Co je tepelná kupole? Tepelná kupole (anglicky heat dome, někdy také tepelný dóm) je označení pro situaci, kdy se nad velkou oblastí několik dní udržuje mimořádně teplý vzduch a rozsáhlá tlaková výše. Název připomíná pokličku nad hrncem. Tlaková výše pomáhá udržovat horký vzduch nad stejným územím, takže teploty mohou den za dnem stoupat. Nejde však o skutečnou kupoli ani neprostupnou vrstvu v atmosféře. Jak tepelná kupole vzniká? Tepelná kupole vzniká, když se nad určitou oblastí usadí silná tlaková výše a několik dní se téměř nepohybuje. Brání tak příchodu chladnějšího vzduchu a srážek. K jejímu dlouhému setrvání může přispět také tryskové proudění neboli jet stream, které se nachází vysoko v atmosféře a ovlivňuje pohyb tlakových útvarů. Když se výrazně zvlní, může tlakovou výši udržovat dlouho na jednom místě. Co tepelná kupole způsobuje? Vzduch v tlakové výši klesá, přitom se stlačuje a otepluje. Zároveň vzniká méně oblaků, takže slunce intenzivně zahřívá zemský povrch. Teploty proto mohou několik dní po sobě stoupat. Dlouhotrvající horko navíc vysušuje půdu. Suchý povrch se zahřívá rychleji než vlhký, protože se méně sluneční energie spotřebuje na odpařování vody. K dalšímu zvýšení teplot může přispět také příliv teplého vzduchu z jiné oblasti, není však podmínkou vzniku každé tepelné kupole. Je tepelná kupole totéž co vlna veder? Vlna veder popisuje samotné počasí , tedy několik dní s nezvykle vysokými teplotami vzhledem k danému místu a roční době. Tepelná kupole označuje jedno z uspořádání atmosféry , které může takové horko způsobit a udržovat. Tepelná kupole tedy často vede k rozsáhlé a dlouhé vlně veder. Ne každá vlna veder však vzniká právě tímto způsobem. Teploty mohou vystoupat také kvůli přílivu velmi teplého vzduchu, fénovému proudění na závětrné straně hor nebo souhře několika vlivů. Proč jsou nebezpečné i tropické noci? Za tropickou se označuje noc, během níž teplota neklesne pod 20 stupňů Celsia. Po horkém dni tak nepřichází obvyklé ochlazení, které potřebují lidský organismus i vyhřáté budovy. Jak horko ohrožuje zdraví? Dlouhotrvající vedra mohou způsobit dehydrataci, křeče, vyčerpání z horka nebo život ohrožující úpal. Organismus se musí více namáhat, aby si udržel bezpečnou tělesnou teplotu, což zatěžuje zejména srdce a ledviny. Horko může také zhoršit onemocnění srdce, cév, ledvin a dýchacího systému nebo cukrovku. Nejvíce ohroženi jsou senioři, malé děti, těhotné a kojící ženy, chronicky nemocní, lidé užívající některé léky a osoby pracující venku. Pokud vysoké teploty trvají ve dne i v noci, tělo se hůře zbavuje přebytečného tepla a nemá dostatek času na zotavení. Dlouhodobá tepelná zátěž proto zvyšuje riziko zdravotních komplikací. Tropické noci bývají častější a nepříjemnější zejména ve městech. Beton, asfalt a budovy přes den pohlcují teplo a po setmění ho pomalu uvolňují. Méně zeleně a vody zároveň znamená slabší přirozené ochlazování. Města proto mohou zůstávat teplejší než okolní krajina i v noci. Vedro je v Evropě větší zabiják než dopravní nehody . Od roku 2022 si vlny veder v Evropě vyžádaly životy více než 200 000 lidí a téměř všem těmto úmrtím se dalo zabránit, varuje Světová zdravotnická organizace WHO. Jaké má horko dopady na krajinu a dopravu? Horké a suché počasí urychluje odpařování vody, vysušuje vegetaci a zvyšuje nebezpečí požárů. Může také poškodit květy, listy a plody a snížit úrodu. Rostliny při nedostatku vody omezují její odpařování z listů, tím ale zároveň ztrácejí část schopnosti se ochlazovat. Nedostatek krmiv: Pícniny a travní porosty vysychají, což ohrožuje chovy dobytka. Snížení úrody: Trpí polní plodiny i obiloviny kvůli dlouhodobému deficitu půdní vláhy. Ekonomický tlak: Zemědělci čelí kombinaci nízkých výnosů a vysokých nákladů na zajištění chovů. Horko zatěžuje také elektrickou síť kvůli zvýšenému používání klimatizací. Může poškodit povrchy silnic, způsobit vybočení kolejí nebo průhyb nadzemního vedení, a omezit tak dopravu. Extrémní teploty letos na konci června v Německu natolik poškodily svršky tramvajových tratí , že se na nich zastavila veškerá doprava na skoro pět dní. Souvisí tepelná kupole se změnou klimatu? Tlakové výše a blokující situace se objevovaly i před současným globálním oteplováním. Změna klimatu proto nemusí být přímou příčinou vzniku každé tepelné kupole. Atmosféra je však dnes celkově teplejší. Podobná tlaková situace tak může přinést vyšší teploty než před několika desetiletími. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) uvádí, že lidský vliv již zvýšil četnost a intenzitu vln veder a dalších horkých extrémů. Vliv oteplování ukazuje také analýza vlny veder z roku 2021 iniciativy World Weather Attribution. Bez oteplování způsobeného člověkem by takto silná vlna veder byla prakticky nemožná. V předindustriálním klimatu by byla nejméně 150krát méně pravděpodobná a přibližně o dva stupně chladnější. Jak se chránit během dlouhotrvajícího horka? Sledujte předpověď a výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu. Omezte pobyt na přímém slunci a náročné činnosti přesuňte na ráno nebo večer. Pravidelně pijte. Vodu můžete střídat s minerální vodou a při fyzické aktivitě příjem tekutin zvyšte. Větrejte v noci a ráno, když je venku chladněji. Přes den zavřete okna a zatáhněte žaluzie nebo závěsy. Noste lehké a volné oblečení a venku si chraňte hlavu. Kontrolujte děti, seniory, chronicky nemocné a osaměle žijící osoby. Nikdy nenechávejte děti ani zvířata v zaparkovaném autě, a to ani na krátkou dobu. Kdy volat pomoc: Zmatenost, porucha vědomí, kolaps nebo výrazně zvýšená tělesná teplota mohou signalizovat úpal. Postiženého přemístěte do chladu, začněte ho ochlazovat a zavolejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155. Člověku s poruchou vědomí nepodávejte tekutiny. Zdroje: Světová zdravotnická organizace , Státní zdravotní ústav