Mělo jít o zcela poklidný charterový let jugoslávských aerolinek Inex Adria Aviopromet, kterým se z letoviska Tivat v zálivu Boka Kotorska v dnešní Černé Hoře z dovolené vraceli čeští turisté. Cestu letounu Douglas DC-9 se 115 cestujícími na palubě mělo jen trochu zkomplikovat nevlídné počasí v okolí pražského letiště. Data o havárii Datum: 30. října 1975 Mimořádná událost: chyba pilota a řízený let do terénu Letoun: Douglas DC-9 Registrace: YU-AJO Číslo letu: JP450 Operátor: Inex Adria Aviopromet Počet lidí na palubě / raněných / mrtvých: 120 / 41 / 79 Hlavní město pokrývala hustá podzimní mlha, na letišti tehdy navíc nefungoval přesný naváděcí systém, jehož úkolem je letoun nasměrovat na dráhu – jak směrově, tak výškově. Pravděpodobná poloha letadla YU-AJO těsně před nárazem do terénu. | foto: Národní archiv, Fond Úřadu pro civilní letectví - letecké nehody Posádka se také až na poslední chvíli dozvídá, že kvůli uzavření dráhy 31 nebude přistávat od jihu, ale z východu na dráhu 24. Dispečer sice nabízí vyčkat nebo přesměrovat let na jiné letiště, piloti se však rozhodují pro přistání v Praze. Tma, prach a trhání plechů Letoun tedy přelétá nad Prahou a otáčí se, během čehož se vychyluje z dráhy. Dezorientovaní piloti neznají přesnou polohu, stále však směřují k přistání na Ruzyni. Problémy však nastávají v momentě, kdy jugoslávský stroj přelétá koryto Vltavy na severním okraji Prahy směrem k chatové osadě v Suchdole. Letoun Douglas DC-9 se během nehody zcela rozpadl a trosky zůstaly rozeseté na velké ploše. | foto: Národní archiv, Fond Úřadu pro civilní letectví - letecké nehody „Směřoval těsně pod horizont, tedy asi do tří čtvrtin svahu. Řekl jsem si, že už to nemůže vybrat,“ nechal se později slyšet kapitán Zdeněk Č., který letoun viděl z lodi v údolí. Z mlhy před piloty se vynořuje skalní ostroh nad řekou a za okny cestujících se objevují vrcholky stromů. Do nich a následně i do jedné ze zděných chat vzápětí naráží hlavní podvozek stroje a letoun prudce dopadá na zem. „Dotkli jsme se něčeho levým křídlem a těsně poté i trupem. Zhasla světla, silně se zaprášilo a cítila jsem, jak se kolem mě omotávají plechy,“ vypověděla později letuška Taťána Riavec.