Poškození katarského výrobního komplexu Ras Laffan z posledních dnů jsou natolik rozsáhlá, že návrat na předválečnou úroveň produkce může trvat až pět let. Za útoky stojí Írán, který cílí i na další petrochemické provozy napříč Blízkým východem, píše agentura Bloomberg. Zasaženy byly zatím dvě výrobní linky s kapacitou 12,8 milionu tun LNG ročně, což odpovídá zhruba 17 procentům celkového katarského exportu zkapalněného zemního plynu. Takový výpadek bude mít podle odborníků poměrně důsledek, a to dlouhodobě vyšší ceny plynu po celém světě. Panují obavy, že současnou situaci nejvíce odnesou chudší země. „Bohaté ekonomiky si dražší LNG budou moci dovolit. Ty chudší ale zůstanou bez něj. Pro všechny totiž plyn nezbyde,“ varuje analytik Bank of America Francisco Blanch. Analytici varují před apokalyptickým scénářem Na rozdíl od ropy přitom neexistují u LNG tak rozsáhlé globální zásoby ani strategické rezervy. Přeprava i skladování zkapalněného zemního plynu jsou technologicky i finančně náročné, což celou situaci komplikuje. „I po skončení současného konfliktu mohou výpadky dodávek trvat měsíce až roky. Všechno směřuje k apokalyptickému scénáři,“ varuje analytik Saul Kavonic. Ještě na začátku letošního roku se přitom očekávalo, že zkapalněného zemního plynu bude na trhu dostatek, to především díky Spojeným státům, kde po nástupu Donalda Trumpa začala produkce suroviny rychle růst. Vývoj posledních dnů ale tyto prognózy zásadně změnil. Analytici Morgan Stanley dokonce hovoří o největším narušení trhu s LNG v historii, pokud by výpadek trval déle než tři měsíce. Nejvýraznější škody se očekávají v jižní a jihovýchodní Asii, která odebírá dominantní část katarského LNG. Zkapalněný zemní plyn má v těchto ekonomikách zásadní význam. Využívá se například při výrobě skla, hnojiv či chemikálií. Neobejdou se bez něj kupříkladu ani pákistánské textilky, které dodávají zboží i na západní trhy. Čeká se nástup uhlí Současná válka na Blízkém východě může zpomalit i celkovou energetickou transformaci, na které svět v posledních letech pracuje. Země, které nebudou mít k dispozici dostatek plynu, totiž s velkou pravděpodobností sáhnou po uhlí, které je ve srovnání s LNG výrazně méně ekologické. Například Indie už podle agentury Bloomberg začíná sjednávat nové dodávky. Pod tlak se dostávají i evropské země, mimo jiné kvůli zásobníkům plynu, které jsou po uplynulé zimě vyprázdněné. Evropská unie sice po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 úspěšně pracovala na diverzifikaci dodávek LNG, výpadek plynu z Kataru ale pocítí. Některým ekonomikám ale současná situace alespoň částečně nahrává. Jde například o Spojené státy nebo Austrálii, kde se LNG dlouhodobě ve velkém vyrábí a vyváží do celého světa. Právě o americké a australské dodávky má nyní kvůli krizi na Blízkém východě rostoucí zájem Asie. Do hry se navíc může brzy výrazněji zapojit také Rusko, které zvyšuje export především směrem do Číny, uzavírá Bloomberg.