Jen několik desítek minut jízdy vlakem stačí k tomu, aby rušné centrum Dublinu vystřídaly pastviny, rozkvetlé louky a výhledy na Irské moře. Výškové budovy, dopravní zácpy a počmárané nadjezdy postupně mizejí. Za okny se objevují malé přístavy, pláže a lodě rozeseté po hladině. Pobřeží přitom zůstává pro řadu návštěvníků irské metropole téměř neznámé. Dublin leží u stejnojmenného zálivu, který je součástí biosférické rezervace UNESCO. Jde o jediné hlavní město na světě, které se nachází uvnitř takto chráněného území. „Mnoho lidí ani netuší, že Dublin nějaké pobřeží má. Nevědí, že hlavní město leží přímo u takto výjimečného zálivu,“ uvedla pro server BBC Helen Coleová z irské organizace na podporu cestovního ruchu Fáilte Ireland. Právě snaha přivést turisty také za hranice historického centra stála za vznikem trasy Dublin Coastal Trail. Od roku 2022 postupně propojuje šestnáct pobřežních obcí a dublinských čtvrtí. Celá cesta měří více než 65 kilometrů a vede od Balbrigganu na severu až po Killiney jižně od města. Vlakem lze trasu projet přibližně za hodinu a půl. Smyslem však není zůstat celou dobu v kupé. Cestující mohou vystupovat u rybářských přístavů, středověkých hradů, přírodních rezervací nebo stezek vedoucích po útesech. Od majáku k hradu Nejsevernější zastávkou je přímořský Balbriggan, kam cesta z centra Dublinu trvá přibližně 45 minut. Nedaleko nádraží se rozkládá světlá písečná pláž a do moře vybíhá vlnolam zakončený majákem. Zatímco místní senioři vyrážejí do vody v plaveckých čepicích, děti se mezi racky a krkavci procházejí po mělčině. Přestože je Balbriggan vzdálený necelou hodinu od centra, atmosférou připomíná samostatné přímořské městečko. Pět zastávek, které stojí za návštěvu Balbriggan: Zámek Ardgillan z 18. století, opevněné zahrady a písečná pláž s majákem. North Bull Island: Písečné duny, slaniska, mokřady, vodní ptáci a několik kilometrů dlouhá pláž. Blackrock: Pobřežní stezka, historické nádraží a víkendový trh s desítkami stánků. Dún Laoghaire: Přístavní mola, paddleboarding, lodní výlety a známá rodinná zmrzlinárna Teddy’s. Sandycove: Oblíbené místo pro koupání Forty Foot a věž Martello, která se objevuje v úvodu Joyceova románu Odysseus. Nedaleko stojí také zámek Ardgillan z 18. století. Obklopují jej zahrady, park a výhledy na moře. Jde o jedno z míst, kvůli kterým se vyplatí vystoupit z vlaku na delší dobu. Jednotlivé zastávky mají podle Coleové vlastní charakter. Pobřeží není pouze turistickou atrakcí, ale především běžným domovem tisíců obyvatel Dublinu. Útesy půl hodiny od centra K nejpůsobivějším částem trasy patří poloostrov Howth na severním okraji biosférické rezervace. Od nádraží zde začínají čtyři okružní pěší trasy vedoucí kolem přístavu a po vysokých útesech. Při troše štěstí lze z pobřežních stezek zahlédnout sviňuchy, mořské ptáky nebo některé vzácné druhy rostlin. Vítr sem od moře přináší sůl i mlhu a počasí se může změnit během několika minut. Krajina místy připomíná spíše divoký západ Irska než předměstí metropole. Od hospod a ulic Temple Baru je přitom Howth vzdálený méně než půl hodiny jízdy. Místní vody bývaly v minulosti pro námořníky nebezpečné. Situaci změnila až stavba Severní býčí hráze, dokončená na začátku 19. století. Hráz usnadnila vplouvání lodí do přístavu a zároveň přispěla k nahromadění písku, z něhož postupně vznikl ostrov North Bull Island. Právě jeho duny, slaniska a mokřady patří k hlavním důvodům, proč se Dublinský záliv stal biosférickou rezervací UNESCO. Stezka z útesů se vrací do historické části Howthu. Nad řadami cihlových a pastelově zbarvených domů se tyčí ruiny opatství z 15. století. Staré náhrobky na přilehlém hřbitově během léta obklopují červené květy máků. Howth je zároveň domovem nejrušnějšího rybářského přístavu v Irsku. V místních podnicích lze ochutnat čerstvé ústřice, krevety a další mořské plody. Mezi kotvícími čluny se navíc pravidelně objevují tuleni kuželozubí čekající na snadnou kořist. Mokřady téměř uprostřed města Jak rychle dokáže dublinská zástavba přejít v přírodu, ukazuje Blackrock. Jeho železniční stanice pochází z roku 1834 a patří mezi památkově chráněné budovy. Odtud lze pokračovat pěšky směrem k přírodní rezervaci Booterstown Marsh, která leží necelých osm kilometrů od centra města. V mokřadech hledají potravu kolihy, bekasiny, husy bernešky i další druhy vodních ptáků. Na protější straně zálivu jsou přitom stále vidět útesy poloostrova Howth. O víkendech láká Blackrock také na jeden z nejstarších trhů v Irsku. Více než tři desítky stánků nabízejí rukodělné výrobky, starožitnosti, jídlo a kávu. Součástí areálu je rovněž restaurace Liath oceněná dvěma michelinskými hvězdami. Oblázková pláž pod vilami Na jižním konci trasy leží Killiney. Nádraží se nachází přímo u dlouhé oblázkové pláže, na které se mísí šedé, fialové, světle růžové i pískové kameny. Killiney patří k nejbohatším částem Dublinu. Ve svazích nad mořem stojí uzavřené vily i památkově chráněné domy z georgiánského a viktoriánského období. Samotná pláž však zůstává veřejná a využívají ji lidé z celého města. Z pobřeží je vidět ostrov Dalkey, mys Bray Head i pohoří Wicklow, které se v mlze často téměř ztrácí. V podvečer se na pláži scházejí rodiny s dekami a piknikovými koši, zatímco děti pobíhají kolem příboje. Dublinské pobřeží tak není pouze kulisou pro jednodenní výlet. Je živou součástí metropole, kterou místní obyvatelé využívají ke koupání, procházkám, sportu i odpočinku. A právě to z něj dělá zajímavou alternativu k přeplněnému centru. Může se hodit Dublin Coastal Trail spojuje šestnáct míst mezi Balbrigganem na severu a Killiney na jihu. Do Balbrigganu, Skerries, Donabate a Malahide jezdí vlaky společnosti Irish Rail. V Malahide lze přestoupit na příměstskou železnici DART, která pokračuje přes Dublin směrem na jih. Před cestou je vhodné zkontrolovat jízdní řády, zejména o víkendech. Kvůli rychlým změnám počasí se vyplatí přibalit nepromokavou bundu a pevnou obuv.