Superdávka od začátku roku 2026 nahradila mimo jiné dosavadní příspěvek na bydlení, který byl nejčastější státem vyplácenou dávkou tohoto typu. Například v Praze se loni týkal více než 39 tisíc žadatelů. Přechod ze starých příspěvků na novou superdávku provádí stát v několika krocích. Nejprve ji začal od začátku roku 2026 vyplácet novým žadatelům, o několik měsíců později na ni měli přejít i ti stávající. Proces se ale kvůli velké vytíženosti zadrhl a plný přechod na superdávku je nyní odložen na srpen. Pokud se to stihne, čeká příjemce dávky záhy další změna. Ministerstvo práce a sociálních věcí řízené Alešem Juchelkou připravilo pozměňovací návrh, který by od října změnil některé parametry dávky. Jedná se například o změnu výše rodičovského příspěvku, ale také o novinku ve výpočtu té složky superdávky, která je určená na bydlení. Co jsou normativy? Státní příspěvek na bydlení se počítá podle tzv. normativů, tedy pevně daných částek, které mají reflektovat výši nájemného nebo náklady spojené s vlastním bydlením a energiemi. Když ministerstvo na konci loňského roku normativy pro rok 2026 měnilo (vesměs snižovalo), argumentovalo tím, že vycházejí ze skutečně vynaložených nákladů na bydlení lidí, kteří o příspěvky žádají. Normativy jsou částky, které určují strop podpory. Kdo má nájem vyšší, tomu stát přispěje jen do takové výše, jako by za bydlení dával pouze částku rovnou normativu. Opatření má eliminovat situace, kdy by stát přispíval na bydlení někomu, kdo má sice normálně vysoký příjem, ale žije například ve velkém luxusním bytě na lukrativním místě, kde je nájem pochopitelně vysoký. Jak se počítají normativy? Pro výpočet podpory na bydlení v rámci superdávky jsou normativy rozděleny do tří kategorií: obce do 70 tisíc obyvatel, obce nad 70 tisíc obyvatel a Prahu s Brnem. Do jedné skupiny tak patří například Ústí nad Labem i Ostrava, nebo třeba Kladno a Raspenava. Konkrétní výši normativů podle velikosti obce najdete v tabulkách, které již dříve redakci poskytl František Bikár z tiskového oddělení Úřadu práce. V některých domácnostech jsou normativy o něco vyšší – platí to tam, kdy je domácnost tvořená jen tzv. zranitelnými osobami. Jde o děti, seniory, rodiče pečující o dítě do 4 let nebo o samoživitele s dítětem do 7 let apod. Normativní nájemné pro běžné domácnosti (2026) Domácnost Obec do 69 999 obyv. Obec 70 000+ obyv. Praha a Brno Jednočlenná 7 580 Kč 9 430 Kč 12 831 Kč Dvoučlenná 9 245 Kč 10 950 Kč 14 466 Kč Tříčlenná 10 600 Kč 12 300 Kč 16 600 Kč Čtyřčlenná 11 230 Kč 12 632 Kč 17 710 Kč Pěti a vícečlenná 11 487 Kč 12 052 Kč 17 320 Kč Normativní nájemné pro domácnosti tvořené výhradně zranitelnými osobami (2026) Domácnost Obec do 69 999 obyv. Obec 70 000+ obyv. Praha a Brno Jednočlenná 10 310 Kč 12 310 Kč 15 910 Kč Dvoučlenná 12 109 Kč 13 770 Kč 18 103 Kč Tříčlenná 13 758 Kč 15 394 Kč 20 230 Kč Čtyřčlenná 14 370 Kč 16 230 Kč 22 170 Kč Pěti a vícečlenná 14 880 Kč 15 780 Kč 22 380 Kč Co se má změnit v říjnu? V současnosti jsou normativy rozdělené jen podle velikosti obce, a to ještě velmi hrubě. Právě to se má od října změnit. Ministr Juchelka chce přihlédnout ke konkrétnímu okresu, nikoli pouze k hrubému počtu obyvatel. Pouze Praha bude celá považována za jeden okres. Toto opatření by se mělo vést ke zvýšení normativů v některých lokalitách. Jak konkrétně se projeví, ukáže až sdělení MPSV, které vyjde po přijetí zákona nebo spolu s ním, a které určí normativy pro říjen až prosinec 2026 . Stanoví je „na základě údajů o výši nájemného a podnájemného v bytech užívaných příjemci dávky státní sociální pomoci za období od 1. října 2025 do 31. května 2026,“ jak uvádí návrh. Jsou normativy spravedlivé? Výpočet normativů podle stávajících příjemců dávek kritizoval již v minulosti úřad ombudsmana. K zákonu se vyjadřoval při jeho vzniku v roce 2024. Upozornil na to, že povede ke snížení podpory u mnoha lidí. Proč? V jakém stavu je návrh? V současné době je návrh ve Sněmovně, má za sebou již projednání ve výborech . Výbor pro sociální politiku ho 10. června doporučil schválit . Nyní o něm budou jednat poslanci na plénu . MPSV by ho chtělo mít účinný od 1. října 2026 , protože v té době budou své příjmy poprvé v novém systému dokládat ti žadatelé, kteří pobírali již starý příspěvek na bydlení a od srpna mají přejít na superdávku. Podle minulé právní úpravy se normativy počítaly z širšího základu: z aktuálních dat o výši nájemného od Českého statistického úřadu. Když se data pro výpočet zúžila jen na stávající příjemce dávek, vyšly normativy pochopitelně nižší. Ke stejnému závěru došli i autoři studie PAQ Research, kterou si při přípravě zákona nechalo zpracovat samo MPSV. Nakonec se ale výpočet stropů nájemného pouze na základě úzkého výběru dat do zákona dostal. Novinka, kterou navrhuje ministerstvo a která by mohla začít platit od října, tento výběr dat nemění. Zohlednění situace v jednotlivých okresech namísto plošného a velmi hrubého přihlédnutí k počtu obyvatel by ale mohlo normativy přece jen zvýšit. V současné době se nastavením superdávky zabývá znovu úřad ombudsmana. „Jakožto národní lidskoprávní orgán ombudsman sleduje a vyhodnocuje dopady superdávky. Přitom posuzuje i to, jak se nová dávka propisuje do životní úrovně občanů a zda nedochází k systémovému ohrožení základních lidských potřeb. Stížností na výši normativních nákladů na bydlení a na další změny v podpoře bydlení obdržel již několik. Nyní zvažuje možné kroky,“ uvedla ředitelka právní sekce tohoto úřadu Jana Gregorová v odpovědi k jedné z podaných stížností, kterou má redakce k dispozici.