Změnit to hodlá letos. Při nucené zdravotní absenci předloňského vítěze Dominika Stříteského je hlavní nadějí pro fanoušky ze zlínského regionu. „Bedna je hlavním cílem každého ročníku, takže pro ni uděláme maximum,“ slíbil Březík, který ve Škodě Fabii RS Rally2 spolupracuje s navigátorem Zdeňkem Bělákem mladším. V průběžném pořadí mistrovství republiky jim patří čtvrté místo. „Auto máme perfektně nachystané, dokonce je nové. Teď už je to jenom na nás.“ Na Barumce jste v minulosti dvakrát dojel čtvrtý. Co vám tehdy chybělo k tomu, aby to na pódium vyšlo? Vždycky něco. Před třemi roky jsme byli blízko (scházelo 2,9 sekundy – pozn. aut.) . Většinou tam byly nějaké jezdecké chyby, chyba ve volbě pneumatik nebo nějaká hloupá shoda náhod. Taky jste od Romana Kresty, který vám připravuje auto, přejal roli smolaře závodu, když vás zastavila součástka za pár korun, že? To už je pár let. Od té doby si dáváme pozor, zaplaťpánbu se nic takového nestalo. Ale je to jenom materiál. I když dáme novou sponku, může prasknout. Jak jste letos připravený? Doufám, že perfektně. Poslední přípravný závod v Rakousku nám vyšel dokonale (vítězství na Mühlstein rally – pozn. aut.) . Tam jsme si prověřili, že po nešťastné Bohemce je to cajk. Pak jsem ještě startoval v Příbrami, ale tam jsem nebyl plně ve své kůži. Jeli jsme tak, abychom neudělali chybu, s menším rizikem. Až do Rally Bohemia, kde jste těžce havaroval, vám sezona vycházela nad očekávání. Na Šumavě jste dojel čtvrtý, v Českém Krumlově a Hustopečích druhý. Co na to říkáte? Kdybychom vynechali Bohemku, tak je to moje nejlepší sezona. Škoda Hustopečí, kde to bylo trošku smolné (ztráta na vítěze 2,3 sekundy, ale také penalizace 30 sekund za trefený retardér – pozn. aut.) . Věřím, že jsme tam ukázali rychlost jako nikdy a třeba ji příští rok přetavíme do dalšího vítězství. Nyní jste na startu Barum rally. Co na ní máte nejraději? Asi to, co na ní zároveň mám rád nejmíň, a to je domácí prostředí. Nejvíc mám rád atmosféru, diváky, kulisu, která je v okolí Zlína už při seznamovacích jízdách. Když ve středu začneme psát rozpis, děti nás zastavují po vesnicích, po obcích. Když se jezdil Maják, lidi stávali v lese a chtěli podpisovku uprostřed vložky. To nikde jinde na světě není. Jak daleko od svého domu to máte k nejbližší rychlostní zkoušce? Do cíle Pinduly tak 300 metrů. Takže ji znáte dokonale... Dřív jsem to měl na start Trojáku tak 400 metrů, teď jsem se přesunul na Pindulu. Ač si všichni myslí, že tama jezdím denně, není to pravda. Většinou je v lese, v zákazu vjezdu. Na Pindule jsem byl autem naposled loni na Barumce. Ano, na jaře jsem tam byl párkrát na kole, protože to mám za barákem a kama jinama jet než po lesních cestách? Já jsem taková poctivka, že nenajíždím rychlostní zkoušky dopředu. Snažím se vyhýbat dokonce i cestám, kdy se jede po hlavní. Takže když jedu z Luhačovic, neberu to přes Pindulu, aby mě náhodou na tom kousku někdo neviděl, ale jedu přes Doubravy a vracím se přes Březnickou. Letošní sezona je neuvěřitelně vyrovnaná. Jak vás to baví, jak je to psychicky náročné? Je to asi nejsložitější sezona, kterou jsme kdy jeli, ale zároveň nejvíc baví. Přece jenom jedeme ve vteřinách. Se Stříťou mezi námi v Krumlově byl jen na čtyřech rychlostkách větší rozdíl než vteřina. To musí bavit. Zároveň věřím, že stejně to musí bavit i fanoušky. Jak je možné jet tak vyrovnaně? Podívejme se na Finsko, kde jedou 25km vložku ve vteřinách. Když se jede rychle, a jde se na samou hranici, tak dál už se jít nedá. Adam Březík a Ondřej Krajča na Barum Czech rallye Zlín. Kolik krizových momentů jste letos kromě havárie na Bohemii zažil? Největší momenty byly asi na Hustopečích. Tam byl jeden, který mohl dopadnout fatálně. Na pětku jsme se ve 160 km/h roztočili, ale nakonec auto zůstalo stát na cestě. Zařadil jsem za tři a jeli jsme dál. Jinak jsem byl relativně bez nějakých velkých momentů. Jak jste vnímal Stříteského nehodu v Polsku, kvůli níž ve Zlíně nestartuje. S jeho navigátorem Ondřejem Krajčou jste ještě loni jezdil vy... Jsme kamarádi, potkáváme se i mimo závody, vzalo mě to. Nehoda nebyla malá, informací bylo minimum. Chvíle nejistoty, než nám napsal Ondra nebo Dominik, byly hrozné. Ještě když se nám před čtrnácti dny stalo něco podobného. Ne v takové míře, ale vím, jaké to je. Letos jste se stal ambasadorem Barum rally. Co to pro vás znamená? Pocta i povinnost. Barumka je můj domácí závod, vždycky byl sen tady startovat. Už se nám to daří poosmé. Dělat ambasadora tomuto super podniku je zadostiučinění. Kromě závodění máte své civilní povolání, s tátou vedete pekárnu. Jak je složité skloubit to při Barum rally? Není to jenom Barumka, je to celý rok, všechny závody. Celkem nám to jde. Jelikož jsme tam dva s tátou, je to jednodušší. Ve chvíli, kdy jeden nemůže, tak se zastoupíme a nějak nám to funguje.