Říká se, že každá desátá stavba v Česku nesplňuje stavebněprávní požadavky. Odkud toto číslo pochází a odpovídá vaší zkušenosti z praxe? Je to poměrně přesná statistika a podle mých zkušeností spíše optimistická. Záleží na tom, co všechno do tohoto průměru započítáme. Do kategorie černých staveb totiž bohužel spadají i zdánlivé detaily. Například samostatně stojící přístavby nebo změny tvaru budovy při rekonstrukci, kterými se byť jen minimálně zvětšila zastavěná plocha. Co si vlastně mám představit pod pojmem „černá stavba“? Jde skutečně o záměrné obcházení zákona, nebo je realita složitější? Jednoznačná odpověď neexistuje, protože jde o pestrou směs případů. Na jedné straně stojí pověstné české kutilství, na druhé záměrné stavění bez povolení z různých technických nebo administrativních důvodů. Převážná část nelegálních staveb ale vzniká prostým ignorováním předpisů, přestože jde o informace běžně dostupné na městských a obecních úřadech. Jako například? Typicky se nerespektují odstupové vzdálenosti od hranice pozemku. Mnozí stavebníci také nechtějí čekat na vydání stavebního povolení. V řízeních totiž dochází k úmyslným obstrukcím ze strany ostatních účastníků. Pokud klient spěchá na čerpání hypotéky a banka mu hrozí sankcemi, raději začne stavět bez povolení, protože má pocit, že jinou možnost nemá. To je ale především vizitka státní správy a nejednotného vymáhání zákona. Černé stavby jsou obcházením zákona, o tom není sporu. Ale je nutné vidět i příčiny, nejen důsledky. Platné zákony jsou jen rámec. Výsledek vždy závisí na konkrétních lidech a na tom, jak úředníci zákon vykládají. Témata: Zpravodajství , nemovitost , pozemek , banka , Česká republika