„Jde o další rozhodnutí, které Brusel přijal ku škodě vlastních občanů a ku škodě aktuálních i dlouhodobých zájmů občanů a byznysu v EU,“ řekla Zacharovová. Tato další finanční injekce pro Ukrajinu podle ní povede k prohloubení deficitu státních rozpočtů jednotlivých unijních zemí a bude dalším faktorem oslabujícím unijní finanční systém. Vzhledem k tomu, že Ukrajina má půjčku splatit až poté, co Moskva zaplatí válečné reparace, označila ji ruská mluvčí za „v podstatě nevratnou ztrátu na straně Evropské unie“ a za dodatečný příjem „pro nenasytný a již dávno zbankrotovaný režim v Kyjevě“. Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 schválili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na loňském prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Původně měla za půjčku ručit celá EU, ale Česko, Slovensko a Maďarsko oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. Půjčku pak v zimě zablokovalo Maďarsko spolu se Slovenskem kvůli sporu s Ukrajinou ohledně ropovodu Družba, kterým do těchto dvou zemí proudí ruská ropa. Ropovod byl od ledna mimo provoz, protože ho podle Kyjeva poškodil ruský útok. Budapešť a Bratislava však v následujících týdnech a měsících Ukrajinu obviňovaly, že s opravami otálí z politických důvodů. Tento týden byl provoz ropovodu obnoven a Maďarsko a Slovensko půjčku odblokovaly.