Ministerstvo životního prostředí, v jehož čele je Petr Hladík (KDU-ČSL), si nechává zpracovat analýzu dopadů zavedení celoevropského systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Jak vyplývá z dodatku, který byl v registru smluv zveřejněn v polovině srpna, požaduje zpracovat i dopady do výdajů domácností podle jejich příjmů. Poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers za celou analýzu zaplatí ministerstvo 1,3 milionu korun. Původně chtěl resort zpracovat jen srovnání dopadů navýšení ceny fosilních paliv a využití výnosů ETS 2. Posouzeny měly být i přeshraniční příležitosti plynoucí ze zavedení ETS 2 v ostatních členských státech. K prezentaci výsledků původně zadané analýzy mělo dojít už kolem 10. července. Jenže ministerstvo s firmou PricewaterhouseCoopers uzavřelo dodatek. V něm požaduje zpracovat také dopady do výdajů domácností. Vznik analýzy resort vysvětluje tím, že má jít o doplnění k již existujícím materiálům. „Abychom měli co nejpřesnější podklady o tom, jaký efekt může mít nový systém ETS 2 na různé skupiny domácností. Zvláštní důraz přitom klademe na nízkopříjmové rodiny,“ napsala iDNES.cz mluvčí ministerstva Veronika Krejčí. Podle té se analýza stále zpracovává. „Bude dostupná po dokončení a převzetí od zpracovatele v říjnu,“ uvedla v odpovědi na dotazy iDNES.cz Krejčí. Již existující materiály resort životního prostředí redakci neposkytl. Jak moc by tedy zavedení povinnosti platit za emisní povolenky zdražilo od roku 2027 život domácnostem, tak dál z oficiálních zdrojů zůstává bez konkrétní odpovědi. Černý scénář Hrozící skokové zdražení energií a pohonných hmot se stalo i jedním z ústředních témat letošních voleb. Opoziční strany varují, že když systém vejde v platnost, bude to pro tuzemské domácnosti likvidační. „Benzín a nafta zdraží až o 13 korun na litr a topení o 40 procent,“ hlásá třeba lídryně Stačilo! Kateřina Konečná. Vládní politici naopak zatím uklidňují, dopady celého systému podle nich nebudou tak citelné. „Opozice dnes straší občany drastickými dopady, které neodpovídají realitě. Díky nastaveným pojistkám nebude zátěž na běžné rodiny tak dramatická a stát případně má možnost růsty cen kompenzovat daňovými úpravami či cílenou pomocí,“ vysvětluje šéf Starostů Vít Rakušan. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) vláda dělá v Evropě maximum, aby systém neměl tvrdé dopady na občany. „Prvním krokem bylo vytvoření dostatečně silné skupiny států pro zastropování a další ochranné mechanismy. Druhým krokem je tlak na odložení celé regulace. Jednání s EU vedeme průběžně, na podzim budou intenzivnější,“ slibuje Kupka. Česko a dalších 17 států včetně Francie či Německa usiluje o zavedení cenového stropu, přes který by cena povolenky nemohla růst (tudíž by ani ceny energií a pohonných hmot skokově nerostly) a případně o odložení zavedení celého systému o jeden rok. I kdyby se odložení či cenový strop opravdu povedlo prosadit, podle ekonoma Lukáše Kovandy to problémy jen odloží v čase. „Z hlediska dopadu na peněženku Čechů to nic neřeší. Zdražení akorát přijde se zpožděním. Je málo pravděpodobné, že by EU celý systém pohřbila. Nelze vyloučit zastropování na úrovni 45 nebo 57 eur v prvním roce existence, to je dokonce pravděpodobné. I tak však v roce 2030 bude povolenka nejpravděpodobněji o dost dražší, nejspíše v pásmu od 220 do 260 eur. Protože pokud by tomu tak nebylo, nebude EU stíhat dekarbonizovat, jak si předsevzala,“ tvrdí Kovanda. Co bude, když odmítneme? Opozice nicméně před volbami slibuje, že to občané nebudou muset řešit, protože celý systém zkrátka odmítne a neimplementuje do české legislativy. Mluví o tom ANO, Stačilo!, Motoristé i SPD. „Brusel nás fakticky nijak nemůže donutit abychom ETS 2 respektovali. Co udělají? Pošlou na nás tanky? Polský ústavní soud konstatoval, že ETS 2 odporuje polské ústavě. No a zeměkoule se nezbořila,“ říká lídr SPD Tomio Okamura. Brusel na Prahu tanky nepošle, ale Evropská komise může Česko zažalovat a sankcionovat. „Odmítnutí by nakonec ústilo v tučné pokuty od Bruselu. Otázkou je, který politik by si takové pokuty chtěl vzít na triko,“ říká Kovanda. Konkrétní výši sankce stanoví Soudní dvůr EU na základě závažnosti porušených pravidel a délky neplnění. Předvolební průzkumy pro parlamentní volby Zdroj: průzkumy agentur STEM, Ipsos, Kantar, Median, NMS