Konečnou hodnotu květnové inflace zveřejní ČSÚ 10. června, v minulosti pokaždé předběžný odhad potvrdil. Analytici zvolnění meziroční inflace očekávali, předpokládali ale mírnější zpomalení. „Zdá se, že poslední inflační vlna byla spíše bouří ve sklenici vody. Diskuse o případném zvyšování úrokových sazeb se tak nejspíše odkládá,“ říká hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Ten také připomíná, že hlavním impulsem pro růst cenové hladiny byly tentokrát ceny potravin. Ty se minulý měsíc zvýšily o 0,6 procenta. Naopak inflaci brzdily levnější pohonné hmoty. Cena ropy se vrátila pod hranici 100 dolarů za barel, benzín sice mírně zdražil, motorová nafta však zlevnila téměř o šest procent. „Geopolitická situace zůstává nejistá, tentokrát však negativní nabídkový šok nemá tak silný inflační dopad jako před čtyřmi lety. Vzhledem k tomu, že inflace i růst HDP zpomalily, nezdá se, že by byla otázka zvyšování úrokových sazeb aktuálně naléhavá,“ míní Marek. Podle hlavního analytika společnosti Citfin Miroslava Nováka budou zvýšené ceny pohonných hmot v nejbližších měsících zřejmě držet celkovou inflaci nad dvěma procenty a postupně se mohou více promítat i do dalších cenových okruhů. Ve druhé polovině roku je zároveň pravděpodobné, že opět začnou zdražovat potraviny. „V celoročním průměru lze nyní očekávat spotřebitelskou inflaci v rozmezí 2,1 až 2,5 procenta v závislosti od toho, jak dlouho se udrží vysoké ceny ropy a zemního plynu. V závěru letošního roku může inflace velmi dobře zrychlit až ke třem procentům a zkraje roku 2027 nelze rozhodně vyloučit ani její dočasný růst výrazněji nad tři procenta,“ uvádí Novák.