Bojnický zámek patří k nejnavštěvovanějším památkám Slovenska. Přestože jeho základy sahají hluboko do středověku, dnešní romantickou podobu získal až na přelomu 19. a 20. století. O přestavbu se zasloužil hrabě Ján František Pálffy, vášnivý sběratel umění a obdivovatel francouzských zámků. Právě návštěvy Francie ho inspirovaly k tomu, aby z původní pevnosti vytvořil sídlo připomínající slavné zámky na Loiře. Výsledkem je stavba plná štíhlých věží, cimbuří, arkýřů a romantických nádvoří, která působí dojmem, jako by vystoupila z filmové pohádky. Není proto divu, že se zde natáčela řada filmů a pohádek. Atmosféru zámku umocňují i legendy. Nejznámější vypráví o samotném hraběti Pálffym, který si přál být pohřben přímo v zámecké kapli, aby mohl po smrti dál procházet chodbami svého milovaného sídla. Bojnice si dodnes pověst tajemného místa pečlivě udržují. Každé jaro se zde koná oblíbený Festival duchů a přízraků, během něhož se zámek po setmění promění v kulisy plné strašidelných příběhů, historických kostýmů a speciálních večerních prohlídek. Báječné termální prameny Jen několik minut chůze od zámku se nacházejí termální lázně. Z hloubky země zde vyvěrá voda o teplotě kolem 52 stupňů Celsia, která se využívá k léčbě pohybového aparátu už po staletí. Návštěvníci si mohou vybrat mezi klasickými lázněmi nebo rekreačními bazény a příjemně tak zakončit den plný poznávání. Velkým lákadlem je také zoologická zahrada Bojnice. Nejstarší a největší zoo na Slovensku funguje už od roku 1955 a chová stovky druhů zvířat včetně řady ohrožených druhů. Pohled na exotická zvířata s kulisou zámeckých věží v pozadí patří k nezapomenutelným zážitkům. Pokud přijedete autem, vyplatí se věnovat více času i okolnímu regionu Horní Nitra. Turisté často míří jen k samotnému zámku, přitom nedaleké přírodní oblasti, přehrada Nitrianske Rudno nebo historický Trenčín nabízejí klidnější alternativu bez velkých davů. Příjemným bonusem jsou i ceny. Oproti Vysokým Tatrám nebo Bratislavě vyjdou ubytování, restaurace i vstupy zpravidla levněji. V místních restauracích nechybějí brynzové halušky, kapustnica ani pečená kachna a milovníci vína mohou ochutnat produkci nedalekého nitranského vinařského regionu. Bojnice tak představují jedno z těch míst, kde se během jediného dne dá spojit historie, odpočinek, příroda i zábava. A právě tato kombinace je důvodem, proč se sem návštěvníci stále vracejí. Může se hodit Pod zámkem se skrývá přírodní travertinová jeskyně. Nachází se 26 metrů pod čtvrtým nádvořím a byla znovuobjevena až při čištění zámecké studny v roce 1888. Zámek původně nebyl kamenný. První Bojnický hrad byl dřevěný a vznikl jako opevněné hradiště. Teprve během 13. století jej postupně nahradila kamenná stavba, z níž se později vyvinul dnešní zámek. První písemná zmínka pochází už z roku 1113. Před vstupem roste více než sedmisetletá lípa. Jde o Lípu krále Matyáše, jeden z nejstarších a nejmohutnějších stromů na Slovensku. Podle tradice pod ní král Matyáš Korvín pořádal hostiny a údajně zde podepisoval i královské listiny. Strom je chráněnou přírodní památkou. V roce 1950 zámek vážně poškodil požár. Jen málokdo ví, že dnešní podoba zámku je výsledkem rozsáhlé poválečné obnovy. Požár v květnu 1950 zničil především věže střední části zámku a následovala několikaletá rekonstrukce, po níž zde vzniklo muzeum Slovenského národního muzea. V zámecké kapli se nachází Bojnický oltář z poloviny 14. století. Jeho autorem je florentský malíř Nardo di Cione. Jde o mimořádně cenné dílo středověkého umění a jednu z nejvýznamnějších památek svého druhu na Slovensku. Součástí návštěvy bývají během hlavní sezony také ukázky sokolnictví. Skupina Aquila předvádí lety orlů, sokolů i sov přímo v areálu zámeckého parku, což patří k oblíbeným doprovodným programům pro návštěvníky. Článek vznikl pro časopis Rytmus života .