K 30. září 2021 mělo doplňkové penzijní spoření uzavřené 1 410 461 Čechů, to je o 38 366 střadatelů víc než v předchozím čtvrtletí. V transformovaných fondech, do kterých se již téměř 10 let nedá vstupovat, stále zůstává 3 002 739 účastníků. Problém ale je, že ve starém „penzijku“ si Češi odkládají pro zajištění na stáří měsíčně v průměru jen 745 korun a v novém doplňkovém spoření průměrně 802 korun. Řada lidí tak na nejvyšší státní příspěvek včetně daňové úlevy nedosáhne. Spoření na důchod: státní příspěvek a sleva na dani Vlastní měsíční platba v Kč 100 300 500 800 1000 1500 2000 3000 Státní měsíční příspěvek v Kč 0 90 130 190 230 230 230 230 Roční úspora na daních v Kč 0 0 0 0 0 900 1800 3600 Celkem roční výhody v Kč 0 1080 1560 2280 2760 3660 4560 6360 S vyšším rizikem možnost vyššího zhodnocení Zhodnocení vkladů ve starém „penzijku“ je přitom velmi nízké, loni byly výnosy většiny fondů pod 1% hranicí, nejvyšší zhodnocení (1,3 %) pak dosáhli střadatelé v Generali penzijním fondu. Nízké je i zhodnocení peněz v konzervativních fondech nového doplňkového penzijního spoření. Jako nejracionálnější cesta, jak se zajistit na stáří při rostoucí inflaci, se tak ukazují dynamické a vyvážené fondy doplňkového penzijního spoření. „Dynamické fondy letos jen za první tři kvartály vydělaly svým účastníkům v průměru 12,76 %, přičemž ty nejvýkonnější i více než 20 %. Za současné situace, kdy pociťujeme dopady pandemie a kdy se inflace meziročně zdvojnásobila, je to výborný výsledek a také odpověď na otázku, jak si do budoucna významně přilepšit ke starobnímu důchodu, na který nemají dobré vyhlídky bohužel už ani dnešní čtyřicátníci,“ říká k situaci prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop. Průměrná čistá mzda činila v roce 2020 asi 31 tisíc korun, zatímco průměrná penze 15 411 korun. Penze se přitom v posledních letech valorizovaly a k dalšímu nárůstu dojde i v roce 2022. „Navzdory poměrně významnému růstu důchodu v průběhu letošního roku podíl důchodů na platech a mzdách vytrvale klesá a prognózy nejsou o nic optimističtější,“ říká Pavel Racocha, ředitel KB Penzijní společnosti. A tak zatímco v roce 1994 činila penze 56 % čisté mzdy, v loňském roce to bylo již pouze 45 %. „Některé velmi pesimistické prognózy hovoří o tom, že nedojde-li k zásadní reformě našeho důchodového systému, již dnešní čtyřicátníci se budou muset spokojit se státní penzí jen okolo 6 tisíc korun. To s průměrnými měsíčními výdaji asi 10,5 tisíc korun bez nájemného na důstojný život rozhodně stačit nebude,“ upřesňuje Lubomír Koňák, ředitel obchodu z KB Penzijní společnosti. Ani v Praze není penzistům blaze Výše penze se odvíjí od příjmů, není tedy překvapením, že ty nejvyšší důchody najdeme v Praze. V roce 2020 to bylo v průměru 15 tisíc korun. „Ani Pražané se ale v penzi nemají lépe než zbytek republiky. Oproti průměrným důchodům jsou ty pražské vyšší jen přibližně o tisíc korun. Zato jsou zde vyšší výdaje, především na bydlení. V září to bylo ´jen´ o 5 tisíc korun, ale do budoucna se očekává růst nájemného. Propad příjmů mezi ekonomicky aktivním věkem a penzí bude právě v Praze ještě patrnější,“ vysvětluje Lubomír Koňák. Podle propočtů převyšovaly loni v Praze průměrné mzdy státní penze o téměř 33 tisíc korun v hrubém, respektive 22,7 tisíce korun v čistém. Analytici KB Penzijní společnosti zároveň porovnali i průměrné mzdy a penze v ostatních regionech. Průměrné měsíční mzdy a penze v roce 2020 v Kč Kraj Průměrná hrubá mzda Průměrná čistá mzda Průměrný důchod Rozdíl hrubé mzdy a penze Rozdíl čisté mzdy a penze Praha 47 924 37 771 15 040 32 884 22 731 Středočeský 38 652 30 914 14 121 24 531 16 793 Jihočeský 35 038 28 238 13 842 21 196 14 396 Plzeňský 37 397 29 993 13 889 23 508 16 104 Karlovarský 33 617 27 183 13 624 19 993 13 559 Ústecký 35 759 28 774 13 544 22 215 15 230 Liberecký 36 111 29 028 13 786 22 325 15 242 Královéhradecký 36 601 29 388 13 898 22 703 15 490 Pardubický 34 775 28 049 13 722 21 053 14 327 Vysočina 35 712 28 732 13 767 21 945 14 965 Jihomoravský 37 683 30 202 13 683 24 000 16 519 Olomoucký 35 005 28 208 13 673 21 332 14 535 Zlínský 34 565 27 892 13 775 20 790 14 117 Moravskoslezský 35 183 28 352 13 954 21 229 14 398 Česká republika 38 527 30 818 13 943 24 584 16 875 Nejnižší průměrné státní důchody byly v roce 2020 na severu Čech a v Ústeckém kraji, kde jen o pár korun přesahovaly 13,5 tisíce korun. Nejmenší propad mezi průměrnými mzdami a penzemi byl loni v Karlovarském kraji, a to o skoro 20 tisíc korun u hrubé mzdy a 13,5 tisíce korun u čisté mzdy. Za celou Českou republiku se tak dá říci, že odchodem do penze poklesne průměrnému Čechovi příjem o téměř 17 tisíc korun měsíčně. Kolik našetřit na penzi? Alespoň dva miliony Abychom si v penzi zachovali životní úroveň, musíme zkrátka našetřit. „Je určitě dobrou zprávou, že si na penzi spoříme, tou méně dobrou už ale je, kolik si spoříme. Stále totiž věříme, že se o nás stát postará a nespoříme si dostatečně,“ říká Lubomír Koňák. Průměrný vlastní příspěvek v penzijním připojištění činí 772 korun, ke kterému přibude v průměru 145 korun na státním příspěvku. Při odchodu do penze pak podle průzkumů máme k dispozici nanejvýš půl milionu. Podle odborníků bychom však měli mít alespoň čtyřnásobek, tedy dva miliony korun, samozřejmě s ohledem na udržení životního standardu z let pracovního života. Jak tedy myslet do budoucna? Začít spořit bychom měli co nejdříve, nejpozději se zahájením ekonomicky aktivního věku. „Pokud bychom začali spořit ve 25 letech, měli bychom si měsíčně odkládat zhruba 10 % našich příjmů. Samozřejmě v určitých obdobích života je třeba řešit i další potřeby, například splácení hypotéky. Ale při pravidelném spoření v dostatečné výši se dá vyhnout dramatickému poklesu životní úrovně ve věku odchodu do penze, který by jinak nastal při spoléhání jen na státní důchod,“ uzavírá Pavel Racocha.