Konkrétně Ray of Light z roku 1998, tedy – nejen podle mého mínění – opus magnum zpěvačky jménem Madonna. Dodnes si pamatuji to pozdvižení, když se tehdy čerstvě čtyřicetiletá někdejší popová diva sázející primárně na svůj sex-appeal proměnila ve váženou matku i umělkyni. Jistě, tato legenda byla součástí marketingu k nové desce, ale zafungovala. A když se v lednu toho roku dostala do rádií skladba Frozen, bylo jasné, že nejde jen o prázdná slova. Perfektně vygradovaný song, kde Madonna podává jeden ze svých nejlepších pěveckých výkonů, zdobil působivý a do té doby v populární hudbě neslyšený sound. Přitažlivě chladnou píseň navíc doprovodil neméně působivý klip, kde se zpěvačka poprvé představila jako tmavovláska. A pak to pokračovalo dalšími čtyřmi singly: kvačící rychlovlak v podobě titulní Ray of Light, sebezpytná balada Drowned World/Substitute for Love, éterická atmosféra v The Power of Goodbye a hravá Nothing Really Matters. Madonnina tvorba hrála všemi barvami především díky elektronickému klokotu zvuků, kterým její tvorbu opentlil britský producent a hudebník Orbit. Vrcholící obliba taneční hudby se tak proťala s tím nejvyšším popem a naplno pronikla do rádií a hudebních kanálů. Stojí za to si poslechnout celé album, každá skladba je jiná a přitom vše perfektně zapadá dohromady. Na rozdíl od dalšího elektronického koketování té doby navíc album ani po bezmála třiceti letech nezestárlo a stále se dá poslouchat. Je proto možná škoda, že Madonna po úspěchu Ray of Light (a stejně tak následného singlu Beautiful Stranger) další spolupráci s Orbitem odmítla a na desce Music (2000) najdeme už jen dvě společná díla. Orbita však spolupráce s ní vystřelila do hvězdných výšin. Jeho nezaměnitelný rukopis je slyšet na druhé desce britské dívčí formace All Saints („plážový“ hit Pure Shores) či – možná trochu překvapivě – na albu 13 kapely Blur. Zmíněná „třináctka“ z roku 1999 definitivně vyprostila partu okolo Damona Albarna z kolovrátkových vod britpopu a přivedla je k experimentálnější a mnohem zajímavější tvorbě. I když si zde Blur zachovávají kytarový základ, zní v písních jako Coffee & TV či mé oblíbené Trimm Trabb obdobné zvuky jako na Ray of Light. Odchodem Williama Orbita tedy zmizelo zásadní jméno světové pop-music, které pomohlo definovat zvuk přelomu tisíciletí.