Na co zírá mašinfíra Sledovat další díly na iDNES.tv Náš dnešní výlet absolvujeme po několika historických tratích, které se ovšem po čase spojily v jednu. Jako první vznikl úsek Kroměříž – Hulín. Severní dráha císaře Ferdinanda, jako spojnice Vídně se severem monarchie, totiž Hanácké Atény v roce 1841 obešla. Kroměřížští se ale do rakouské metropole (nebo do Olomouce) chtěli dostávat rychle a pohodlně a ne se kodrcat kočárem na vlak až do Hulína. V roce 1879 proto vznikla akciová společnost Kroměřížská dráha, kde figuroval například olomoucký arcibiskup kardinál Fürstenberg, velkostatkář a průmyslník hrabě Friesse nebo říšský poslanec Vilibald Mildschuh. Koncese byla vydána 30. června 1880 a už po pěti měsících byla trať slavnostně zprovozněna. Navazující a blízké tratě Kroměříž – Kojetín Kroměříž – Zdounky Přerov – Břeclav Rajnochovická lesní železnice Valašské Meziříčí – Hranice na Moravě Valašské Meziříčí – Frýdlant nad Ostravicí Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí – Vsetín Netrvalo ani dva roky a společnost Kroměřížská dráha se odhodlala k dalšímu kroku, postavit trať z Hulína do Bystřice pod Hostýnem přes Holešov. I v tomto případě šla stavba poměrně rychle. Na konci února 1882 vídeňské úřady vydaly koncesi a začátkem června dorazil do Holešova první nákladní vlak. Celý úsek až do Bystřice pod Hostýnem byl zprovozněn v polovině listopadu téhož roku. Dopravu na trati zajišťovala Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB), jenže spolupráce obou společností nebylo příliš šťastné. A když v roce 1885 získala KFNB prodlouženou koncesi až do roku 1940, ovšem s podmínkou, že postaví paralelní a doplňkovou železniční síť, bylo vymalováno. Severní dráha svoji menší „konkurentku“ v roce 1888 koupila a její tratě využila ke stavbě spojnice Kojetín – Valašské Meziříčí – Bílsko (v tehdejším rakouském Těšínsku). Projeďte si trasu Kroměžíž – Valašské Meziříčí za 4 a půl minuty: Na co zírá mašinfíra Sledovat další díly na iDNES.tv Dráha moravskoslezských měst Nová spojnice byla souhrnně pojmenována jako Dráha moravskoslezských měst, německy Mährisch-Schlesische Städtebahn. Vídeň totiž chtěla, aby na Moravě byla kromě hlavní trati KFNB ještě záložní železnice, která by nevedla v tak těsné blízkosti Pruska. A toho se Rakousko-uhersko od roku 1866 poměrně bálo. Mapa trati 303 mezi Kroměříží a Valašským Meziříčím V námi sledovaném úseku bylo nutné dobudovat část trati z Bystřice pod Hostýnem do Valašského Meziříčí, resp. do Krásna nad Bečvou. Již postavené úseky byly opraveny a dřevěné mosty byly nahrazeny ocelovými. Stará trať se dokonce musela dvakrát překládala. Aby se eliminovala úvrať v Hulíně, rozhodla se Severní dráha vybudovat severní obchvat města s mimoúrovňovým křížením obou tratí. Zrušena byla také původní část trati mezi stanicí Hlinsko pod Hostýnem a starým nádražím v Bystřici pod Hostýnem, kde stará trať od počátku končila. Nové bystřické nádraží vzniklo jižněji od města. Nádraží v Bystřici pod Hostýnem na pohlednici z roku 1900 Provoz na celé trati v délce 180 km mezi městy Kojetín a Bílsko byl slavnostně zahájen 1. června 1888. V roce 1906 byla KFNB včetně svých sesterských společností zestátněna, provoz mezi Kroměříží a Valašským Meziříčím tak začaly zajišťovat státní dráhy dráhy, nejprve rakouské, po vzniku ČSR pak československé a po roce 1993 ty české. Trať ale stále slouží jako vítaná záložní dráha pro vozidla, která nejsou vybavena ETCS. Díky tomu se na trať mezi Kroměříží a Valašským Meziříčím dostane třeba i Orchestrion 810.486 spolku Kroměřížská dráha . Nad nabídkou natočit trať právě z čela tohoto stroje jsme neváhali ani minutu. Jízdní řády trati Kojetín - Kroměříž - Valašské Meziříčí z let 1912 a 1925 Etapa první, Haná Naši jízdu přes dvě národopisné oblasti začínáme na Hané, konkrétně v Kroměříži , či jak se tomuto nádhernému městu přezdívá, v Hanáckých Aténách. Hned vedle výpravní budovy můžeme v bývalém depu navštívit Muzeum Kroměřížské dráhy. A to je jenom začátek. Za prohlédnutí rozhodně stojí Arcibiskupský zámek s rozsáhlou Podzámeckou a nedalekou Květnou zahradou. Tento soubor je od roku 1998 zapsán na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Kolejiště stanice Kroměříž, trať vpravo vede do Zborovic Kroměříž však nabízí také Arcidiecézní muzeum nebo expozici svého slavného rodáka, zpěváka Karla Kryla. Po předchozí objednávce je možné si prohlédnout i protiatomový kryt z doby studené války pod dnešní Knihovnou Kroměřížska. Vyrážíme z Kroměříže. Po pravé straně necháváme odbočku lokálky do Zborovic a pouštíme se směrem na východ. Pokud bychom jeli po trati před rokem 1888, pokračovali bychom pořád za nosem až na místní nádraží, kde bychom museli vystoupit, přejít koleje Severní dráhy a pokračovat jinou soupravou. Mimoúrovňové křížení trati 303 s Dráhou císaře Ferdinanda před Hulínem Protože ale jedeme v roce 2026, před Hulínem se stočíme ostrým obloukem vlevo , mostem překřížíme trať Přerov – Břeclav a dalším obloukem, tentokrát pravým, se dostaneme do stanice Hulín . Jsme ale na bývalé trať druhé kategorie, takže se motorák Kroměřížské dráhy schovává na koleji za výpravní budovou. Opouštíme poměrně rozsáhlou stanici a vydáváme se k Holešovu. Po cestě do stanice Třebětice nejprve podjedeme dálnici D55 a pak už projíždíme typickou krajinou Hané, rovinou, kam až oko dohlédne. Vlaky přesně tady mývaly v zimě problémy kvůli navátému sněhu. Nezřídka se stávalo, že na tomto rovném úseku zapadlo hned několik lokomotiv. Zima v únoru 1929 a závěje v otevřeném úseku Hulín - Holešov. Podjíždíme další dálnici, tentokrát je to autostráda D49 , mineme místo, kde ještě před 20 lety stávala zastávka Všetuly a přejedeme i výhybku, která byla do trati vložena kvůli chystané stavbě holešovské průmyslové zóny. Ze stavby sice sešlo, výhybka a několik set metrů koleje ale čekají na svoji šanci. Další stanice, Holešov . Nádraží spolu s tamním zámkem bývaly na historických pohlednicích dominantami města. Kromě zámku s klasickým prohlídkovým okruhem nebo expozicí městského muzea si můžete prohlédnout také přilehlou a rozlehlou francouzskou zahradu. Její dominantou je vodní plochu ve tvar Neptunova trojzubce. Kousek od zámku pak najdete Malé muzeum kovářství. Stanice Holešov Etapa druhá, Hostýnské Záhoří Za Holešovem opouštíme Hanou a dostáváme se do takzvaného Hostýnského Záhoří, což je přechodová oblast mezi Hanou a Valašskem. První větším městem je Bystřice pod Hostýnem . Pokud byste se ji rozhodli navštívit, doporučujeme tamní zámek, kde sídlí městské muzeum. Anglický park, který v první polovině 20. století patřil k nejkrásnějším anglickým parkům u nás bohužel neuvidíte, patří armádě a je hermeticky uzavřený. Kam ale můžete z Bystřice pod Hostýnem vyrazit zcela bez potíží je nasnadě, přece na Svatý Hostýn, legendární mariánské poutní místo. Přímo od nádraží až na vrchol po červené turistické značce. Před sebou budete mít 4 a půl kilometrovou cestu se 400 metrovým převýšením. Ale stojí to za to. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Svatohostýnské muzeum nebo rozhledna císaře Františka Josefa I. Stanice Bystřice pod Hostýnem Turistické cíle podél tratě 303 Město Kroměříž Muzeum v přírodě Rymice Město Holešov Město Bystřice pod Hostýnem Svatý Hostýn Rozhledna Kelčský Javorník Rozhledna Kunovická Hůrka Zřícenina hradu Šaumburk Zřícenina hradu Nový Šaumburk Rajnochovická lesní železnice Rozhledna Na vodojemu Kunovice Město Valašské Meziříčí Ostatně rozhleden si užijeme i při další cestě. Za Bystřicí se totiž krajina výrazně mění, opouštíme roviny Hané a vjíždíme do nádherně zvlněných Hostýnských vrchů. Ze zastávky s nákladištěm Loukov vede zelená značka přímo k rozhledně Kelčský Javorník (6,2 km), ze zastávky s nákladištěm Podhradní Lhota můžete vyrazit nejprve po zelené a pak po naučné stezce k rozhledně Kunovická Hůrka (2,8 km). Ale to není z Podhradní Lhoty rozhodně všechno. Když vyrazíte po stejné zelené a budete se jí držet, navštívíte hned dvě zříceniny hradů, Nový Šaumburk a Šaumburk. První byl založen v roce 1307, ten druhý ještě o 30 let dříve. Sice jsou z obou patrně jen zbytky, teď po kůrovcové kalamitě na Hostýnsku je z nich ale velmi slušný rozhled do kraje. Ještě ale nekončíme. Když za Šaumburkem odbočíte na žlutou, dojdete až k Rajnochovické lesní železnici. Parta nadšenců se tady snaží obnovit lesní dráhu, po které se kdysi sváželo dřevo z arcibiskupských lesů. V letech 1905 až 1921 zde na necelých deseti kilometrech fungoval jak parní, tak animální (koňský) provoz. Dnes mají úzkorozchodné koleje necelých 300 metrů, během provozních dnů je ale železnička obsypána převážně dětmi. A když jsme před chvíli mluvili o místních rozhlednách, nesmíme zapomenout na tu, která stojí nedaleko stanice Kunovice-Loučka . Místní se v roce 2021 rozhodli postavit vyhlídkovou věž na novém vodojemu nad obcí. Do výšky 14 metrů musíte vystoupat po 42 schodech. Další křižování, tentokrát ve stanici Kunovice-Loučka Etapa třetí, konečně Valašsko Za stanicí Kunovice-Loučka vjíždíme na Valašsko a trať tady začíná poměrně prudce klesat do údolí Bečvy. Projedeme zastávkou Police u Valašského Meziříčí a na chvilku zastavíme ve stanici Branky na Moravě . Je to vlastně poslední stanice, kterou motorák Kroměřížské dráhy na naší cestě projel. Po pár kilometrech nás čeká už jen most přes Vsetínskou Bečv u, průjezd kolem původního nádraží Valašské Meziříčí na Dráze moravskoslezských měst, most přes Rožnovskou Bečvu a nakonec stávající stanice Valašské Meziříčí , která slouží od roku 1937. Stanice Valašské Meziříčí Historické město ze 13. století nabízí řadu lákadel, například dva zámky, jeden patřil rodu Kinských, druhý, za řekou,Žerotínům. Prohlédnout si můžete také Muzeum regionu Valašsko nebo neobvyklé Řeznické muzeum. Trať z Kroměříže přes Hulín do Valašského Meziříčí není jen nějaká zapadlá lokálka, stát s ní má velké plány, například by ji chtěl elektrifikovat. Je ale pravda, že zatím se o tom v odborných kruzích především mluví. Tak uvidíme.