Potíže řeší zejména energeticky náročná odvětví. Mezi ně se řadí hlavně společnosti, které podnikají v chemickém a ocelářském sektoru. Ty se musejí potýkat s globální nadprodukcí, která ceny srážejí směrem dolů. Do toho se evropské firmy navíc musejí vyrovnávat s trvajícími cly amerického prezidenta Trumpa, píše agentura Bloomberg . „Krátkodobé zlevnění energií v Evropě není pro firmy dostačující. Zvlášť když se evropský průmysl musí potýkat s hlubšími strukturálními problémy, které narušují potřebnou konkurenceschopnost,“ tvrdí analytik Raoul Ruparel z poradenské společnosti Boston Consulting Group. Evropské firmy na rozdíl do těch asijských a amerických nedostatečně investují a inovují. I proto německá chemická společnost BASF už během loňského září začala odstavovat některé výrobní provozy a investice nasměrovala do Číny. Ačkoli ceny energií jsou nyní v Evropě proti minulým rokům nižší, společnost svou výrobu zpět do Německa nasměrovat zatím nechce. V krizi je ocelářský i chemický průmysl Podobné potíže řeší i průmyslový konglomerát Thyssenkrupp, který zaměstnává skoro 100 tisíc lidí. Firma s obrovskou historií před týdnem oznámila dočasné uzavření dvou výrobních závodů ve Francii a Německu. Mezi důvody podnik uvedl i levné dovozy ze zahraničí, kterým momentálně nedokáže konkurovat. Chemické společnosti Clariant a Westlake Vinnolit ve stejnou chvíli vyrábí jen na 70 procentech kapacity, což je nejméně za posledních dvacet let. Zástupci těchto firem nedávno uvedli, že ačkoli se cena plynu v Evropě snižuje, stále je asi třikrát vyšší než ve Spojených státech amerických. I kvůli emisním povolenkám. Firmám starého kontinentu v posledních letech a měsících výrazně nepomohla ani úsporná opatření. Mnohé společnosti propustily zaměstnance a přistoupily k dalším krokům, které výrobu zlevnily. Mimo jiné proto však konkurenceschopnost celé evropské ekonomiky zaostává za Německem i Velkou Británií. „Cenový rozdíl vůči Číně a Spojeným státům zůstává výrazný. Jde však o faktor, který při rozhodování firem o dalších investicích v Evropě hraje zásadní roli,“ podotýká expert Markus Beyrer z průmyslové asociace BusinessEurope. Spotřeba plynu v Evropě klesá Situaci zhoršuje i evropská závislost na dovozu zkapalněného zemního plynu z USA. „Evropské ceny za takové situace jednoduše musí být vyšší než ty americké,“ tvrdí analytik Anthony Yuen ze společnosti Citigroup. Skomírání evropského průmyslu potvrzuje i spotřeba zemního plynu, která je v Evropě momentálně asi o 20 procent nižší než před vypuknutím ruské války na Ukrajině. V Evropě sice roste využití obnovitelných zdrojů, celkový propad spotřeby plynu se tím však vysvětlit nedá. „Evropská konkurenceschopnost se za poslední měsíce zásadně nezlepšila. Ceny plynu sice klesly, což je určitě pozitivní. Firmám se ale stále vyplatí provozovat výrobu jinde než v Evropě,“ uzavírá pro Bloomberg odborník Martijn Rats ze společnosti Morgan Stanley.