Když Barbara Eleková se svým manželem Levim čekali na výsledek dalšího pokusu o umělé oplodnění, nešlo jen o jejich sen stát se rodiči. Ve hře byla i jejich finanční jistota. Podobně jako mnoho dalších maďarských párů využili státní podporu určenou mladým rodinám. Zavázali se, že budou mít dvě děti a získali bezúročnou půjčku ve výši deseti milionů forintů, tedy téměř 700 tisíc korun. Pokud se jim ale nepodaří doložit těhotenství včas, hrozí jim doplacení penále, které se může vyšplhat na miliony forintů. Informoval o tom zpravodajský web BBC . Právě jejich příběh ukazuje slabinu jedné z nejambicióznějších prorodinných politik v Evropě. Viktor Orbán po návratu k moci v roce 2010 odmítal řešit demografický pokles migrací a vsadil na narození „maďarských dětí“. Stát proto nabídl mladým manželským párům půjčky, podporu bydlení, příspěvky na větší auta i daňové úlevy. Programy však mířily hlavně na sezdané heterosexuální páry s prací v oficiální ekonomice. „Myslím, že za posledních šestnáct let došlo ke změně. V této čtvrti už nejsou rodiny se čtyřmi nebo pěti dětmi žádnou výjimkou,“ říká Maté, 43letý otec pěti dětí, který se svou o šest let mladší manželkou bydlí na předměstí hlavního města. Pár využil štědré mateřské, bezúročné půjčky na pořízení dítěte a dotace na renovaci domu a koupi většího auta. Maté, který pracuje na volné noze jako obchodní vývojář, těží ze snížení daní. jeho žena Agi, jako matka více než dvou dětí, nebude platit žádnou daň z příjmu, pokud se vrátí do práce. Peníze porodnost nezachránily Zpočátku se zdálo, že systém funguje. Porodnost vzrostla z 1,25 dítěte na ženu v roce 2010 na 1,59 v roce 2020. Maďarsko se stalo vzorem pro část konzervativních politiků v zahraničí. Jenže v roce 2025 ukazatel spadl na 1,31, tedy jen o málo výš než před spuštěním programů. Podle demografa Tomáše Sobotky z Vídeňského institutu demografie je výsledek vzhledem k původním cílům neúspěch. Jiní odborníci připouštějí, že bez podpory by se mohlo narodit ještě méně dětí. Shodují se ale, že samotné peníze dlouhodobý pokles nezastavily. Část rodin přesto tvrdí, že jim systém pomohl. Některým umožnila pořídit větší bydlení, auto nebo zvládnout náklady na více dětí. Statistiky také ukázaly dočasný nárůst rodin se třemi a více potomky. Tento trend však po roce 2020 zeslábl. Podle kritiků navíc výhody nejvíce pomáhaly nižší střední třídě mimo velká města, zatímco v Budapešti a dalších drahých lokalitách jejich účinek rychle smazaly ceny bydlení a inflace. Odborníci upozorňují, že rozhodování o dětech nestojí jen na finančních bonusech. Rodiče řeší kvalitu zdravotnictví, dostupnost školek, jistotu práce i možnost sladit rodinu s kariérou. „Nemyslím si, že jsou potřeba velké sliby. Stačí napravit základní podmínky a ochota mít děti se zvýší,“ uvedla mladá matka Antonia Miskolcziová z Budapešti. Dodala, že ji při plánování rodiny mnohem více než finanční bonusy ovlivňoval stav zdravotnictví. Z porodu měla obavy natolik, že nakonec rodila v soukromé nemocnici. Různé přístupy, podobný výsledek Maďarsko není jedinou zemí, která se pokusila porodnost „koupit“. Jižní Korea utratila od roku 2008 stovky miliard dolarů na podporu rodičů, bonusy při narození dítěte, příspěvky i poukázky na péči. Přesto její porodnost klesla až k hodnotám kolem 0,8 dítěte na ženu. Naopak severské země dlouho těžily z dostupné péče o děti, sdílené rodičovské dovolené a pružnějšího pracovního prostředí, i když ani tam se poklesu nepodařilo zcela zabránit. Demografické chování navíc ovlivňuje celková atmosféra ve společnosti. Pandemie, válka na Ukrajině, inflace i politická nejistota podle odborníků posílily pocit, že budoucnost je značně nečitelná. A právě nedůvěra v budoucnost patří k faktorům, které rozhodnutí mít dítě odkládají nebo mění. Barbara a Levi mezitím dostali zprávu, že poslední pokus o IVF nevyšel. V zemi, která se označovala za přátelskou k rodinám, tak zůstávají bez dítěte, po němž toužili, a s obavou, že se jim spolu se snem o rodičovství rozpadne i finanční jistota, uzavřel britský portál.