Na mezinárodní let číslo 540 ze západoněmeckého letiště ve Frankfurtu nad Mohanem na mezinárodní letiště Jana Smutse (dnes O. R. Tambo International) v Johannesburgu se 20. listopadu 1974 vydal letoun Boeing 747-130 německé společnosti Lufthansa. Strojem cestovalo 139 cestujících doprovázených osmnáctičlennou posádkou. Data o havárii Datum: 20. listopadu 1974 Mimořádná událost: Chyba pilotů a pád letounu Letoun: Boeing 747-130 Registrace: D-ABYB Operátor: Lufthansa Číslo letu: LH 540 Počet lidí na palubě / raněných / mrtvých: 157 / 55 / 59 Čtyři a půl roku starý letoun, jež se do stavu aerolinek Lufthansa dostal teprve jako druhý 13. dubna 1970, měl na cestě do největšího města Jihoafrické republiky naplánované jedno mezipřistání – na letišti Embakasi (dnes Jomo Kenyatta International) u keňského Nairobi. Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz První část cesty i přistání v Keni absolvoval bez nejmenších zádrhelů. Kromě dočerpání 61 tun paliva do kokpitu nastoupila také čerstvá posádka. Na druhou část linky na jih Afriky se jen z necelé poloviny obsazený stroj chystal před osmou ráno. Do cíle obřímu Jumbo Jetu zbývaly ještě téměř tři tisíce kilometrů. Po vzletu přestal zrychlovat Zatímco se cestující usazovali, piloti letounu na stojánce terminálu dokončovali předletové přípravy a kontroly. V 7:42 palubní inženýr nastartoval motory, během čehož musel uzavřít odvzdušňovací ventily. Od dispečerů následně dostali pokyny ke startu, hlášení o počasí a poté i povolení k pojezdu na ranvej. Během startu stroj ovládal kopilot. Rychlost V1 Takzvaná rychlost rozhodnutí – po jejím překročení už se letoun musí zvednout. Do té doby lze ještě start bezpečně přerušit. Povolení ke startu přichází záhy a osm minut před osmou se 255 tun těžký kolos rozjíždí po dráze. Doposud je všechno v normě a kapitán po ujetí zhruba 2200 metrů ohlašuje dosažení rychlosti V1. Kopilot přitahuje řídící páku a stroj se pomalu začíná zvedat. V křídlech se vznítilo desítky tisíc kilogramů leteckého paliva. Požár zničil celé letadlo | foto: Bureau of Aircraft Accidents Archives Kopilot však okamžitě pocítil, že letoun přestává zrychlovat, stroj se však v rychlosti 268 kilometrů v hodině odlepil po ujetí zhruba dvou a půl kilometru po ranveji od země. Letoun však hned musel sklonit špičkou více k zemi, aby udržel dostatečnou rychlost. Letoun dřel o zem Ihned po odlepení stroje od země si piloti také všimli vibrací, které se nesly celým trupem. Kapitán měl podezření na nadměrné vibrace motorů, jeho domněnku však vyvrátil palubní inženýr. Kopilot zároveň celou dobu bojoval s neochotou boeingu zrychlit. Hašení hořících trosek letadla Stroj mezitím vystoupal do výšky třiceti metrů a kapitán už během pár sekund po startu nařídil zatáhnout podvozek, jelikož vibrace mohlo způsobovat i špatné vyvážení některého z kol. Ve stejné chvíli však letoun přestal stoupat a kokpitem se rozezněl alarm upozorňující na náhlou ztrátu vztlaku. Pilotům se nedařilo propadání letounu bránit a ten po třicet pěti sekundách ve vzduchu 1 120 metrů za koncem dráhy začal ocasní částí drhnout o porost na ploše za ranvejí. Stále se částečně držel ve vzduchu, záď letounu však drhla po zemi a po 114 metrech narazila na vyvýšenou silnici vedoucí okolo letiště. Rozmetané trosky kolem dráhy klouzání letadla. V pozadí je vidět odlomená ocasní plocha. | foto: Bureau of Aircraft Accidents Archives Síla nárazu v rychlosti 260 kilometrů v hodině zapříčinila rozpadání letounu, který se následně rozlomil na dvě části. Trosky, včetně většiny trupu i s křídly, vlivem rychlosti klouzaly dalších 340 metrů, během čehož se letoun otočil a po zastavení směřoval kokpitem zpátky k ranveji. Během nehody začala hořet odlomená ocasní část i levé křídlo, plné čerstvě dotankovaného paliva, které krátce poté explodovalo a rozšířilo požár i na samotný trup letounu. První tragická nehoda Jumbo Jetu Síla nárazu a následný požár si vyžádaly životy 54 cestujících a pěti členů posádky. Několik lidí síla nárazu vyhodila z letounu trhlinami už před zastavením. Díky ukázkové pomoci palubního personálu se ze stroje podařilo uniknout dalším 84 cestujícím. Po nehodě vynášeli raněné a odváděli dezorientované pasažéry ven z těžce poškozeného letadla, dokud je masivní požár nedonutil místo nehody opustit. Záchranáři prohledávající trosky letounu během dohašování | foto: Bureau of Aircraft Accidents Archives Přežila rovněž trojice z kokpitu, která se ven dostala nouzovým poklopem a rovněž pomáhala přeživším. Bez jakýchkoli zranění se obešlo 39 cestujících a čtyři členové posádky. Pád letounu byl první nehodou s obětmi na životech tehdejšího krále nebes Boeingu 747. Dosud zůstává nejhorším leteckým neštěstím na území Keni a první a zároveň dodnes nejtragičtější nehodou v historii německých aerolinek Lufthansa. Špatně nastavená křídla Zprávu o pádu letounu v červenci 1976 vydalo Oddělení pro vyšetřování nehod Východoafrického společenství. Vyšetřovatelé za původce nehody jasně označili palubního inženýra, který po nastartování motorů zapomněl otevřít odvzdušňovací ventily pneumatického systému. Po uhašení požáru z něj však zůstaly jen pokroucené plechy. Zmizela celá druhá paluba | foto: Bureau of Aircraft Accidents Archives Opomenutí, nebo možná jen přehlédnutí, mělo fatální dopad – pneumatický systém sloužil k ovládání klapek na náběžné straně křídel, které se kvůli nedostatku tlaku nevysunuly. Klapky na odtokové hraně sice ve správné poloze byly, těžkému letadlu však samy na generování dostatečného vztlaku v nízké rychlosti nestačily a stroj se postupně zřítil. Na záznamu zvuků z kabiny je zřetelně slyšet, že palubní inženýr během předletové kontroly pilotům ohlásil zavření ventilů. Správné fungování systémů měla oznamovat dvojice kontrolek před piloty a osm dalších na pultě palubního inženýra. Svítit měly zeleně, což také spolu s piloty později vypověděl u soudu. Jeden ze čtveřice motorů Pratt & Whitney, jenž se po nárazu odlomil | foto: Bureau of Aircraft Accidents Archives Vyšetřovatelé nicméně trojici z kokpitu vytkli nedůsledný postup při předletových kontrolách – uvedli, že všech deset kontrolek za nastalé situace muselo svítit oranžově, čímž upozorňovaly na špatnou konfiguraci křídel. Zároveň podotkli, že oslnění sluncem mohlo způsobit, že oranžové kontrolky vypadaly jako zelené. Nedostatečné zabezpečení Kritika proto směřovala i k samotnému výrobci letounu. Systém varování, který by piloty na špatné nastavení upozornil, považovali rovněž za nedostatečný – chyběl například akustický signál. Systém alarmů také neobsahoval samostatné upozornění na uzavřený ventil. Stejně jako u jiných nehod, i tady sehrály roli další okolnosti. Špatné nastavení křídel a nedostatečný vztlak ještě prohloubila nadmořská výška letiště (přes 1 600 metrů nad mořem) a horké podnebí. Obojí znamenalo řidší vzduch, a tedy méně vztlaku. Vylomený přední podvozek uprostřed trosek | foto: Bureau of Aircraft Accidents Archives Později se také objevila domněnka, že k nehodě přispělo chybné rozhodnutí kapitána ohledně zatažení podvozku. Zatažení podvozku, jež mělo také pomoci snížit aerodynamický odpor letounu, mohlo mít přesně opačný efekt. Vyklopení krytu podvozku krátkodobě zvyšuje odpor, což mohlo být v dané situaci kritické. Piloti také v obavách z přílišných vibrací motorů, což bylo jejich prvotní podezření, za celou dobu nezvýšili jejich otáčky. Letoun Boeing 747-100 Výrobce: Boeing Commercial Airplanes Výroba: 1969 – 1986 Počet vyrobených kusů: 205 (všech typů 1 573) První zkušební let: 9. února 1969 První let s cestujícími: 22. ledna 1970 (Pan Am) Letoun Boeing 747 imatrikulace D-ABYB na newyorském letišti J. F. Kennedyho 9. července 1970, čtyři roky před nehodou | foto: Ken Fielding, CC BY-SA 3.0 Vývoj nové rodiny letounů 747 byl odpovědí společnosti Boeing na rostoucí požadavky leteckého průmyslu na počet přepravených cestujících. Letoun, představený na sklonku šedesátých let minulého století, byl prvním s dvoupatrovou kabinou pro cestující. Prvenství měl však na kontě ještě jedno – široký trup, do kterého se vešlo více sedadel, a dvě uličky. Stroje s označením 100 byly první variantou z řady letounů, které si díky své velikosti, jež násobně převyšovala většinu soudobých strojů, vysloužily přezdívku Jumbo Jet. Z ní později vycházely různé modifikace s prodlouženým trupem a vyšší kapacitou i nosností, nákladní varianty, ale i zkrácené verze s větším doletem. Vrchní paluba měla dle původních plánů společnosti sloužit jako salonek, v nejstarších strojích kvůli tomu měla jen tři páry okének. Až později přišly požadavky aerolinek na úpravy a osazení sedadly kvůli zvýšení kapacity strojů. Nástup letounů zkomplikovala doznívající krize a ropný šok počátkem 70. let, část aerolinek si však stroj navzdory neekonomičnosti pořizovala kvůli prestiži. Roli hrál i na svou dobu nezvykle vysoký dolet, a stroj se tak rychle stal populárním. Ve výrobě vydržel přes padesát let, nejnovější varianta označená 747-8 se přestala vyrábět až v roce 2022. Během vyšetřování nehody rovněž vyšlo najevo, že palubní inženýr letounu Lufthansa nebyl prvním, kdo ventil po nastartování motorů zapomněl otevřít. Minimálně ve dvou předchozích případech se po startu objevily podobné problémy, ale piloti strojů dokázali bezpečně vzlétnout. Hasiči u hořícího Boeingu 747. | foto: Bureau of Aircraft Accidents Archives Dotčené aerolinky o možném nebezpečí následně varovaly i další uživatele nových letounů, včetně společnosti Lufthansa. Ta úpravu v podobě přidaného akustického signálu však zavedla až po nehodě v Keni. Od té doby upravený varovný systém do letadel začal montovat i výrobce, společnost Boeing. Další letecké nehody Zkáza Concordu před 25 lety přeťala nadzvukovou éru civilního létání Přistávací manévr se změnil v katastrofu. Nehoda boeingu stála život 229 lidí Piloti věděli, že není šance, přesto se nevzdali. V Boeingu 747 zemřelo 520 lidí Před 20 lety se u Atén zřítil let duchů. Helios Airways měl pokračovat do Prahy Ohnivé peklo po vzletu si vyžádalo 154 obětí. 17 let od tragédie Spanair 5022 Opera se stala kulisou tragédie. Od pádu letu 2801 Vnukovo Airlines uběhlo 29 let Čtrnáct let od tragédie v Jaroslavli a smrti českých hokejistů. Piloti při startu brzdili Dispečeři proti sobě před 49 lety poslali dvě letadla. Nikdo nepřežil Před 49 lety narazil boeing do hory. Dodnes jde o nejhorší nehodu v Turecku Zřícení airbusu s 234 u Medanu je dodnes nejhorší nehodou v Indonésii Pilot udělal chybu. Obyčejná odbočka vedla k nejhorší italské tragédii Zázrak v Andách změnil svět. Let 571 psal dějiny lidské vůle Nejhorší letecká nehoda v Česku. 50 let od pádu těsně před přistáním v Praze Piloti nedokázali těžký stroj ubrzdit. Při nehodě letu TAP 425 před 48 lety zahynulo 131 lidí