Ledovec Jakobshavn Isbræ leží u západního pobřeží Grónska a je důkazem toho, že masivní ledové hory v Severním ledového oceánu nejsou statické, ale pohybují se. Jakobshavn Isbræ je mezi svými ledovými kolegy jeden z nejrychlejších – posouvá se i o několik desítek metrů za den , přičemž se z něj odlamují mohutné kry a jeho tvar se tak stále mění. Ale 25. července 2026 tento rekordman provedl kousek, který byl i na jeho poměry nevídaný: jeho část velká asi jako 12patrový dům dorazila do těsné blízkosti čtyřtisícového grónského města, kde se rozlomila a překlopila do moře. Událost zaznamenali někteří obyvatelé na mobily a záběry na sociálních sítích následně obletěly svět. Ačkoli pád mohutné masy ledu způsobil vysoké vlny, podle úřadů nebyl nikdo zraněný a nebyly hlášeny ani žádné materiální škody. Ledovec Jakobshavn Isbræ Pohyb ledovce Jakobshavn Isbræ a jeho štěpení je známým fenoménem. Svůj původ v něm měla patrně i kra, která zapříčinila potopení Titanicu v dubnu 1912. Město Ilulissat leží v ledovcovém fjordu, který patří na seznam světového dědiství UNESCO. Jakobshavn Isbræ (grónsky nazývaný také Sermeq Kujalleq) ročně vyprodukuje kolem 46 kilometrů krychlových ledu. Proč se ledovce převracejí Ledovce se nacházejí z větší části pod hladinou, pouze cca 10  až 15 % jich vystupuje z vody. Vlivem teplejších proudů v různých hloubkách se rozpouštějí, ale tento proces neprobíhá rovnoměrně. Postupně se tak mění těžiště, až se ledovec v určitou chvíli převrátí a zaujme novou rovnovážnou polohu. Pro turisty jde o zajímavou a vyhledávanou podívanou, úřady však upozorňují, že tento jev je velmi nebezpečný pro menší lodě plující v blízkosti. Například 16. července zachytil podobnou situaci u břehů Grónska Magnus Nisse Bech Andersen z výletní lodi. Na videu jsou patrné i vlny, které se s časovým odstupem rozšíří k lodi a pořádně ji rozhoupou.