Letní brigády každoročně přivedou do práce tisíce studentů a mladých lidí. Práce ve skladu, v obchodě, gastronomii nebo při manipulaci se zbožím ale může skončit úrazem. V praxi se lze přitom setkat i u brigádníků také s vážnými úrazy, které nezůstávají bez následků. Jak je to v takových případech s odškodněním, mají na něj brigádníci vůbec nárok? Ano. Pokud brigádník utrpí pracovní úraz při plnění pracovních úkolů, má nárok na stejné odškodnění jako zaměstnanec v pracovním poměru. Zaměstnavatel odpovídá za pracovní úrazy i u lidí pracujících na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). S jakými úrazy se u brigádníků lze v praxi setkat? Může jít například o pád při doplňování zboží, úraz ve skladu, poranění při práci s nářadím někde na stavbě, pořezání nebo popálení v gastronomickém provozu. Počítá se jako pracovní úraz i cesta do práce nebo z práce domů? Zpravidla ne. Jak už bylo řečeno, pracovní úraz musí souviset s plněním pracovních úkolů. Jaké odškodnění může brigádník po pracovním úrazu požadovat? Nejde jen o bolestné, na které se lidé často soustředí nejvíce. Brigádník může žádat také náhradu nákladů na léčení, cestovné, ošetřovné nebo náhradu ztráty na výdělku. Pokud úraz zanechá trvalé následky, může vzniknout i nárok na odškodnění za ztížení společenského uplatnění. Právě tyto další nároky mohou výsledné odškodnění výrazně navýšit. Jak se vlastně výše bolestného stanovuje? Podle bodového hodnocení jednotlivých zranění. U pracovních úrazů se vychází ze speciálních bodových tabulek podle nařízení vlády. Hodnota jednoho bodu v roce 2026 činí 481,71 koruny. Mgr. Filip Glézl Práva vystudoval v Brně na Masarykově univerzitě. Dlouhodobě se zabývá zejména náhradou škody a pojistným právem. V rámci své praxe zastupoval poškozené i pojišťovny ve významných tuzemských i mezinárodních kauzách. V současné době vede tým zaměřený na odškodnění a vede projekt ebolestne.cz za kterým stojí Spring Walk advokátní kancelář. Můžete uvést příklad, kdy i zdánlivě běžný úraz znamená vysoké odškodnění? Například pád ze schodů, který způsobí komplikovanou zlomeninu ruky vyžadující operaci, může podle aktuálních sazeb znamenat bolestné přes 90 tisíc korun. K tomu se mohou připočíst další nároky související s léčbou nebo případnými trvalými následky. Co by měl brigádník udělat hned po úrazu? Nutné je úraz co nejdříve oznámit nadřízenému, ideálně písemně — alespoň e-mailem nebo SMS. V oznámení by mělo být uvedeno, co přesně se stalo, kdy a kde k úrazu došlo a kdo byl případně u toho. Zároveň by měl brigádník trvat na tom, aby zaměstnavatel úraz zapsal do knihy úrazů a v závažnějších případech sepsal záznam o pracovním úrazu. Důležité je také nechat se ihned ošetřit lékařem, lékaři popsat, že se úraz stal při práci, a uchovat si veškeré lékařské zprávy. Pokud je to možné, je dobré si zajistit i další důkazy — například kontakty na svědky, fotografie místa úrazu, poškozeného vybavení nebo pracovní komunikaci se zaměstnavatelem. Proč je záznam o pracovním úrazu tak důležitý? Bez řádného záznamu o úrazu a zdravotní dokumentace se náhrady později domáhá mnohem obtížněji. Mladí lidé často nechtějí dělat problémy nebo mají pocit, že kvůli krátkodobé brigádě nemá smysl nic řešit. Právě to je ale může připravit o odškodnění. Jaké dokumenty a důkazy je dobré si schovat? Určitě lékařské zprávy, záznam o pracovním úrazu, fotografie zranění a doklady o výdajích souvisejících s léčbou. Může jít například o účtenky za léky, rehabilitace nebo cestování k lékaři. Co když zaměstnavatel nechce úraz uznat nebo sepsat záznam? Brigádník by měl jasně trvat na tom, aby byl pracovní úraz řádně zaznamenán. Pokud to zaměstnavatel odmítá, je důležité co nejdříve zajistit jiné důkazy o tom, co se stalo — například kontakty na svědky, fotografie místa úrazu, komunikaci se zaměstnavatelem, záznamy docházky a samozřejmě co nejpodrobnější lékařské zprávy. S těmito důkazy se pak může obrátit na inspekci práce, která může prověřit, zda zaměstnavatel splnil své povinnosti. Zároveň může brigádník nárok na odškodnění uplatnit i přímo vůči zaměstnavateli. V praxi je to ale vždy hlavně o tom, co se podaří prokázat, a právní pomoc advokáta může v takové situaci výrazně pomoci. Kdo odškodnění vyplácí – zaměstnavatel, nebo pojišťovna? Za pracovní úraz odpovídá zaměstnavatel, takže nárok na odškodnění by měl brigádník směřovat především vůči němu. Zaměstnavatel je ale pro tyto případy ze zákona pojištěný, takže v praxi za něj odškodnění často vyplácí jeho pojišťovna. Pro brigádníka je proto nejlepší uplatnit nárok u zaměstnavatele a zároveň si vyžádat informace o pojišťovně, která škodu řeší, a čísle pojistné události. Kvůli urychlení celého procesu pak může komunikovat i přímo s pojišťovnou, povinným subjektem ale zůstává zaměstnavatel. Může zaměstnavatel tvrdit, že si brigádník úraz způsobil sám? Tvrdit to samozřejmě může, musí to ale také prokázat. Pokud se mu to podaří, může se své odpovědnosti zprostit zcela nebo zčásti, a odškodnění se tak může krátit, případně ve výjimečných případech nemusí být vyplaceno vůbec. Typicky jde o situace, kdy zaměstnanec porušil bezpečnostní předpisy nebo pokyny, se kterými byl řádně seznámen, pracoval pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, případně si počínal zjevně lehkomyslně či nepřiměřeně riskantně. Nestačí ale pouhé obecné tvrzení zaměstnavatele — rozhodující je, zda takové okolnosti skutečně prokáže. Proč není dobré případ uzavírat hned po skončení léčby? Některé následky se projeví až s odstupem času. Typické jsou například problémy s pohyblivostí po zlomeninách, bolesti páteře nebo omezení při sportu a dalších volnočasových aktivitách. Pokud zdravotní komplikace přetrvávají i po skončení léčby, neměl by brigádník situaci uzavírat příliš brzy. Kdy vzniká nárok na odškodnění trvalých následků? Nárok na odškodnění za ztížení společenského uplatnění nevzniká hned po úrazu. Posuzuje se až po ustálení zdravotního stavu, zpravidla rok od úrazu. Trvalé následky přitom mohou znamenat výrazně vyšší odškodnění než samotné bolestné – například za amputaci palce na noze náleží bolestné pouze 50 bodů, tedy přibližně 24 tisíc korun, za trvalé následky spojené se ztrátou stejného palce může náležet i 1400 bodů přesahující 600 tisíc korun (podle přesného místa amputace). Mohou se do odškodnění promítnout i psychické následky? Ano, následky pracovního úrazu nemusí být pouze fyzické. Odškodnění mohou ovlivnit také psychické problémy, například úzkosti, panické stavy nebo dlouhodobý strach z návratu do práce. Je ale nutné je doložit zdravotnickou dokumentací od psychiatra. Jak dlouho má brigádník na uplatnění nároku? Nároky z pracovních úrazů podléhají promlčení. Proto je důležité začít situaci řešit bez zbytečného odkladu, vyhledat lékaře, uchovat si dokumentaci a nenechávat vše až na dobu, kdy budou důkazy hůře dostupné. Jaká je přesná promlčecí lhůta u pracovních úrazů? Obecné pravidlo je, že promlčecí lhůta činí tři roky. Důležité ale je, že u pracovního úrazu nevzniká jen jeden nárok, ale více samostatných nároků, a každý z nich se může začít promlčovat v jiný okamžik. Například u bolestného se lhůta zpravidla odvíjí od chvíle, kdy je zdravotní stav natolik ustálený, že lze bolest odborně ohodnotit lékařským posudkem – zpravidla získáním přesného „seznamu“ diagnóz. U trvalých následků, tedy u ztížení společenského uplatnění, začíná být nárok řešitelný až tehdy, kdy je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví; toto hodnocení se provádí nejdříve rok po úrazu. U ztráty na výdělku se pak nárok posuzuje postupně za jednotlivá období, typicky po skončení měsíce, ve kterém ke ztrátě došlo. A u nákladů na léčení, například za léky, zdravotnické pomůcky nebo cesty k lékaři, se lhůta odvíjí od vynaložení konkrétního nákladu. Jaké chyby dělají brigádníci po pracovním úrazu nejčastěji? Nejčastěji úraz vůbec nenahlásí zaměstnavateli, nenechají se ošetřit lékařem, neuchovají si zdravotní dokumentaci nebo nepožadují sepsání záznamu o pracovním úrazu. Často také podcení psychické či dlouhodobé následky, případně nechají nárok promlčet. Vedle oficiálních brigád se smlouvou se ale v praxi stále poměrně hojně vyskytují ty „na černo“. Co když brigádník utrpí úraz při takové práci? Má i tehdy šanci na odškodnění? Šanci na odškodnění má. Problém ale je, že v takové situaci se zaměstnavatel zpravidla nemůže spolehnout na krytí ze svého zákonného pojištění odpovědnosti. Bude se tedy často bránit, a pokud je nárok brigádníka vyšší, může nastat i praktický problém, že zaměstnavatel nebude mít z čeho odškodnění zaplatit. Jak může brigádník prokázat, že pro zaměstnavatele skutečně pracoval, když nemá žádnou písemnou smlouvu? Brigádník musí prokázat, že práci pro zaměstnavatele skutečně vykonával a že k úrazu došlo právě při této práci. Pokud nemá písemnou smlouvu, mohou pomoci i náhradní důkazy — například SMS zprávy, e-maily, svědecké výpovědi, fotografie, výpisy plateb nebo záznamy docházky. Obecně platí, že čím více takových důkazů má, tím lépe. Pomoci si může také podnětem na inspektorát práce a následně využít závěry z jeho kontroly. Hrozí nějaké riziko samotnému brigádníkovi, pokud přizná, že pracoval „na černo“, nebo je hlavní odpovědnost na straně zaměstnavatele? Určité riziko hrozí i brigádníkovi, například pokuta za výkon nelegální práce. Hlavní odpovědnost ale v praxi nese zaměstnavatel. Pokud se tedy brigádníkovi stane závažnější úraz, je pro něj zpravidla výhodnější svá práva řádně hájit, než se odškodnění vzdát jen ze strachu, že práce nebyla formálně v pořádku. A může se zaměstnavatel vyhnout odpovědnosti za pracovní úraz tím, že bude tvrdit, že brigádník u něj oficiálně nikdy nepracoval? Pouhý argument, že brigáda nebyla oficiální, určitě nestačí. I když brigádník pracoval bez písemné smlouvy, může se na něj vztahovat ochrana podle zákoníku práce a může se domáhat odškodnění. V praxi ale bude rozhodující, co se mu podaří prokázat, a také jaké budou finanční možnosti zaměstnavatele, pokud jeho pojištění odpovědnosti takový případ nepokryje. Jakou radu na závěr byste dal těm, kteří pracují na černo nebo o tom uvažují? Rozhodně doporučuji pracovat až po podpisu řádné smlouvy nebo dohody. Brigádník je pak mnohem lépe chráněný pro případ pracovního úrazu nebo jiných problémů. Zvlášť důležité je to u prací s vyšším rizikem těžkého úrazu — například při manipulaci s těžkými břemeny, na stavbě, ve výrobě nebo všude tam, kde může mít úraz opravdu vážné následky.