Andrej Baláž (39) pracuje jako řidič kamionu. I kvůli svému povolání se dopracoval k morbidní obezitě. Za volant se sotva vešel. „Je to takový styl práce, že jen sedíte a sedíte,“ pokrčil rameny. „Dopracuje, lehne si a má klid,“ přiblížila jeho manželka Katarína. „Není aktivní, nechodí na procházky, máme velkou zahradu, kterou je třeba obdělávat, a je to všechno na mě. V podstatě nic z něho nemáme. Neustále jsou to nějaké výmluvy.“ Andrej přiznal, že by potřeboval nad sebou mít pevnou ruku, aby zhubl. Ani to ale nebyla záruka úspěchu. Andrej jezdil na redukční pobyty už od dětství. Celý život musel hlídat svou váhu. Avšak už na střední škole se přiblížil váze 200 kilo. „Rodiče se mě snažili motivovat, abych tolik nejedl, ale sami nevěděli, jak mi mají pomoct,“ vzdychl Andrej. „Za to nemůže ani otec, ani máma, ani žena, můžu si za to sám.“ V posledních letech to úplně vzdal. Nejraději jen seděl nebo ležel, protože ho každý krok bolel. „Nebaví mě takový život,“ hlesla Katarína. Na manžela už rezignovala. Neustále ho kontrolovat a hnát na procházky ji psychicky vyčerpávalo. „Už nemůžu jíst, protože 10XL je maximální velikost, co jsem tak viděl,“ uchechtl se Andrej při oblékání. Jeho tričko bylo tak ohromné, že by se do něj vešlo pět zdravých lidí. Že trápí sám sebe i své blízké, si dobře uvědomoval, a proto se také přihlásil do Extrémních proměn. Během roku plného odříkání musel svést ten nejtěžší boj, boj s vlastní myslí. Pokud by svůj život nezměnil, čekala ho s největší pravděpodobností předčasná smrt. Půlmaraton je v tvých silách Trenér Maroš Molnár navštívil Andreje v práci a pozval ho do Extrémních proměn. Andrej přijal a ještě ten den spolu odletěli do špičkového olympijského centra v turecké Antalyi. Zdaleka největší radost měla jeho manželka Katarína, která měla po oznámení novinky slzy na krajíčku. Šťastné slzy zhořkly, když si před ní Andrej stoupl na váhu. Ta ukázala těžko uvěřitelné číslo 245 kilogramů. Podle Maroše by byl velký úspěch, kdyby se mu za rok podařilo zhubnout zhruba na polovinu. „Za rok bych chtěl být aspoň o sto kilo lehčí. Chtěl bych s dcerou na horskou dráhu,“ sliboval si Andrej. „Když jsme byli v Anglii, tak jsem se na horské dráze nevlezl do vozíku, musel jsem se na ně jen koukat.“ V dlouhodobějším měřítku by si přál ještě jedno dítě. Katarína to ovšem vzhledem k jeho stylu života neviděla příliš reálně. První trénink Maroš připravil na mostě. Andrej ho měl přejít jako symbolickou cestu k vysněné váze. Po cestě měl připravené činky s různými závažími. Maroš ho chválil: „Kdyby tě rodina viděla, byla by na tebe pyšná.“ Andrej byl i v dalších dnech a týdnech velmi odhodlaný. Ani ne tak kvůli sobě, ale spíš kvůli rodině. Pobyt v Antalyi přinesl i prohlídky u doktora a podrobnou diagnostiku. Vyšlo najevo, že Andrej má v sobě 121 kil tuku a stav jeho těla odpovídá 52letému člověku. Maroš mu na tomto základě naplánoval rozcvičku a dva tréninky, které měl absolvovat každý den. Zaměřené byly primárně na spalování tuků. Andrej si z bootcampu odvezl nejen lepší náladu a pohyblivost, ale také vůli postavit se výzvám. Jednu mu předložil bratr: „Brácha mě vyzval na pražský půlmaraton. Teď ho zaběhl a poslal mi video, že prý za rok spolu,“ pochlubil se Marošovi. Ten ho nechal běhat v bazénu, aby si dokázal představit, jaké to jednou bude, až zhubne. „Ten půlmaraton můžeš dát, je to v tvých silách!“ motivoval ho. Nemůžeš zklamat, bráško Doma Andreje vítala celá rodina s oslavnými transparenty. „Když ses v kamionu vyjedl, tak musíš v kamionu i zhubnout,“ prohlásil Maroš a ukázal mu malou posilovnu, kterou mu nechal vybavit. Činek a posilovacích gum zde bylo nápadně více, než by Andrej normálně potřeboval. Některé z nich si měl vozit s sebou v kamionu. Tříměsíční cíl byl 195 kilo. Extrémní proměny Slovensko Slovenská verze celosvětově úspěšné reality show o hubnutí se vrací na obrazovky televize Nova s novými díly. Představí se v nich dvanáct Slováků, které trápí stále rozšířenější civilizační choroba, těžká obezita. Odvážní dobrovolníci si pod vedením zkušeného profesionálního trenéra Maroše Molnára, nutričního terapeuta a dalších odborníků na zdravý životní styl dali za cíl bezpečně zhubnout výraznou část své tělesné hmotnosti. Během jednoho roku měli možnost získat druhou šanci na život. Sledujte jejich cestu počínaje 27. 5. každou středu od 20:20 na TV Nova. Se stravou měl Andrejovi pomoct výživový poradce Maroš Krivosudský. Jídelníček mu rozdělil na pět pokrmů o celkové energetické hodnotě 2600–2700 kcal. Doporučil mu jíst mimo jiné houby. „Jsou perfektní do redukčních diet, vytvoří hmotu a mají velmi málo energie,“ poučil Andreje. Společně si uvařili kuřecí kousky s rajčaty a žampiony. „Problémem nebylo to, co mu chystala Katka. Problémem bylo to, co jedl, když byl sám,“ poznamenal Krivosudský. Především v práci byl Andrej zvyklý jíst jídlo z fastfoodů. Další chod si proto připravili společně v kamionu. „Hlavně jez pomalu a vychutnávej si to,“ nabádal ho výživový poradce. Žádné jídlo během řízení!“ Na tříměsíčním vážení si musel Andrej k váze doplavat. Fandila mu u toho celá rodina. Už od pohledu výrazně zhubl. To potvrdila i váha, na níž se objevilo číslo 188 kilo. Andrej tedy cíl podlezl o celých sedm kilogramů. Maroš nastavil šestiměsíční cíl na 156 kilo. Andrej se nechal ukolébat úspěchem a o pár dní později se „pochlubil“ ve videodeníku: „Podařilo se mi vychytat v práci otevřenou kantýnu a toto je moje odměna.“ Následoval záběr na plný talíř segedínského guláše se šesti knedlíky, k tomu plnou misku polévky a housku. „Manželka o ničem neví,“ přiznal. Dva knedlíky však nakonec nesnědl a celou porci si vepsal do aplikace, která mu měřila kalorie. Další záběr: jídlo z fastfoodu. Dcera si prý přála kuřecí nugetky, tak jí je dopřál a sobě taky. „Sladká tečka za odměnami,“ ukázal dále kornout zmrzliny. Poté několikrát za sebou přiznal, že zmeškal trénink. „Váha jde dolů strašně pomalu. Ano, občas se odměním nějakou drobností, ale asi s tím budu muset skoncovat,“ zaznamenal do video deníku. Maroš se ho vydal zkontrolovat. Andrej se totiž už delší dobu neukázal ve fitku. Společně s manželkou mu promluvili do duše, Andrej se jim přiznal ke svému „odměňování“. „Pomalu se začíná vracet Andrej před Extrémními proměnami. Prostě neexistuje, abys jedl něco jiného, než to, co máš v té taštičce, kam ti Katka nachystá všechno!“ domlouval mu Maroš. „Jsem zklamaná a naštvaná,“ svěřila se Katarína. „Člověk se snaží, vaří mu, chystá mu to na celý týden a on si k tomu přidává a ještě mě přesvědčil, že je to v pořádku.“ Všechno mu pak ještě jednou osobně vyčetla. Andrej se tvářil provinile. „Dáš mi pusu?“ zeptal se. „Ne,“ zněla odpověď. Ale staré návyky bylo těžké překonat. Jednou se Andrej krmil hot dogem, pak popíjel energetický nápoj, jindy zobal čokoládu na vaření. Ujížděl také na Pepsi bez cukru. „Cvičit se mi nechce,“ prohlásil. Video deník zaplnily zprávy tohoto typu: „Nestíhačka k Marošovi“, „Budík mi zazvonil pozdě“, „Týden jsem nebyl ve fitku“. „Opět nad ním zvítězila lenost,“ mínil Maroš. „Dneska snad pochopí, že ji musí porazit, jinak šestiměsíční cíl nedá.“ Opět se mu jal domlouvat. „Na všechno kašleš. U kamionu necvičíš,“ obvinil ho. Svého svěřence pak pozval na osobní trénink. Společně si vyjeli na kole. Po cestě se k nim přidal Andrejův starší bratr Martin, který je aktivním sportovcem a pro Andreje velkým vzorem. „Děláš to kvůli dětem, mysli na ně. Neděláš to jen pro sebe, ale primárně kvůli nim,“ domlouval mu i on. „Každou volnou chvilku, kterou kromě spánku máš, musíš věnovat hubnutí. Žádné zkratky neexistují. Nemůžeš zklamat, bráško, fakt nemůžeš,“ pokračoval. Zatím jen dřevěná medaile Jeho promluva, zdálo se, skutečně zabrala. Andrej se s novou vervou vrhl do cvičení, aby splnil šestiměsíční cíl. „Mám košili, je 5XL, už to není 8XL jako dříve,“ pochlubil se. Na šestiměsíčním vážení se shromáždila celá rodina. Dorazil i výživový poradce Maroš Krivosudský. „Dlouho jsme se neviděli, kam jsi se ztratil?“ oslovil Andreje. „Doma, kde jsem jedl, cvičil, spal,“ odpověděl Andrej. Manželka tentokrát jeho slova potvrdila. Poslední tři týdny byly podle ní stoprocentní. Co Andrej předtím zameškal, už nedohnal. Navážil 166,4 kila, tedy deset kilo nad limit. Další cíl byl 141 kilo. „Ale pozor, jde ti o operaci!“ upozornil ho Maroš. Pak mu předal vstupenky do zábavního parku. „Vozík na horské dráze je do 150 kilo!“ motivoval ho. Kataríně docházela trpělivost. Svému muži přiložila nůž na krk: buď se začne opravdu snažit, nebo se s ním rozvede. Pro muže, kterému na rodině záleželo nejvíc, to byla silná motivace. Andrej vzal její ultimátum vážně. Všechna jídla poctivě vážil, posiloval a přihlásil se do skupiny nordwalkingu, aby nemusel cvičit sám. „Od šestiměsíčního vážení se toho hodně změnilo. Věci, které Andrej záhadně nemohl dělat, tak najednou dělá dvakrát tolik,“ všiml si Maroš. Jeho bratr Martin ho pozval na běžecký závod na Konopišti. Protože se Marošovi zdálo, že čtrnáct kilometrů je pro jeho svěřence stále ještě dost, nabídl mu účast ve štafetě: on, Andrej i jeho bratr Martin by každý běželi sedm kilometrů. Andrej závod zvládl, i když podstatnou část šel. Maroš byl ovšem spokojený: „Jsem na tebe pyšný, ty kokos, úplně brutálně jsi to zvládl.“ Ocenil také bratrskou soudržnost. „Dostal jsem zatím dřevěnou, ale není snad poslední,“ okomentoval Andrej medaili, kterou si na závodě vysloužil. Andrej byl každým dnem nervóznější. Blížilo se devítiměsíční vážení a on si nebyl jistý, jestli se do limitu vleze. Maroš mu k váze přinesl jeho starou košili, kterou nosil na začátku natáčení. Nyní mu byla obrovská. „I když cíl 141 kilo splníš, tak je to stále morbidní obezita. Čeká nás ještě spousta práce,“ upozornil svého svěřence. Andrej cíl splnil přesně, navážil 141 kilo. Radostí se rozplakal. „Konečně můžeš jít s dětmi do zábavního parku,“ připomněl mu Maroš. Následovala konzultace u plastického chirurga, který mu měl oznámit, jestli je vhodným kandidátem k operaci převislé kůže. Andrej odešel se smíšenými pocity. Kůže bylo dost, podkožního tuku ovšem taky. „Počkám na vás v cíli, a když ten cíl, co si nastavíte s Marošem, splníte, tak se do toho pustíme,“ slíbil chirurg. Andrej měl silnou motivaci a dále tvrdě dřel. „Děkuji za podporu,“ řekl své ženě. „Protože vím, že jsem lajdák a někdy uletím.“ S rodinou vyrazili do zábavního parku a tentokrát už se Andrej do vozíku na horské dráze vlezl. Výsledky Andrejovy práce měla jeho rodina příležitost oslavit na slavnostním gala. „Uvidíte podle mě jednu z nejhezčích extrémních proměn,“ slíbil divákům Maroš. „Je to proměna člověka, který se dokázal změnit tak moc, že před ním smekám.“ Andrej dorazil v parádním obleku i s vestičkou. Nikdo by neřekl, že ještě před rokem vážil 245 kilo. Andrej byl dojatý, bylo mu líto, že Extrémní proměny končí. Poslední vážení ukázalo, že se celoročním úsilím propracoval ke 129 kilům. Podařilo se mu tedy shodit 116 kilogramů. Vysloužil si tím i vysněnou operaci.