Turisté, kteří do Turecka míří především za plážovou dovolenou, volí častěji tureckou riviéru na jihu země omývanou Středozemním mořem a charakterizovanou dlouhými písečnými plážemi a rozlehlými hotelovými komplexy. Její západní „sestřička“, egejská riviéra, se vyznačuje spíš menšími letovisky, dramatickým pobřežím plným romantických zátočin a lagun, mírnějšími teplotami i stálými větry, které přejí zvlášť vyznavačům vodních sportů. Zdejší klima je vůbec příznivější pro ty, kteří dávají přednost aktivnějšímu způsobu trávení volných dnů a třeba i výletům za kulturním bohatstvím země půlměsíce. Od Halikarnassu k Bodrumu Hlavní turistickou oblastí egejské riviéry je poloostrov Bodrum ležící v podstatě naproti řeckému ostrovu Kos. Nacházejí se tu oblíbené resorty jako Bitez, Turgutreis nebo Akyarlar s písčitými plážemi a skvělými podmínkami pro surfování. Samotné přístavní město Bodrum, které dalo poloostrovu jméno, ale nabízí víc než jen plážové a sportovní vyžití. Ve starověku se na jeho území rozkládalo město Halikarnassos, proslulé mauzoleem, které staří Řekové řadili mezi sedm divů světa. Jeho stavitelem byl perský satrapa Mausoleos, který vládl ve 4. století před Kristem, a monumentální mauzoleum, jež budoval pro sebe a svou sestru (která byla zároveň jeho manželkou), dalo název i všem příštím okázalým hrobkám různě po světě. Stavba vysoká neskutečných čtyřicet šest metrů bohužel ve 12. století padla za oběť zemětřesení a dnes z ní zbyly jen základy. Současnou dominantou Bodrumu je tak jiná majestátní památka, středověká Svatopetrská pevnost řádu johanitských rytířů z ostrova Rhodos, která byla opěrným bodem křižáků v Malé Asii a mnohokrát čelila nájezdům osmanských Turků. Dny a noci v Marmarisu Další z letovisek egejské riviéry, město Marmaris, bývalo ještě před pár desítkami let malou vesnicí, jejíž obyvatelé se živili převážně rybolovem. Dnes je to turistické středisko, kde trvá sezona od května do října, a dobré počasí, členité pobřeží a odlehlé zátoky s maličkými plážemi sem lákají tisícovky turistů. Najdete tu všechno, co si obvykle spojujeme s dovolenou v prostředí malebného prázdninového komplexu, tedy širokou nabídku vodních aktivit, ale i úzké uličky starého města s typickými řeckými domky, pobřežní promenádu, kde vládne čilý ruch, anebo přístav, v němž lze donekonečna obdivovat výstavní jachty, ale i výletní lodě směřující například na nedaleký Rhodos. Pláže se tu táhnou až do sousedního resortu İçmeler, který je vnímán jako poklidnější varianta pobytu v oblasti vyhlášené i hlučnými restauracemi a bary s diskotékami, které zpravidla nekončí dřív než v pozdních nočních hodinách. Výletní centrála zn. Kuşadası Z trojlístku nejznámějších dovolenkových center egejské riviéry má Kuşadası, v překladu Ptačí ostrov, asi nejvýhodnější polohu pro výlety za antickými památkami i přírodními divy v tureckém vnitrozemí. Město založili kolem roku 1340 Janované a Benátčané, na což upomíná janovská hradní pevnost na blízkém ostrově Güvercinada, který původně sloužil jako předsunutá stráž před pustošivými piráty. Raritou svého druhu je „dámská pláž“ Kadınlar Denizi, jež bývala skutečně vyhrazena jen ženám. Z přístavu v Kuşadası pravidelně vyplouvají lodě k nedalekému řeckému ostrovu Samos, rodišti řeckého „otce čísel“ Pythagora. Rekreační střediska poblíž Kuşadası, ať už Özdere, Gümüldür nebo idylické pobřežní městečko Sığacık, jsou však také výchozím bodem k cestě za dalším ze sedmi starověkých divů světa, k zaniklé antické metropoli Efezu, jejíž ohromující pozůstatky jsou – hned po Istanbulu – druhým nejnavštěvovanějším místem na mapě Turecka. Podle legend divými amazonkami založený Efez proslavil především Artemidin chrám zničený roku 356 před naším letopočtem nejslavnějším žhářem lidské historie Hérostratem, odsouzeným za to k smrti a věčnému zapomnění. Chrám sice na stejném místě znovu vyrostl, dokonce snad ještě honosnější, ale byl znovu zničen, tentokrát Góty. Aktuální číslo Předplatné můžete objednávat zde Pro představu: mramorová svatyně měla mít půdorys o rozměrech 115 krát 55 metrů a obepínalo ji 125 osmnáctimetrových jónských sloupů. Dnes zbylo z Artemidina chrámu jen žalostné torzo – jediný mramorový sloup a fragmenty pár dalších rozesetých na zarostlé louce. Mnohem působivější jsou jiné ruiny řeckého velkoměsta kdysi obývaného až čtvrt milionem lidí. Velkolepě působí Celsova knihovna, dvouposchoďová budova zdobená nikami se zpodobněním čtyř ctností, která ve své době uchovávala na dvanáct tisíc vzácných pergamenových svitků. Mimořádné je i starověké divadlo, největší zachovaná scéna antického světa, která pojala až třicet tisíc diváků a dodnes budí obdiv skvělou akustikou. Trajánova kašna a terasové domy s bazény a podlahami pokrytými mozaikami zase ilustrují, jakého luxusu se v Efezu privilegovaným nabízelo. Bavlněný hrad Pamukkale Přibližně dvě hodiny trvá cesta z jihozápadního pobřeží k turecké přírodní atrakci číslo jedna. Je jí alabastrově bělostným travertinem pokrytý svah Pamukkale zdálky připomínající kopec plný chomáčů bavlny. Pozoruhodný útvar nalézající se ve vnitrozemí, asi patnáct kilometrů od města Denizli, patří k největším zázrakům přírody. Okouzlující vápencové kaskády utvářené po tisíce let nesčetným množstvím termálních pramenů a potůčků poskytují nejen krásný pohled – po vyznačených stezkách lze soustavou teras naboso procházet a brouzdat se v jezírkách s prokazatelně léčivou vodou. Ani v Pamukkale vám však nedá pokoj dávná historie – v sousedství sněhobílých teras a azurově modrých jezírek vzniklo před dávnými lety antické město Hierapolis, které prosperovalo právě díky termálním pramenům přivádějícím do zdejších lázní tisíce lidí. Město v průběhu staletí opakovaně ničila zemětřesení, až někdy ve 14. století zaniklo docela. Jeho nekropole, divadlo a městské brány však dál vzdorují času se stejnou urputností, s níž světoznámý geologický útvar opodál čelí nástrahám turismu i globálního oteplování. Alespoň zatím... Může se hodit Obvyklá doba přímého letu z České republiky do Turecka je dvě až tři hodiny v závislosti na zvoleném odletovém a příletovém letišti. V Turecku se platí tureckou lirou (TRY), jedna lira odpovídá zhruba českému padesátníku. Většina obchodů a tržnic však akceptuje i platbu eury a dolary v hotovosti, v hotelech a nákupních střediscích lze bez problémů platit i kartou. V bodrumské Svatopetrské pevnosti sídlí muzeum podmořské archeologie s unikátní sbírkou starých amfor, v nichž lovci mořských hub uchovávali své úlovky. Spatřit tu můžete i skvěle zachovaný vrak lodi z Uluburnu z pozdní doby bronzové objevený až v roce 1982 potápěčem ze vsi poblíž Bodrumu. Ze sedmi divů starověkého světa, kam patří i mauzoleum v Halikarnassu a Artemidin chrám v Efezu, se do dnešních dnů dochoval jen jediný – Cheopsova pyramida v egyptské Gíze. Ve městě Halikarnassos se kolem roku 484 před Kristem narodil Hérodotos, první z antických historiků nazývaný otec dějepisu. Jeho nejvýznamnějším dílem je spis Dějiny, v němž shrnul historii řecko-perských válek. Jeskyně sedmispáčů poblíž archeologického areálu v Efezu je spjata s legendou o sedmi křesťanských mudrcích, kteří v ní našli na dvě stě let útočiště před pronásledováním. Vyjít z ní měli až za vlády císaře Konstantina, který zaručil náboženskou svobodu všem občanům Římské říše. Turecká kuchyně patří k mezinárodně uznávaným pojmům. Absenci vepřového tu bohatě nahrazují jídla z jehněčího, skopového a kuřecího masa. Do Česka už dávno pronikly typické turecké laskominy, jako je kebab, chalva nebo baklava, vegetariáni si pochutnají na fetou či balkánem plněném burku či bezmasé verzi plněného baklažánu (enginar dolmasi), masožrouti zase stěží odolají koftě, voňavým kuličkám a válečkům z mletého masa. Článek vznikl pro časopis Chvilka pro tebe .