Původně se zdálo, že na milánských hrách nastoupí pouze ruští krasobruslaři, rychlobruslaři a skialpinisté. Všechny další mezinárodní federace zimních sportů naopak rozhodly, že ruské sportovce nepustí na olympiádu v žádném případě, tedy ani s neutrálním statusem. Především v případě hokeje, biatlonu a lyžování to Rusy obzvlášť bolelo. „Diskriminace,“ křičeli. Vzápětí zavalili soudní dvůr CAS v Lausanne svými kauzami a požadovali revizi verdiktů. Přičemž v případě saní, bobů a skeletonu už uspěli. Vedení IBU nicméně věří, že v biatlonu se ruskému nátlaku nebudou muset podvolit. Obzvlášť když v regulích své olympijské kvalifikace má IBU zabudovanou i jistou „pojistku“. „Ano, Rusové se odvolávají a u CASu leží spousta případů,“ říká Jiří Hamza, viceprezident IBU. „Přesto, i kdyby nám CAS určil, že je máme vzít zpátky jako neutrály, nepřichází jejich start na olympiádě do úvahy. Nemáme pro ně kvalifikační místa.“ IBU totiž určila coby hlavní olympijskou kvalifikaci už minulou sezonu, ve které si jednotlivé země vyjížděly kvóty na hry. Česko tak získalo místo pro pět mužů a pět žen. Celkem se tak v předchozí sezoně rozdělilo v rámci kvót 186 z 210 míst. Zbývá posledních 24 míst - 12 pro muže a 12 pro ženy - určených pro jednotlivce ze zemí, které se v biatlonu dosud nekvalifikovaly. Ta budou přerozdělena podle žebříčku IBU k 18. lednu 2026, po Světovém poháru v Ruhpoldingu. Ruští biatlonisté věří, že kdyby CAS rozhodl v jejich prospěch, mohli by o tato místa ještě zabojovat. „Šance, že nás na hry pustí, jsou malé, ale stále existují,“ říká ruská mistryně Jelizaveta Kaplinová. Hamza však namítá, že ani na tato poslední individuální místa by ruští biatlonisté neměli nárok. „Důležité je, že kongresem IBU bylo ruskému svazu odebrané členství v IBU,“ vysvětluje vlivný český funkcionář. „Nemohou si tedy vyjet ani ta poslední místa, která budou opět přidělována jednotlivým zemím. Nejprve by se totiž musel uskutečnit kongres IBU, který by Rusku opět odhlasoval alespoň provizorní členství v IBU. Proto si jejich start na olympiádě neumím technicky představit.“ Bronzová ruská smíšená štafeta na MS 2017 v Hochfilzenu. Zleva Olga Podčufarovová, Taťjána Akimovová, Alexandr Loginov a Anton Šipulin. V oficiálním prohlášení IBU je jasně uvedeno: „Pravidla IBU pro mezinárodní soutěže neumožňují účast neutrálních sportovců.“ Už dříve Hamza podotkl, že na IBU tlačili rovněž někteří přední činovníci MOV, aby start Rusů v pozici neutrálů IBU v Milánu povolili. „Ale my jsme je slušnou formou poslali někam.“ Rusko bylo vyloučením ze soutěží trestáno za agresivní dobyvačnou válku, při které napadlo cizí zemi, vraždí civilní obyvatelstvo, likviduje infrastrukturu a unáší ukrajinské děti. Sport byl přitom v Rusku mocně používán jako nástroj státní propagandy a reprezentanti opakovaně pózovali se symbolem Z na podporu ruské války. Postupně ale mnohé mezinárodní sportovní federace protiruské sankce změkčily, nejnověji návrat ruských sportovců - dokonce i s vlajkou a hymnou - povolila judistická IJF. Biatlon zatím setrvává na svých pozicích, že sportovci ze země agresora nemají právo startu v mezinárodních soutěží. Což podporují i největší hvězdy, například bratří Böové nebo Sebastian Samuelsson, mluvčí komise sportovců. Mnozí představitelé ruského biatlonu se už s neúčastí na hrách smiřují. Včetně vlivného televizního komentátora Dmitrije Gubernijeva, jenž uvedl: „Nevím, odkud se berou bláhové naděje na zázrak a na to, že budeme na milánské hry ještě přijati. Vezmou nás zpět, až se politická situace ve světě dramaticky změní. A věřte, že pak nás přijmou rychle, a možná hned zase i s vlajkou a hymnou.“ Do té doby si Rusové musí „žehlit rány“ na domácích soutěžích. O úvodním podniku jejich sezony, jímž byla Mezinárodní ( = Rusko + Bělorusko) klubová biatlonová liga v Chanty-Mansijsku, dokonce ruská média psala, že jde „o nejvíce dotovanou biatlonovou soutěž na světě“. Pro vítěze každého závodu byl vypsán šek na 1 milion rublů, ještě desátý v pořadí si měl vyjet 50 000 rublů. Vzhledem k tomu, že milion rublů je nyní v přepočtu 266 tisíc korun, šlo o tvrzení zavádějící, protože vítěz každého závodu Světového poháru letos vydělá 20 tisíc eur, tedy cca 480 tisíc korun. V Chanty-Mansijsku byl už zahájen také nový ročník Ruského poháru v biatlonu. Z vítězství se radovala i Běloruska Hanna Solaová: Sports Infos @Sports_Infos_ "Quand on sait s'habiller, -18 degrés c'est confortable" 😲😲 Biathlon - Victorieuse ce matin du sprint de Khanty Mansiysk, la Biélorusse Hanna Sola, contrairement à d'autres, n'a pas souffert du froid ! ➡️➡️ https://t.co/sLwVwKqxLA https://t.co/XsqXD9890B 27. listopadu 2025 v 12:40, příspěvek archivován: 27. listopadu 2025 v 14:22 oblíbit retweet odpovědět „Pokud nám nebude dovoleno startovat na olympiádě, ruská federace pro nás určitě uspořádá nějaké alternativní hry,“ věří Jelizaveta Kaplinová. „Budeme se tedy mít na co připravovat, ať se děje cokoli. Atmosféra na ruských závodech byla v minulé sezoně úžasná, až jsem si říkala: Není třeba cestovat do ciziny.“ Komentátor Gubernijev nicméně upozorňuje, že chybějící mezinárodní konfrontace vede k úpadku výkonnosti v ruském biatlonu: „Regrese je zřejmá. Abyste to pochopili, stačí se podívat na naše časy přípravy a střelby v porovnání s časy předních světových biatlonistů. Navíc si lyže stále fluorujeme, zatímco ve světě už ne, tam je fluor zakázaný.“ Ani s těmi úžasnými finančními prémiemi to asi nebude bůhvíjaké. Právě Gubernijev nedávno upozornil, že vítězové letních národních biatlonových soutěží ještě neobdrželi od Ruské biatlonové unie slíbené výhry.