V pondělí dopoledne si cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku připisovala 5,4 procenta a obchodovala se za 62,50 eura (1533 Kč) za megawatthodinu (MWh). Růst cen plynu pokračuje kvůli americkým hrozbám vůči Íránu, novým izraelským útokům a sílícím obavám z dlouhodobých důsledků na globální dodávky, uvádějí analytici společnosti Mind Energy. V sobotu americký prezident Donald Trump pohrozil, že nechá zničit íránské elektrárny, pokud Írán do 48 hodin úplně neotevře Hormuzský průliv. Na to Írán reagoval varováním, že by mohl zničit klíčovou infrastrukturu a energetická zařízení na Blízkém východě. Útok na energetický komplex Rás Laffan v Kataru minulý týden poškodil dvě zařízení pro výrobu zkapalněného zemního plynu (LNG), což podle šéfa společnosti QatarEnergy znamená ztrátu 17 procent katarské kapacity LNG až na pět let. Ceny kontraktů na dodávky na příští rok se kvůli tomu zvýšily výrazně více než na nejbližší měsíc, upozornil hlavní analytik trhu komodit ve společnosti ANZ Daniel Hynes. „Vidíme také riziko dalších útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu, které by způsobily trvalé omezení dodávek a představovaly významné riziko růstu cen v našich prognózách pro zemní plyn a ropu,“ uvádí zpráva Rabobank. Zároveň analytici banky dodali, že podle jejich prognózy zůstanou letošní dodávky LNG na úrovni loňského roku, což bylo 443 milionů tun, protože přírůstky z USA už nemohou kompenzovat výpadky v oblasti Blízkého východu a severní Afriky. Stačí osmdesát procent Evropská komise vyzvala členské státy, aby zredukovaly cíle v oblasti naplňování zásobníků plynu. Důvodem je zmírnit tlak na trh v období před nástupem další topné sezony poté, co se energetická situace v důsledku války v Íránu prudce zhoršila, napsal britský deník The Financial Times . V dopise ministrům energetiky členských zemí Evropské unie komisař EU pro energetiku Dan Jørgensen navrhl, aby členské státy snížily cíl v oblasti naplňování zásobníků z původních 90 procent jejich kapacity na 80 procent. Kromě toho navrhl, aby státy začaly rezervy doplňovat co nejdříve a postupně a vyhnuly se tak tlaku na co nejrychlejší doplnění zásob na přelomu léta a podzimu s cílem naplnit zásobníky na stanovený objem do 1. prosince. To by bylo o měsíc později než v rámci cílů zavedených legislativou EU po rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Oznámení komise ministrům zdůrazňuje obavy Bruselu, že tlak členských států na splnění přísných cílů v oblasti skladování by mohl dále zatížit evropské ceny plynu, které minulý týden vzrostly o 21,5 procenta po útocích na kritickou energetickou infrastrukturu Blízkého východu. Jørgensen ve svém dopise uvedl, že dodávky energie do EU zůstávají relativně chráněné, ale vyzval ke kolektivní reakci na konflikt. Nedávný vývoj podle něj naznačuje, že návrat produkce zkapalněného zemního plynu v Kataru na úroveň známou před krizí by mohl trvat déle, varoval. „Nemusíte spěchat. Musíme cíle učinit flexibilnějšími,“ uvedl nejmenovaný úředník EU. Zásobovací zařízení pokrývají v zimě přibližně 25 až 30 procent evropské spotřeby plynu a jsou důležitým prostředkem k ochraně kontinentu před výpadky dodávek. EU zavedla cíl skladování ve výši 90 procent poté, co šok v dodávkách plynoucí z totální ruské invaze na Ukrajinu vyvolal obavy, že kontinent nebude mít dostatek plynu. Naplněnost zásobníků Česká republika EU celkem Zdroj: Plynárenská infrastruktura v Evropě - AGSI (gie.eu)