Emisní povolenky zvednou náklady domácností o tisíce, spočítala analýza
Cena povolenek je nyní stanovená na 45 eur v cenách roku 2020. Po zahrnutí inflace je odhadovaná cena povolenky v roce 2027 57 euro. „V médiích se vyskytuje vždy údaj 45 euro, ale to je za nás zkreslené, nerespektuje to inflaci,“ upozornil šéf analytiků XTB Jiří Tyleček.
Cena plynu by tak měla vzrůst o 340 korun za MWh při ceně 57 eur za povolenku. Benzin zdraží o 3,23 koruny za litr a nafta o 3,70 koruny za litr. Uhlí v případě, že povolenka vyjde na 57 eur, zdraží o 2 328 korun za tunu.
Analýza investiční společnosti XTB spočítala konkrétní důsledky zavedení emisních povolenek na různé typy domácností v Česku. Změnu prakticky nepocítí domácnosti, které vytápějí elektřinou a nejezdí autem na benzin či naftu.
Domácnost žijící v bytě, s jedním autem a využívající plyn si při ceně povolenky 57 euro, ročně připlatí necelých šest tisíc. Analýza pracuje ještě s možnou cenou 78 eur za povolenku nebo 150 eur. Nižší varianta by modelové domácnosti náklady zvedla o 8186 korun ročně, při nejvyšší variantě dokonce o 15 750 korun. „U povolenek je takzvaný měkký strop, takže cena může vzrůst. Nyní je debata, zda by ten strop neměl být tvrdý,“ dodal hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
Hrozí energetická chudoba
„Přesně nevíme, co se stane, je to živé téma,“ dodal Tyleček. „Náklady samozřejmě nejdou jen za domácnostmi, dotýkají se i firem, emisní povolenky se tedy dotknou nějakým způsobem každého.“
Vesnický dům rodiny s dvěma auty topící uhlím bude mít roční náklady vyšší o 23 373 korun při nejlevnější povolence. Při vyšší variantě by to bylo už skoro 32 tisíc a při nejvyšší dokonce 61 509 korun. „Očekáváme, že nejvyšší dopady budou na nejchudší domácnosti, které žijí na vesnici a vytápějí ještě starými způsoby. Ty si připlatí nejvíc,“ upozornil Tyleček.
„Dopad bude nerovnoměrný podle energetické náročnosti bydlení a individuální automobilové dopravě. Domácnosti v pasivním domě vytápěném tepelným čerpadlem a s elektromobilem pocítí ETS2 jen mírně, hlavně skrze inflaci. Naproti tomu rodina bydlící ve starším domě na plyn a uhlí a zároveň denně jezdící dvěma staršími auty pocítí růst výrazně,“ dodal Tyleček.
Autoři studie nicméně očekávají, že stát bude zdražení domácnostem kompenzovat. „Nízkopříjmovým pomůže stát. Je potřeba nastavit systém tak, aby se na nikoho nezapomnělo. Může přijít něco lepšího než
Oprav dům po babičce
,“ míní Tyleček.
Peterka ale upozornil, že domácnosti nejsou tak schopné čerpat dotace, zatímco firmy v tom umí „chodit“ velmi dobře. „Může se stát, že náklady ponesou hlavně domácnosti, ale peníze z výběru povolenek si rozdělí firmy, které mají velké zkušenosti s dotacemi,“ míní Peterka.
Zavedení povolenek bude mít také širší důsledky na celou ekonomiku. Vyšší pravděpodobně bude inflace, domácnosti totiž budou kvůli růstu nákladů tlačit na vyšší mzdy, vlády budou řešit různé kompenzace, aby tlumily zdražení, a také stoupnou ceny skoro všeho, protože firmám vzrostou náklady na přepravu zboží. „Inflace vzroste o 0,5 až 1,2 procentního bodu, což ovlivní kupní sílu domácností a jejich spotřebu,“ uvedl Peterka.
Centrální banky na situaci budou muset reagovat, pravděpodobně držením úrokových sazeb na vyšších úrovních, což může zdražit úvěry včetně hypoték.