Štefka, který stál v čele CHKO v letech 1980 až 2020, srovnal Moravský kras s jinými krasovými lokalitami, které už status UNESCO mají. Například se slovinskými Škocjanskými jeskyněmi s největším podzemním kaňonem v Evropě, přeshraničním systémem Slovenského a Aggteleckého krasu nebo filipínskou podzemní řekou Puerto Princesa. „Asi nemusím zdůrazňovat, že si území Moravského krasu cením. Konstatovat však musím, že hodnot výše uvedených krasových území podle mne nedosahuje,“ uvedl Štefka. Podle něj oficiální materiál předložený organizaci UNESCO navíc zkresluje realitu, když tvrdí, že lokalita není ovlivněna cestovním ruchem, který je limitován, a nebyly v ní provedeny významné zásahy. Poukazuje naopak na to, že masová návštěvnost v minulosti poškodila krápníkovou výzdobu, špatně zvolené osvětlení v 80. letech pak znamenalo „zelenou zahrádku“ kolem lamp. Historické odstřely i ražby pro podzemní plavbu rovněž nevratně zasáhly do hydrologie Punkevních jeskyní. „Provedené práce umožnily a zatraktivnily turistické využití jeskyně, byly však jednoznačně na úkor přírody,“ poznamenal. Vyjádření ministerstva ČTK shání. Podle bývalého šéfa CHKO je hlavní motivací návrhu snaha o další zvýšení návštěvnosti, což však považuje za chybný krok. Punkevní jeskyně jsou už dnes nejnavštěvovanější v Moravském krasu a ročně do nich zavítá přibližně 200 tisíc lidí. „Z jiných lokalit je známo, že neúměrné zvýšení návštěvnosti přináší konflikty jak s ochranou přírody, tak i s místními obyvateli. Nejsem si jist, že toto je ta správná péče o Moravský kras,“ uzavřel Štefka. 13. července 2026