Dlouhodobé používání chemických pesticidů se ukázalo jako dvousečná zbraň. Zatímco rychle ničí škůdce, mají i dlouhodobé zdraví škodlivé účinky a zanechávají stopy v půdě i vodě. Ohrožují opylovače, narušují křehkou rovnováhu ekosystému a v konečném důsledku se mohou dostat i na náš talíř. „Téměř v 50 % vzorků potravin bývají detekována rezidua pesticidů. Nejčastěji a v největším množství se rezidua pesticidů vyskytují v ovoci (kolem 70 % vzorků) a listové, brukvovité a plodové zelenině,“ uvádí Karel Pepperný , ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Výzkumy čím dál častěji prokazují, že chemické pesticidy mohou mít dalekosáhlé a nebezpečné dopady na naše tělo, a to i v nízkých dávkách. Studie ukazují , že v prachu evropských domácností bylo nalezeno téměř 200 různých pesticidů, z nichž přes 40 % má potenciál vyvolat karcinogenní, hormonální nebo neurotoxické účinky. Nejde ale jen o nervový systém. Některé pesticidy, jako je například glyfosát nebo atrazin, jsou spojovány se zvýšeným rizikem určitých typů nádorů, jako je Non-Hodgkinův lymfom nebo leukémie. Atrazin je navíc známý jako endokrinní disruptor, tedy látka narušující hormonální systém, a glyfosát byl Světovou zdravotnickou organizací (WHO) klasifikován jako pravděpodobný karcinogen. Dlouhodobé, byť i nízké, vystavení některým pesticidům, například organofosfátům, je spojováno s vážnými neurologickými problémy. Výzkumy ukazují, že chronická expozice nízkým dávkám pesticidů může být spojena s neurologickými změnami, kognitivním poklesem, poruchami motoriky, ADHD u dětí či sníženým IQ. Konkrétní studie na běžném insekticidu chlorpyrifosu prokázala u dětí, které mu byly vystaveny prenatálně, opoždění motorického vývoje, snížené IQ, autistické rysy a zvýšenou autoimunitu. Dýchací problémy, kožní onemocnění i cukrovka Pesticidy ale útočí na více frontách. Organofosfáty a karbamátové pesticidy mohou narušovat funkci cholinesterázy , což může vést k problémům s dýchacím systémem, například k omezené funkci plic. Dlouhodobé vystavení těmto látkám je také dáváno do souvislosti s kožními problémy, zvýšeným rizikem zánětlivých onemocnění, a dokonce i rozvojem cukrovky typu 2. A co je alarmující, pesticidy byly ve Španělsku detekovány dokonce i v plodové plazmě. Cesta k bezpečné zahradě: Méně chemie, více rozumu Je zřejmé, že chemické přípravky nejsou řešením bez následků. Pro zdraví nás všech i pro rovnováhu přírody je klíčové minimalizovat používání pesticidů a upřednostňovat biologické a přírodní alternativy. „Chemie má ve většině případů systemické účinky, tudíž stačí udělat dvě aplikace postřiků proti škůdcům a většinou to na sezonu vydrží. Nastane ale problém, pokud zahrádkáři musejí zasáhnout postřikem ve chvíli, kdy již zelenina a ovoce dozrává. V tomto případě mají vcelku potíž najít v chemii něco, co mohou použít a nevyhodit dozrávající plody, jelikož jsou tam dlouhé ochranné lhůty. Biologie má jednu výhodu, většina produktů má buď velmi krátkou, nebo i jednodenní ochranou lhůtu, takže se dá aplikovat i během vegetace,“ prozradila Ing. Karolína Osičková, specialistka na biologickou ochranu rostlin z tradiční české společnosti Biocont laboratory . Babské rady? Výluhy, odvary a přírodní postřiky Naše babičky věděly, jak na to! Mnoho tradičních prostředků proti škůdcům najdete přímo v přírodě nebo ve spíži: Například kopřivová jícha , tedy silný výluh z kopřiv, je plná živin a skvělá pro posílení rostlin a jako prevence proti mšicím. Česnekový výluh je zase účinný proti sviluškám, mšicím a některým houbovým chorobám. Stačí nasekaný česnek zalít vodou a nechat louhovat. Odvary z pelyňku nebo přesličky pomáhají proti mšicím, rzi a padlí. Proti padlí a dalším plísním je efektivní také roztok jedlé sody s trochou oleje. Tyto přírodní postřiky vyžadují pravidelnost. Aplikujte jednou až dvakrát týdně, ideálně v podvečer nebo brzy ráno. Živí pomocníci? Predátoři, parazitoidi a mikroorganismy Příroda je plná našich spojenců. Biologická ochrana využívá přirozených nepřátel škůdců . Povolejte i vy do zbraně své biologické agenty! Bioagens jsou velmi drobní predátoři, třeba parazitické vosičky a draví roztoči. Používají se v uzavřených prostorech, jako jsou skleníky, zimní zahrady nebo foliovníky. Vašim rostlinám neublíží, jejich cílem jsou škůdci. Do boje se povolává například dravý hmyz . Drobná parazitická vosička Encarsia formosa efektivně bojuje proti molicím, zvláště ve sklenících. Nad mšicemi vyhrávají vosičky Aphidius colemani nebo Aphidoletes aphidimiza. Na svilušky jsou nasazovány draví roztoči, například Phytoseiulus persimilis, ve vinicích se používají Typhlodromus pyri. Na třásněnky pomáhají draví roztoči Amblyseius cucumeris. Třásněnka Na slimácích a plzácích parazitují mikroskopické hlístice (Phasmarhabditis hermaphrodita), a to aniž by poškodily jiné organismy. Účinnou zbraní jsou také mikroorganismy jako Bacillus thuringiensis (BT). Tato bakterie produkuje toxiny specifické pro larvy motýlů, tedy housenky. Je velmi účinná a selektivní – neubližuje užitečnému hmyzu ani lidem. Používá se také virus granulózy obaleče jablečného. Tento cílený virus napadá larvy obaleče jablečného, hlavního škůdce jabloní. Je nezbytné přistupovat k ochraně rostlin zodpovědně a hledat řešení, která jsou únosná pro přírodu a současně adekvátní reálné potřebě. Když na rostlině najdete pár mšic, nepotřebujete hned sáhnout po silném chemickém postřiku. Často stačí mnohem jemnější, cílenější a přírodnější metody. Mšice – před a po parazitaci Biologické metody sice často působí pomaleji než chemie, ale jejich účinek je dlouhodobý a minimalizuje vedlejší dopady. „Biologická ochrana je o něco dražší, ale v poměru kvality plodů, našeho zdraví, zdraví přírody a prostředí, kde žijeme, je to k nezplacení. Já osobně pozoruji po pěti letech velký výskyt přirozených predátorů, kteří žijí volně v přírodě a dříve jsem si jich nevšimla. Takže již nemám takové potíže se škůdci, protože se mi samovolně vyskytují v zahradě. Stříkám plodiny, až už je to skutečně nadmíru a biodiverzita již nestačí likvidovat. Volím tedy variantu šetrného postřiku, abych nezlikvidovala právě ty pomocníky, kteří mně pomáhají, ale také chci z té zeleniny něco mít,“ vypráví Karolína Osičková. Molice Červec citroníkový Larva lalokonosce Různorožec trnkový na poupěti Biologie se tedy vyplatí, ale chvíli to potrvá, než se biodiverzita opět ustálí a bude to fungovat skoro samo. Během několika let si zahrádkáři tuto biodiverzitu zlikvidovali a škůdcům se tak extrémně daří. „Tím vzniká kolotoč, ze kterého se vystoupit dá, ale trochu práce to vezme. Zase na druhou stranu, kdo už si nějakou tu zahradu pořídil, nebo ji má, tak chce mít produkty a potraviny zdravé, a ne plné reziduí, která v chemii většinou jsou. Tím si zamořují prostředí, včetně půdy. Do takového prostředí se mu bioagens, užitečný hmyz a další jiní obratlovci nenastěhují. Je pro ně toxické,“ dodala Karolína Osičková. Integrovaný přístup (IPM) pro hobby zahrádkáře Biologická ochrana rostlin je součástí širšího konceptu integrované ochrany rostlin (IPM), který kombinuje různé metody pro minimalizaci škod na úrodě s co nejmenším dopadem na životní prostředí. Tato komplexní strategie klade důraz na prevenci. Půdní zdraví a správné pěstební podmínky: Zdravá půda a silné rostliny jsou odolnější vůči chorobám a škůdcům. Střídání plodin (rotace): Zabraňuje hromadění specifických škůdců a chorob v půdě. Mechanické bariéry: Sítě proti hmyzu, netkané textilie nebo lepové desky jsou skvělé pro fyzické zabránění přístupu škůdců, zejména v menších zahradách. Monitorování: Pravidelně kontrolujte rostliny. Používejte feromonové lapače k monitoringu výskytu škůdců a zasaďte rostliny odpuzující škůdce, třeba afrikány nebo měsíček. Cílené zásahy: Aplikujte postřiky nebo nasazujte predátory pouze v případě potřeby a v adekvátním množství. Americké padli na rybízu Zavíječ zimostrázový Jak mít krásnou úrodu bez chemie? Karolína Osičková radí: Zvolte správnou odrůdu pro danou lokalitu. Používejte kvalitní hnojivo, nejlépe hnůj. A každoročně orejte. Tím se zvyšuje retenční vlastnost půdy. Na jaře nezapomeňte aplikovat parazitické hlístice do půdy proti různým přezimujícím škůdcům. Skvělé jsou speciální hlístice nema-care. Pokud máte slepice, můžete je vypustit na podzim ven. Jsou to nejlepší sběrači přezimujících škůdců v půdě, zároveň hnojí a prohrabávají půdu. Pomozte kořenům rostlin použitím mykorhizních hub lépe růst a vázat živiny. Sledujte počasí a podle toho aplikujte BIO fungicidy, vyhněte se herbicidům. A přejte si hezké počasí, aby vše dozrálo. Každý rok je ale jiný a musíme se tomu přizpůsobit. Opravdu se rozhodněte, zda biologickou ochranu chcete, nebo jen podléháte módním trendům. Pro takovou změnu je totiž potřeba upravit i způsob života. „Skutečně je nutné změnit kurz. To, co se do přírody aplikovalo během posledních 50 let, je katastrofa. Zahrádkáři jsou celého tohoto cyklu součástí, takže není zcela fér ukazovat prstem jenom na velkopěstitele,“ tvrdí Karolína Osičková. „Zpěvní ptáci, ježci, drobní obratlovci a dravci, to vše spolu žije. I ten otravný komár je potřebný. Díky němu žije mnoho druhů ptáků. My jsme sice na vrcholu potravního řetězce, ale zároveň si musíme uvědomit, že když začneme u sebe na zahradách, kde tito živočichové budou mít útočiště a možnost případně vyvést další generace, pomáháme tak nejenom sobě, ale i ostatním. Takže je třeba začít a uvědomit si, že cesta je. Jenom otevřít oči, pozorovat, co se kolem děje, vnímat a tvořit. Ne ničit.“ Obsah vznikl ve spolupráci se společností Biocont.