Co jsou trvalé následky? Trvalé následky po dopravní nehodě představují zdravotní obtíže, které přetrvávají i po ukončení léčby a lze důvodně předpokládat, že již nedojde k jejich podstatnému zlepšení. Obvykle se trvalé následky posuzují ve chvíli, kdy je zdravotní stav poškozeného relativně ustálen a je tak zjevné, že jde o trvalé poškození zdraví, přičemž další léčba již nepovede k výrazné změně. V právní terminologii se trvalé zdravotní následky označují jako ztížení společenského uplatnění a představují jeden z nejvýznamnějších nároků na odškodnění po dopravní nehodě. Nejde přitom pouze o závažná nebo na první pohled viditelná poškození zdraví. V praxi se často jedná o kombinaci různých obtíží, které mají dopad na každodenní fungování poškozeného – například dlouhodobé bolesti, omezený rozsah pohybu, snížená fyzická výkonnost, ale i psychické problémy, jako jsou úzkosti nebo poruchy spánku. Tyto následky mohou totiž významně omezovat kvalitu života poškozeného. Podstatné je, že trvalé následky po dopravní nehodě se neposuzují mechanicky podle diagnózy, ale především podle toho, jak konkrétně ovlivňují život daného poškozeného. Jinými slovy, stejné trvalé poškození zdraví má u různých osob různé dopady – v závislosti na věku, profesi nebo životním stylu. Právě individuální dopad na kvalitu života je klíčový pro určení výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění, které má poškozenému kompenzovat dlouhodobá omezení v jednotlivých oblastech jeho života. Kdy a kde uplatnit odškodnění K uplatnění odškodnění trvalých následků je možné přistoupit až po ustálení zdravotního stavu poškozeného. Teprve v tomto okamžiku je možné objektivně posoudit, jaké zdravotní následky mají trvalý charakter a jak ovlivňují život poškozeného. Radek Novotný Jako advokát se specializuje na odškodnění újmy na zdraví, a to zejména pro oběti dopravních nehod, pracovních úrazů a pochybení zdravotnických zařízení. Je partnerem advokátní kanceláře Drobiš & Novotný, advokáti s.r.o. Věnuje též se osvětě. Informace o odškodnění újmy na zdraví u dopravních nehod jsou veřejně dostupné na projektovém webu www.odskodneninehody.cz V praxi se často jako orientační milník bere zhruba jeden rok od dopravní nehody, protože u velké části poškozených bývá v této době zdravotní stav již relativně ustálen. Zejména u dopravních nehod s vážným poškozením zdraví však může ustálení trvat i delší dobu. Případ každého poškozeného je třeba posuzovat individuálně a odškodnění trvalých následků řešit ve správný okamžik. Pozor – není však nutné čekat na úplné ukončení léčby. Dokonce to ani není vhodné, protože v určitých případech může mezitím dojít k promlčení nároku poškozeného. Odškodnění po dopravní nehodě se v praxi obvykle uplatňuje mimosoudně z povinného ručení automobilu u pojišťovny viníka. Poškozený má totiž ze zákona právo obrátit se s žádostí o odškodnění majetkové a nemajetkové újmy na pojistitele vozidla. Takový postup bývá zpravidla rychlejší a jednodušší než odškodnění řešit přímo s viníkem nehody. Způsob výpočtu trvalých následků Způsob výpočtu odškodnění vychází z Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, která slouží jako hlavní vodítko pro stanovení výše náhrady trvalých následků po dopravní nehodě. Základním podkladem bývá odborné lékařské posouzení, často ve formě znaleckého posudku, které hodnotí rozsah trvalých omezení poškozeného v jednotlivých oblastech života. Při hodnocení ztížení společenského uplatnění se neposuzuje pouze samotná diagnóza, ale celkový charakter poškození zdraví. Zohledňuje se zejména závažnost poškození, jeho rozsah a očekávaný vývoj do budoucna. Výše odškodnění se odvíjí od konkrétních dopadů na život poškozeného – tedy například na jeho pracovní uplatnění, schopnost zvládat běžné denní činnosti, věnovat se sportům a koníčkům nebo udržovat sociální vztahy. Zároveň je třeba počítat s tím, že se zdravotní stav poškozeného může v čase vyvíjet. Pokud dojde k podstatnému zhoršení zdravotního stavu a projeví se závažnější následky, je možné provést nové zhodnocení. Na jeho základě může vzniknout poškozenému právo požadovat doplatek odpovídající rozdílu mezi původně přiznaným a nově vypočteným odškodněním. Výše odškodnění je tedy velmi individuální a nelze stanovit obecně - pro určitý typ zranění. U méně závažných zdravotních omezení může jít o nižší stovky tisíc korun, u středních zdravotních omezení o vyšší stovky tisíc korun a v případě závažných zranění se zásadním omezením života poškozeného může jít o miliony korun. Znalecký posudek nebo formulář pojišťovny? V praxi se poškození při řešení odškodnění trvalých následků nejčastěji setkávají se dvěma základními způsoby vyčíslení a doložení výše nároku. Ty se od sebe zásadně liší nejen postupem, ale především svou důkazní vahou a možným dopadem na výslednou výši odškodnění. První variantou je formulář pojišťovny, který bývá poškozenému zaslán s pokynem, aby jej vyplnil ošetřující lékař. Tento postup je administrativně jednodušší, může být rychlejší, nicméně v řadě případů může vést k podhodnocení nároku odškodnění trvalých následků. Ošetřující lékař ve formuláři obvykle hodnotí zdravotní stav jen v omezeném rozsahu, bez širšího posouzení dopadu na život poškozeného. Samotný výpočet pak provádí pojišťovna viníka nehody. Druhou variantou, která bývá z pohledu ochrany práv poškozeného vhodnější, je zajištění specializovaného znaleckého posudku. Znalec provádí komplexní posouzení zdravotního stavu poškozeného a hodnotí konkrétní dopady trvalých následků na jednotlivé oblasti jeho života. Vychází přitom ze zdravotnické dokumentace a osobního vyšetření poškozeného. Výsledkem je odborné posouzení ztížení společenského uplatnění po dopravní nehodě, které má zpravidla výrazně vyšší důkazní hodnotu pro mimosoudní i soudní řešení odškodnění. Pojišťovna viníka nehody je pro poškozeného v praxi protistranou a její motivací rozhodně není vyplatit nejvyšší možné odškodnění. Kvalitně zpracovaný znalecký posudek od znalce specializovaného na výpočet nemajetkové újmy proto představuje zásadní nástroj, jak vymoci spravedlivé odškodnění. Volba správného postupu má proto zásadní vliv na konečnou výši přiznané náhrady trvalých následků po dopravní nehodě. Revize již vyplaceného plnění V praxi se setkáváme se situacemi, kdy poškozený řeší odškodnění svépomocí a částka vyplacená pojišťovnou za trvalé následky se mu následně jeví jako nízká. K tomu dochází zejména v případech, kdy bylo odškodnění stanoveno pouze na základě výpočtů pojišťovny, bez podrobného odborného posouzení dopadu poškození zdraví na život poškozeného. Je proto důležité vědět, že ani již vyplacené odškodnění nemusí být konečné. Pokud se následně ukáže, že rozsah trvalých následků byl podhodnocen, případně nebyly zohledněny všechny relevantní okolnosti, je možné domáhat se doplatku do odpovídající výše. Současně často může v rámci takové revize dojít i ke kontrole ostatních vyplacených nároků – zejména bolestného. Možnost domáhat se doplatku odškodnění má samozřejmě své limity. Zejména nesmí být nárok již promlčen nebo nesmí být ve věci podepsána dohoda o narovnání, která vyplácené plnění formuluje jako konečné. Jaké další nároky lze vedle trvalých následků uplatnit? Trvalé následky, tedy ztížení společenského uplatnění, představují pouze jednu z náhrad, které lze po nezaviněné dopravní nehodě uplatnit. Poškozený může zpravidla uplatňovat i další nároky, které společně tvoří celkovou kompenzaci újmy na zdraví podle občanského zákoníku. Rozsah nároků závisí vždy na konkrétní situaci poškozeného a jejich správné uplatnění může mít zásadní vliv na celkovou výši odškodnění. Poškození často uplatní jen část možných nároků nebo je nesprávně vyčíslí a tím se připraví o významnou část finanční kompenzace, na kterou mají ze zákona právo. Mezi základní náhrady odškodnění po dopravní nehodě patří: Bolestné – náhrada za bolest spojenou se zraněním a jeho léčením. Na rozdíl od trvalých následků jej lze zpravidla vypočíst dříve, typicky po prvotním ošetření nebo po propuštění z nemocnice. Náhrada ušlého výdělku (popřípadě renty) – slouží ke kompenzaci výpadku příjmů poškozeného v průběhu pracovní neschopnosti, nebo i po jejím skončení, pokud dojde ke snížení pracovní schopnosti. Náklady péče – jedná se o náhradu nákladů spojených s péčí o osobu poškozeného, který se v důsledku zranění stal dočasně či trvale nesoběstačným. Hradí se přitom i péče poskytovaná blízkými osobami bezplatně, pokud tato přesahuje běžnou míru rodinné solidarity. Náklady léčení – zahrnují veškeré účelně vynaložené výdaje spojené s léčbou, zejména náklady na léky, rehabilitace, zdravotní pomůcky či jiné nezbytné výdaje spojené s léčbou. Cestovné – poškozený má právo na proplacení nákladů spojených s dopravou do zdravotnických zařízení, za lékaři či na rehabilitace. Další nemajetková újma – specifická náhrada nemajetkové újmy mimo bolestné a ztížení společenského uplatnění. Pro její vymožení musí poškozený prokázat, že došlo ke vzniku nemajetkové újmy, která není zařaditelná pod ostatní náhrady. Potřebuje poškozený právní pomoc? Trvalé následky po dopravní nehodě představují významný zásah do osobní sféry poškozeného, a to napříč soukromým, pracovním i společenským životem. Tomu by měl odpovídat i přístup k jejich posouzení a ke stanovení spravedlivé výše odškodnění. Při řešení odškodnění dopravní nehody stojí proti poškozenému na druhé straně zpravidla pojišťovna, tedy subjekt s dostatečným odborným zázemím. Je samozřejmě na každém poškozeném, zda se rozhodne náhradu škody řešit vlastními silami, nebo využije odbornou právní pomoc. Advokát specializovaný na odškodnění újmy na zdraví by měl být schopen poškozeného citlivě provést celým procesem řešení odškodnění a pomoci mu získat odpovídající kompenzaci majetkové a nemajetkové újmy. V případě, že se poškozený rozhodne obrátit na odborníka, je vhodné věnovat zvýšenou pozornost jeho výběru – zejména z hlediska zkušeností, referencí a podmínek spolupráce. Současně je důležité vyhnout se subjektům, které sice pomoc v této oblasti nabízejí, ale nejsou oprávněny poskytovat právní služby.