Parta kolem nevyzpytatelného zpěváka, skladatele a textaře W. Axla Rose se příkladnou nahrávací aktivitou opravdu chlubit nemůže. Od roku 1985, kdy se datuje její vznik, vydala tři dlouhohrající řadové počiny. Debut Appetite For Destruction (1987), dvojdílný komplet Use Your Ilusion (1991) a Chinese Democracy (2008). Do diskografie ještě patří deska G N’ R Lies z roku 1988, což je kombinace debutového EP Live ?!*@ Like a Suicide a čtyř nově nahraných akustických písní, deska coververzí The Spaghetti Incident? (1993) a koncertní album Live Era: ’87-‘93, které vyšlo v roce 1999. Popravdě řečeno žádná sláva na druhdy „největší a nejnebezpečnější rockovou kapelu světa“. Jenže to už je dávno pryč, dnešní Guns N’ Roses jsou nevzrušivým podnikem, snažícím se ze všech sil křísit staré časy. Už si ani dva nejpyšnější kohouti na smetišti, tedy Axl a kytarista Slash nevyměňují invektivy skrze tisk. A i když si svého času jeden o druhém přečetl a vyslechl opravdu, ale opravdu zlá a ošklivá slůvka – Axl například v roce 2009 Slashe nazval „rakovinou“ a bez milosti nechal vyvést fanoušky, kteří na koncert GN’R přišli v tričku s podobiznou nenáviděného exparťáka, od roku 2016 jsou jak Slash, tak i další odpadlík, baskytarista Duff McKagan opět součástí kapely. Tři pětiny klasické sestavy (chybí bubeník Steven Adler a druhý kytarista Izzy Stradlin) průběžně brázdí světová pódia, přehrávají starší materiál, ale k tvorbě nového se jaksi nemají. Nepočítáme-li singly The General, Absurd či Hard Skool, což jsou přebytky z nahrávání mýtického alba Chinese Democracy, v jehož vydání už fandové Guns N’ Roses nedoufali a jehož vznik připomínal noční můru a absurdní divadlo v jednom. Jen si vzpomeňme na nekonečné spekulace, opatrné Axlovy výroky o tom, že „letos lidé uslyší novou hudbu“ nebo reklamní akci společnosti Dr Pepper, která v březnu 2008 slíbila každému Američanovi zdarma plechovku limonády, pokud album Chinese Democracy do konce roku opravdu vyjde. Stalo se, deska vyšla v listopadu a mýlil by se ten, kdo by očekával tradiční promo kolečko typu nová deska-videoklip-rozhovory a podobně. W. Axl Rose po vydání zalezl do své nory a nějakou dobu si hrál na mrtvého brouka. Není asi jednoduché s tímto člověkem nějak smysluplně spolupracovat, proto berme Slashova nedávná slova o tom, že vznikají první nápady a dalším krokem by mělo být společné nahrávání, spíš jako podnět k diskusi nebo přání, jež je otcem myšlenky. I kdyby zbytek kapely trpěl sebevětším tvůrčím přetlakem a touhou se s fanoušky podělit o nové skladby, stále je tu náladový a vrtošivý frontman, který když nechce, tak zkrátka nebude a nehne s ním nic na světě. Od vydání Chinese Democracy uplyne letos v listopadu osmnáct let. Album se na trhu objevilo sedmnáct let po vydání Use Your Illusion I a II. Čas v táboře Guns N’Roses nehraje žádnou roli a plyne ve svém vlastním rytmu, odlišném od toho našeho. Nadšení, vášeň a hladová garážová energie jsou dávno pryč a svět nepotřebuje „nějaké“ další album Guns N’Roses, na němž bude pár celkem slušných písniček. Jak už bylo řečeno, diskografie téhle party není co do kvantity nijak oslňující. Renomé a celosvětový věhlas si vydobyla něčím jiným – do značné míry uměním zachytit a definovat zeitgeist, ducha doby. Někdejší tahouni ale dnes spíš dýchavičně klopýtají za vozem.