Obecně se mluví o kladných a záporných emocích. Rozdíl mezi nimi je ten, jak na vás působí – a hlavně co dělají s vaší duší i tělem. Zatímco (po)city s plusovým nábojem jako radost, vděčnost, láska, štěstí, důvěra či bezpečí na vás působí jako doping a zaplavují vás energií, u (po)citů s minusovým znaménkem se to říci nedá. Naopak. Takový strach, deprese, stres či vztek z vás vysají poslední kapku síly a rozhodí vám imunitu i celý organismus. Jak je to možné? Hormony jako spouštěč Váš mozek je velice citlivý, ale neumí rozlišit, která emoce vás těší a která „válcuje“. Jako detektor mu slouží nejrůznější indicie, například gestikulace (úsměv, škleb, oči v sloup), křik a zejména minulé zkušenosti. Sám velmi dobře ví, jak jste se cítili, když jste byli vystaveni podobné situaci v minulosti. Podle toho dokáže odhadnout, jestli jsou emoce kladné nebo záporné, a začne jednat. Některé emoce si také vaše hlava spojuje s různými pro vás silnými zážitky. Například když jdete pozdě, tak se vám začne automaticky spouštět stresový hormon kortizol. Naopak dotek či pohlazení jsou stimulantem pro oxytocin, který se nazývá také hormon důvěry a lásky. Co skrývá tělo Hormony působí jako zesilovač emocí. Ale nejen to! Jejich „řádění“ má vliv i na tělo a jeho běžné fungování. Hormony spojené s radostnými emocemi – jako dopamin či serotonin – vám zlepší náladu, ale i fungování těla. Věděli jste, že při pocitech štěstí rychleji trávíte, spíte a máte o dvacet procent více protilátek, a tím pádem lepší imunitu? U záporných emocí je to ale bohužel zase obráceně, na vaše tělo působí skoro až ničivě. Pokud cítíte stres nebo strach, váš mozek dá pokyn k produkci hormonu adrenalinu a kortizolu. A tato dvojka vám dokáže pěkně rozhodit organismus. Jak? Třeba vyšším tlakem nebo vyšší glukózou, problémy se zažíváním a totální únavou. Ulehčete emocím Což o to, chvilkové emoce jsou jako bouřka a rychle se přeženou. Pokud se v nich ale zaseknete na delší dobu, můžou zásadně ovlivnit kvalitu vašeho života. Zatímco příjemné emoce vás zásobují energií, negativní prožitky z vás dělají trosku. Ne nadarmo se říká emoce – nemoce. Aktuální číslo Předplatné můžete objednávat zde Psychosomatikové už delší dobu varují, že těžké a dlouhodobé prožitky jako chronický stres, vztek, žárlivost, závist či nenávist nebo pocity méněcennosti vás dokážou rozežírat zevnitř. Proto je důležité, abyste dbali na duševní hygienu a odlehčili své hlavě a emocím. Výborným relaxem jsou k tomu procházky přírodou. Už jenom pohled na stromy a zeleň vás uklidní. Podle vědeckých výzkumů vás obyčejná dvacetiminutová procházka uvolní skoro stejně jako sezení u psychologa. Pokud pobyt venku začleníte mezi pravidelné denní rituály, budete se cítit více psychicky i fyzicky v pohodě. Sázka na dotek Jako přírodní tlumič stresu působí i dotek. Stačí jen dvacetiminutový fyzický kontakt s věcí, rostlinou, zvířetem či člověkem a vaše tělo začne vyrábět „hormon lásky“ oxytocin, který utlumí úzkost, smutek a napětí. K dotekům můžete použít cokoliv. Pokud ale nemáte nic zvláštního po ruce, můžete využít automasáž. Stačí, když si pohladíte ramena a paže. Nebo si dopřejte minutovou stimulaci obličeje – na tvářích, spáncích, uších. Tyto jemné doteky působí na takzvaný bloudivý nerv, který ovlivňuje srdeční tep, dech, trávení, imunitu i emoční klid... Budete se cítit jako znovuzrození. Zlé je k něčemu dobré Život je změna a vaše emoce se v návaznosti na různé zážitky proměňují. Nechte je, ať jsou silné, barevné a mnohovrstevnaté. Tak, jak přišly, zase jednou odejdou. Naši předkové si s těmito (po)citovými záchvěvy věděli rady, když vymysleli různá přísloví a moudra. Třeba: „Všechno zlé je k něčemu dobré.“ „Když nejde o život, nejde o nic...“ „Co tě nezabije, to tě posílí.“"Když jsi v háji, je tam klid.“ A nakonec: „Vždycky je světlo na konci tunelu.“ Věřte tedy, že ať prožíváte cokoliv, může vám to být k užitku. Jak říká klasik: Bolest většinou slouží k růstu a nakopne vás ke změnám, ke kterým byste se třeba neodvážili. Proto držte svůj „emoční kompas“ jemně a s láskou. Jak zvládat (po)city Tato trojice „první pomoci“ dokáže odrazit nepříjemné návaly emocí. Pojmenujte, co cítíte: Někdy jsou vaše pocity tak intenzivní, že vás smetou jako přívalová vlna. Proto je důležité se včas zastavit a pořádně si uvědomit, co a proč cítíte. S touhle „vnitřní sondou“ vám skvěle pomůže deník. Stačí vzít starý sešit a psát si, co cítíte. Je to vztek? Smutek, zoufalství, žárlivost nebo strach z toho, že se něco stane? Ať je vaše emoce jakkoliv silná, je dobré, když si ji uvědomíte a zároveň zjistíte, co ji spustilo. Díky tomu se přestanete bezdůvodně topit v obavách a více si porozumíte. Vaše tělo na tuhle změnu zareaguje poklesem stresového hormonu kortizolu až o třicet procent. Když si totiž váš mozek (ale i duše) uvědomí, co se ve vás děje, bude o poznání klidnější. Hýbejte se: Setřást emoce není jen tak, vám v tom ale hodně pomůže pohyb. Fyzická aktivita totiž ovlivňuje hladinu hormonů v těle, a tím pádem i celkové vaše naladění. Vědci zjistili, že už pouhých deset minut chůze vám spustí tvorbu endorfinů, které platí za hormony dobré nálady. Tenhle „hormonální balíček“ vám navíc sníží hladinu stresového hormonu kortizolu až o pětadvacet procent. A nejen to, také podpoří kvalitu vašeho spánku, funkčnost svalů, klidnou mysl a celkové uvolnění těla. Prodýchejte to: Dýchání působí jako rychlé sedativum. Okamžitě vás uzemní a otupí nepříjemné emoce, jako je stres, hněv nebo vztek. Jak na to? Položte ruku na hrudník a dopřejte si hluboký nádech (zhruba v délce čtyř sekund), pak zadržte dech (na sedm sekund) a dlouze vydechněte (asi v rozmezí osmi sekund). Tento snadný dechový rituál opakujte pětkrát a uvidíte, jak vás zklidní. Tahle metoda je obzvlášť prospěšná při chronickém stresu. Článek vznikl pro časopis Tina .