. „Je to stejná osmistovka, nemáme vyšší překážky nebo těžší náčiní. Jediný rozdíl je, že ostatní jsou kvalitnější,“ přemítal. „Je něco jiného, když běžíte v mládežníkách a máte o vteřinu nejlepší čas, než když jste v dospělých sedmý v rozběhu. Ale neměl by to být žádný problém.“ Třeba Lurdes Gloria Manuel ukazuje, že se přechody do dospělých dají zvládnout. Jedenadvacetiletá čtvrtkařka je v Birminghamu rozhodně největší nadějí české výpravy, letos už vybojovala triumf na halovém mistrovství světa. A mezi hvězdy se odrazila díky předloňskému titulu juniorské světové šampionky. Letošní globální mistrovství této věkové kategorie, tedy do dvaceti let, skončilo v neděli a české výpravě přineslo čtyři medaile, z toho dvě zlaté. Jak ale ukazuje pohled do Birminghamu, není to záruka úspěchů na největších seniorských scénách, které se počítají nejvíce. Samozřejmě jde o slibný vklad, který může mladým nadějím dodat motivaci či podporu, ale zároveň je to stále jen začátek těžké cesty. Meindlschmid i Dudycha by mohli vyprávět. Oběma je ale pořád teprve dvacet let, takže mají dost času, aby se k vzestupu vrátili.