Státu vynese dřívější návrat rodiče do práce při konzervativním propočtu IDEA CERGE-EI 10 404 korun ročně na umístěné dítě. Každý rok by se to mohlo týkat až 32 tisíc rodičů – tedy přínos 332 milionů korun za rok. Vyšší dostupnost míst ve školkách také znamená, že matka naskočí dřív do práce a neujede jí profesní vlak – včetně šancí na kariérní postup a na růst platu. To (po odečtení investičních nákladů na rozšíření školek a daňových úlev na školkovném) pro rozpočet znamená přínos dalších 15 800 korun ročně za každé umístěné dítě, uvádějí autoři studie Klára Kalíšková, Daniel Münich a Filip Pertold. Největší přetlak ve školkách má přitom Česko za sebou – nedostatek míst kulminoval v roce 2013, teď už budou podle demografických předpovědí počty dětí předškolního věku jen klesat. Neznamená to však, že s opadnutím demografické vlny se problém řeší sám. Podle ekonomů z CERGE- EI jsou nová místa ve školkách i tak potřeba. „Na úrovni mnoha obcí vysoký převis poptávky po školkách nad nabídkou přetrvává,“ uvádějí. Dřívější návrat do práce odpovídá nastavení společnosti Jak vyplývá z posledních dostupných dat ministerstva školství, největší problém panuje v satelitních obcích kolem velkých měst – Prahy, Brna a částečně Ostravy. Například některé školky ve Středočeském kraji hlásí překročenou kapacitu o čtyřicet procent. Politici několik let zaspali, když nedokázali na situaci zareagovat. Teprve v posledních dvou letech se rozjíždějí opatření, která mají umožnit rodičům malých dětí dřívější návrat do práce. Od podzimu 2014 umožnil zákon zřizovat dětské skupiny pro děti od dvou let – jako alternativu za nedostatkové školky. Letos se mají rozjet mikrojesle pro děti do dvou let. A loni se začaly rozdělovat dotace z eurofondů na zřizování předškolních zařízení. Ministerstvo práce má připraveno osm miliard korun v následujících pěti letech. Není to pozdě? Podle Kláry Kalíškové ne. „Nastavení společnosti směřuje k tomu, že matky se budou vracet dříve do práce,“ říká. Svědčí o tom i některá opatření, která ministerstva aktuálně chystají – například možnost zrychlit čerpání rodičovského příspěvku na jediný rok. Dále vznik nároku na místo ve školce od čtyř a pak od tří let nebo uvolnění pravidel a možnost přijímat děti do klasických školek už od dvou let. A nakonec i zmíněné mikrojesle pro nejmenší děti, jejichž zřizování není tak přísné jako u klasických jeslí. Školka nad vysokou školu Podle řady studií se investice do školek v dlouhodobém horizontu vyplatí dokonce více než investice do středních nebo vysokých škol. Školka totiž předurčuje budoucí vzdělávání a kariéru dětí ze sociálně slabších poměrů – často se to týká Romů. Jejich děti do školek chodí v daleko menší míře než většinová populace. „Děti, které absolvovaly předškolní vzdělávání, mají i po odstínění vlivu nezaměstnanosti a vzdělání rodičů dvojnásobnou šanci na to, že v dospělosti dostanou práci,“ dodává sociolog a analytik společnosti Median Daniel Prokop.