Německý ropný a plynárenský průmysl má své kořeny hlavně v západní části Dolního Saska. Nedávné otevření nového hlubinného vrtu u obce Georgsdorf nedaleko nizozemských hranic je spíše výjimkou, která potvrzuje dlouhodobé trendy. Je patrné, že odvětví čelí značnému útlumu. Mimo jiné proto, že v zemi panuje dlouhodobý obrovský politický i společenský tlak na odklon od fosilních paliv. Země se rovněž řadí mezi ty evropské země, které odchod od ropy či zemního plynu prosazují nejhlasitěji, píše The New York Times . Je ale otázkou, jestli na takový odklon je připravena ekonomika, která už od ruské invaze na Ukrajinu strádá. Firmy jsou i nyní závislé na exportu do zahraničí. Jelikož ale přišly o dodávky levného zemního plynu z Ruska, jejich konkurenceschopnost na globálním poli výrazně klesla. Průmysl v krizi I proto energeticky náročné podniky bojují s krizí a dále snižují náklady, kde se jen dá. Největší problém pro ně však je, že ceny plynu v Evropě jsou i nyní asi o 70 procent vyšší než před vypuknutím koronavirové pandemie. Nejvíce trpí chemické podniky či ocelárny, které přišly o mnoho odběratelů a nahradila je hlavně levná konkurence z Asie. Pokud by země měla k dispozici výraznější vlastní plynové zdroje, mohla by být situace jiná. Nyní se ale společnosti musí spoléhat hlavně na plynové zdroje z Ruska a dodávky amerického LNG. Proti plynu z Ruska jsou však tyto alternativy mnohem dražší, což se promítá také do koncových cen výrobků. Ani to ale současnou debatu o nárůstu vlastní těžby plynu v Německu příliš nemění, tvrdí odborníci. „Politici jsou v této otázce stále velmi zdrženliví,“ říká analytik Ludwig Möhring. Roli podle něj hraje trvající odpor velké části německé společnosti. Těžba má zcela skončit do roku 2045 Kancléř Merz je sice k nárůstu domácí produkce více otevřený, minimálně zatím ale k žádnému výraznějšímu obratu nedošlo. Plynárenské společnosti jsou však i přesto poměrně ziskové. Třeba pobočka firmy Harbour Energy vykázala v první polovině loňského roku zisk ve výši 39 milionů eur. Ještě lépe na tom byla společnost Neptune Energy. V roce 2024 dosáhla zisku ve výši 230 milionů eur. „Naším cílem je útlum těžby plynu v Německu co možná nejvíce zpomalit,“ řekl před nedávnem manažer společnosti Harbour Energy Daniel Richardson. Zároveň ale přiznává, že nepůjde o lehký úkol. Aktuální plány nyní počítají s tím, že domácí těžba ropy a plynu zejména z klimatických důvodů zcela zanikne nejpozději v roce 2045. Firmám tedy už nezbývá mnoho času. Řada z nich proto už nyní řeší, co bude dál. Zajímají se hlavně o těžbu vzácných zemin, a to hlavně lithia, uzavírá The New York Times.