Přeplněné ulice, tlak na infrastrukturu i problémy s bydlením spojené s krátkodobými pronájmy. Řada destinací v Evropě i ve světě zavádí opatření proti dopadům nadměrného turismu. Úřady regulují vstup do vytížených lokalit, zavádějí turistické poplatky a snaží se omezit jednodenní návštěvníky, kteří podle nich zatěžují místa více, než kolik přispívají. K novým opatřením přistupuje i oblast kolem kostela Santa Maddalena v severní Itálii. Malý vesnický kostel obklopený vrcholky Dolomit se více než deset let šířil internetem jako fotogenické místo, podle místních se ale stálý proud návštěvníků proměnil v záplavu především loni v létě. Úřady se proto snaží nápor turistů snížit. Od května proto bude přístup do vesnice poblíž kostela, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO, omezen závorou. Vjezd bude umožněn jen obyvatelům a návštěvníkům, kteří v oblasti zůstanou alespoň jednu noc. Jednodenní návštěvníci se ke kostelu dostanou jen pěšky z vyhrazených parkovišť, což může trvat i déle než 30 minut, auta a autobusy s krátkodobými výletníky budou zcela odmítány. Starosta Peter Pernthaler uvedl, že cílem není turisty odradit, ale nastavit větší pořádek tak, aby byla zachována kvalita života místních i pozitivní zážitek návštěvníků. Podle místních totiž přibývá návštěvníků, kteří přijedou jen pro rychlou fotografii, čímž zatíží infrastrukturu, a brzy odjedou. Turisté všechno ničí Podle členky rady Roswithy Moret Niederwolfsgruberové jednodenní výletníci ucpávají úzké silnice a odrazují návštěvníky, kteří by se zde chtěli zdržet déle. „Ničí všechno, co jim stojí v cestě, aby si pořídili fotku. Stalo se to neudržitelným, neexistuje zde rovnováha,“ řekla pro CNN . Pernthaler uvedl, že systém filtrovaného vjezdu bude fungovat od května do listopadu. Jakmile se parkoviště ve vesnici naplní, budou muset řidiči parkovat ještě dál. Zvýšit se má také cena parkování, která nyní činí čtyři eura za den. Kostel Santa Maddalena si získal oblibu mimo jiné mezi čínskými turisty poté, co se před lety objevil na SIM kartách vydaných čínským mobilním operátorem. Nedaleká hora Seceda se pak v roce 2013 objevila jako spořič obrazovky v systému iOS 7, což přivedlo další vlny návštěvníků. Obě lokality se později staly stálicí v tipech na sociálních sítích. Podobná opatření už přijala i další italská města a vesnice, například Benátky. Město totiž zavedlo vstupní poplatek pro nezávislé jednodenní výletníky starší čtrnácti let, a to ve výši pět eur. Poplatek se vztahuje na vyhrazené časy turistické špičky mezi 8:30 a 16:00 a týká se vybraných dnů s vysokou návštěvností. Cílem je podle města omezit dopad krátkodobých návštěvníků na infrastrukturu a kvalitu života obyvatel. Osvobozeni od platby mohou být například místní, pracovníci nebo hosté, kteří v Benátkách přenocují. Vyšší poplatky, omezený počet vstupenek Regulace se čím dál tím víc zpřísňují také na Machu Picchu v Peru. Pravidla se tam podle správy lokality mění každoročně kvůli rostoucímu počtu turistů. Návštěvníci se nyní musí pohybovat podle zvolených okruhů a platí i časové limity návštěvy. Podle sezony je navíc denně k dispozici omezený počet vstupenek. Předpisy také stanovují povinný doprovod průvodce, omezení velikosti skupin i zákaz opětovného vstupu do citadely. Opatření mají chránit přírodní prostředí i samotné památkové dědictví. Napětí kolem turismu je patrné i ve Španělsku. Obyvatelé Barcelony loni při protestech polévali turisty vodními pistolemi a skandovali „turisté, jděte domů“. Ve městě se zároveň zvýšila turistická daň pro hosty pětihvězdičkových hotelů. Mezi další místa, která zavádějí nové poplatky nebo omezení, patří například Santorini a Mykonos v Řecku, Bali v Indonésii, Sevilla ve Španělsku nebo Edinburgh ve Skotsku. Zatímco někde úřady sázejí na vyšší turistické daně, jinde regulují přístup do konkrétních lokalit nebo zpřísňují pravidla chování návštěvníků.