Lounge – pořad iDNES.tv Sledovat další díly na iDNES.tv Záměr je jasný: ochránit lidi před nepřiměřeně drahými půjčkami. Podle hostů iDNES Lounge ale hrozí, že novela zákona o spotřebitelském úvěru, kterou tento týden schválila vláda, zasáhne i ty, kteří dnes jiné řešení nemají. Jedním z klíčových nástrojů novely mají být cenové stropy. U standardních úvěrů má být zastropována roční procentní sazba nákladů (RPSN), u malých a krátkodobých půjček pak celkové náklady úvěru. Stropy musejí odpovídat realitě trhu Návrh vychází z dosavadní judikatury: úrok do trojnásobku bankovních sazeb je ještě považován za přijatelný, zatímco kolem čtyřnásobku už za nepřiměřený. V praxi to znamená strop zhruba kolem 50 procent, zatímco hranici 70 až 80 procent už soudy označují za problematickou. Hosté pořadu Jiří Hauptmann APNÚ Jiří Hauptmann je členem představenstva Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů a ředitel vnějších vztahů společnosti Provident Financial v ČR. Rovněž působí jako člen představenstva asociace European Digital Finance Association (EDFA), která sdružuje evropské fintechové a digitální finanční společnosti. Ve své práci se dlouhodobě zaměřuje na regulatorní otázky finančního sektoru a rozvoj fintechového prostředí v Evropě. Michael Fanta CETA Michael Fanta je hlavním analytikem CETA. Je absolventem Národohospodářské a Podnikohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze a držitelem Ph.D. v oboru aplikované ekonomie a správy na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně. Během doktorského studia absolvoval výzkumný pobyt na Universitat Pompeu Fabra v Barceloně. V rámci svého působení v CETA vede a koordinuje analytické projekty. Profesně se zaměřuje především na analýzu dopadů regulací v různých odvětvích ekonomiky a bariérám ekonomického růstu. Vedle toho se věnuje výzkumné činnosti na Anglo-Americké vysoké škole, kde také aktivně přednáší. David Šmejkal Poradna při finanční tísni David Šmejkal je ředitelem Poradny při finanční tísni, která poskytuje bezplatné odborné poradenství lidem v dluhových problémech nebo v situaci hrozící platební neschopnosti. Organizace pomáhá spotřebitelům řešit zadlužení, komunikaci s věřiteli i možnosti oddlužení. David Šmejkal se dlouhodobě věnuje tématům prevence předlužení, finanční gramotnosti a systémových řešení dluhové problematiky v České republice. Aktivně se zapojuje do veřejné debaty o exekucích, oddlužení a ochraně spotřebitelů na finančním trhu. V minulosti působil také v oblasti veřejné správy a legislativy a podílel se na řadě projektů zaměřených na pomoc lidem v obtížné finanční situaci. Petr Schneedörfler Lighthouse Academy Petr Schneedörfler je zakladatelem a ředitelem organizace Lighthouse Academy, která se zabývá pomocí lidem v tíživé životné situaci se zaměřením na osoby v konfliktu se zákonem, seniory nebo osoby s omezenou svéprávností s orientací na dluhové poradenství, finanční vzdělávání a prostředí výkonu trestu a návratu do běžného života. Ve své práci se soustředí nejen na řešení samotných dluhů, ale především na jejich příčiny, tedy finanční gramotnost, stabilizaci osobní situace klientů a prevenci dalšího zadlužení. V rámci Lighthouse spolupracuje s odborníky z oblasti sociální práce, financí, vzdělávání a prepenitenciární, penitenciární a postpenitenciární péče, aktivně se také podílí na projektech zaměřených na hledání systémového řešení. Hosté debaty ale upozorňují, že realita může být složitější. „Nejsme proti cenovým stropům. Jsme pro to, aby byly nastaveny tak, aby odpovídaly realitě trhu,“ říká Jiří Hauptmann z Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů. V opačném případě podle něj hrozí, že určitá část spotřebitelů se dostane do šedé zóny, kde ji určitě nikdo nechce. Podle odhadů jeho asociace může jít až o 90 tisíc lidí. Debata se přitom netýká okrajové skupiny. „Pětina domácností má problém pokrýt nenadálý výdaj ve výši 16 tisíc korun,“ upozorňuje ekonom Michael Fanta. A dodává klíčový moment celé diskuse. „My regulujeme stranu nabídky, ale poptávka potom zůstává dál.“ Jinými slovy, zákaz levných půjček potřebu lidí nezruší – jen ji přesune jinam, do šedé zóny, k lichvářům. Možný nárůst kriminality Právě to považuje za největší riziko i David Šmejkal z Poradny při finanční tísni. „Když klient nedostane legální úvěr, bude se pídit po tom, aby dostal jiný úvěr, který bohužel bude nelegální,“ říká. Varuje, že vedle šedé zóny může posílit právě lichva, případně neformální půjčování mezi lidmi. Podle Petra Schneedörflera z Lighthouse Academy může mít vývoj i širší důsledky. „Pokud si lidé neobstarají peníze legální cestou, mohou si je obstarávat nelegálně,“ upozorňuje. V krajním případě se to podle něj může promítnout i do růstu drobné kriminality. Hosté se shodují, že problém není v samotné regulaci, ale v jejím nastavení. Navrhované stropy považují za příliš nízké, zejména pro klienty s vyšším rizikem, kteří na bankovní úvěr běžně nedosáhnou. „Musíme vše nastavit tak, abychom nabídku neomezili natolik, že nebude uspokojována poptávka,“ říká Schneedörfler. Fanta zároveň upozorňuje, že cenové stropy vždy představují silný zásah do trhu. „Když už to děláme, měli bychom si jasně říct, čeho tím chceme dosáhnout,“ říká. Podle něj v návrhu chybí konkrétní cíle i způsob, jak vyhodnotit, zda regulace funguje. Stát musí být důslednější Vedle výše úroků zaznívá ze strany odborníků i další výtka. Stát podle diskutujících nevyužívá dostatečně nástroje, které už má. Šmejkal připomíná roli dohledu. „Česká národní banka má dohlížet na to, jestli je obchodní model postavený na splácení úvěrů.“ Pokud to tak není, měl by poskytovatel přijít o licenci. Schneedörfler pak kritizoval, že změny vznikají bez dostatečné práce s daty. „Pořád se snažíme pomáhat někomu, koho nemáme přesně definovaného,“ říká. Podle něj by legislativa měla vycházet z reálných čísel, ne z dojmů. Přes rozdílné pohledy se hosté shodli na základním principu: ochrana spotřebitele nesmí znamenat jeho vyloučení z legálního trhu. Jakmile se to stane, problém nezmizí – jen se přesune mimo dohled státu. „Pokud nebudou mít jinou možnost, co jiného jim zbude?“ uzavřel Hauptmann.