Před 100 lety Sledovat další díly na iDNES.tv Na první pohled šlo o sportovní podnik. Ve skutečnosti se však let Viléma Stanovského a mechanika Františka Šimka proměnil v mimořádnou reklamu československého leteckého průmyslu. Dne 25. května 1926 odstartovali z kbelského letiště na stroji Aero Ab.11 s imatrikulací L-BUCD, známém jako „Modrý pták“, aby během několika týdnů obletěli téměř celou Evropu, zavítali do severní Afriky i Malé Asie a domů se vrátili až 23. července. První pokus přitom skončil ještě nad západními Čechami. Nízká oblačnost a mlha přinutily Stanovského vrátit se zpět do Kbel. V době, kdy piloti létali podle mapy a orientačních bodů v krajině, šlo o rozumné rozhodnutí. Druhý start už vyšel. Hned první den posádka zvládla trasu z Prahy přes Istres do Barcelony, dlouhou zhruba 1 500 kilometrů. Nad Švýcarskem i při přiblížení ke katalánské metropoli se letci dostali do kritických situací, přesto pokračovali dál přes Gibraltar do Maroka. Cesta se však neobešla bez nehod. Poblíž portugalského Lagosu musel Stanovský nouzově přistát v obtížném terénu a letoun se poškodil. Aero bylo rozebráno, po železnici dopraveno do Lisabonu a po dodání náhradních dílů z Prahy znovu sestaveno. Druhé nouzové přistání následovalo v Řecku kvůli poruše motoru, kterou mechanik František Šimek dokázal odstranit v polních podmínkách. Dobový časopis Letec po návratu zdůrazňoval nejen mimořádnou délku letu, ale především spolehlivost českého stroje. Připomínal, že posádka navštívila 23 států, urazila přes 15 tisíc kilometrů a překonala mimořádně rozmanité počasí i technické obtíže. Za největší úspěch označil skutečnost, že let prokázal kvalitu československé konstrukce i motoru Breitfeld-Daněk. Trasa propagačního letu letounu Aero Ab-11 mezi květnem až červencem 1926 Stejný článek zároveň vyzýval veřejnost, aby výkon nevnímala jen jako sportovní rekord. Podle redakce šlo o důkaz vyspělosti domácího leteckého průmyslu a schopností československých pilotů, kteří se dokázali prosadit v mezinárodní konkurenci. Po návratu do Prahy čekalo letce slavnostní přivítání. Nad městem jim vyletěla vstříc další dvě letadla Aero Ab.11 a doprovodila je až do Kbel. Výprava se stala jedním z největších československých leteckých úspěchů meziválečné éry a přispěla také k exportním úspěchům továrny Aero – její stroje následně zakoupilo například Finsko. Stanovský své zážitky později sepsal do knihy Na českém letadle ve světě , která vyšla roku 1927. Dodnes připomíná dobu, kdy odvaha posádky, technická zručnost mechanika i schopnosti domácích konstruktérů dokázaly během jediného letu představit Československo téměř celé Evropě.