„Předčasný odchod z trhu práce začíná nejčastěji jeden až dva roky před důchodem.“ To je jeden ze závěrů analýzy, kterou zpracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Ukazuje, jaká je motivace lidí ve vyšším produktivním věku odejít z pracovního trhu. Analytici zkoumali pracovní dráhu skoro čtvrt milionu lidí, kteří již odešli do důchodu. Zaměřili se na posledních pět let před důchodem. Zatímco v první půli tohoto období významné rozdíly oproti zbytku populace nenašli, poslední dva roky před důchodem se v životě budoucích penzistů kumulují nejrůznější komplikace, které jim práci ztěžují nebo znemožňují. Analýza MPSV Vychází z dat ČSÚ a ČSSZ. Byla zpracována v červnu 2026. Prozkoumala pracovní dráhu 5 let před důchodem u 288 000 lidí. Vybraný vzorek byl tvořen lidmi, kteří šli do důchodu v letech 2017-2019. Důvodem bylo podle šéfa analytického odboru MPSV Jiřího Šatavy odstínění vlivů legislativních změn v následujících letech, které způsobily abnormální vlnu odchodů do předčasného důchodu . Patří mezi ně ztráta práce a obtížné hledání nového zaměstnání, opakující se nebo dlouhodobé zdravotní problémy, které vedou k pracovní neschopnosti a někdy i invaliditě, a v menší míře také péče o někoho z blízkých. Na koho to dopadá nejvíc? Tyto faktory hrají největší roli u lidí, kteří celý život pracovali, jejich příjmy jsou nízké až průměrné a s blížícím se důchodem klesají. „Po většinu sledovaného období jde o osoby s nižšími až průměrnými relativními příjmy, které se však v posledním jednom až dvou letech před důchodem dále výrazně snižují. Tento pokles pravděpodobně odráží kombinaci nižší intenzity práce, přechodů do nezaměstnanosti, práceneschopnosti nebo jiných stavů mimo zaměstnání,“ konstatují autoři analýzy. Mluví o „slábnoucí vazbě na trh práce“ a tvrdí, že právě u této skupiny má podpora největší smysl. Patří sem 27 % lidí, a jak autoři zdůrazňují, jde skutečně o lidi, kteří převážnou část života pracovali nebo pečovali o děti, nikoli o ty, kde byla „vazba na pracovní trh“ volná po celý život. Naproti tomu lidé, kteří stabilně pracují až do důchodu, se rekrutují spíš z pracovníků s vyššími příjmy. Pravděpodobně to souvisí s charakterem jejich profesí, které jsou fyzicky méně náročné, takže je lidé zvládají, i když nejsou ve zcela dobré zdravotní kondicí. Tito lidé si své vysoké příjmy zachovávají až do penze. Kdy se dnes chodí do penze? Podle současně platné legislativy se věk odchodu do důchodu postupně zvyšuje. Dosud chodí do důchodu dříve ženy, které vychovaly děti. Postupně ale bude rozdíl mezi muži a ženami nebo matkami a bezdětnými ženami slábnout. Věk odchodu do důchodu Ročník Muži Bezdětné ženy Ženy (1 dítě) Ženy (2 děti) Ženy (3 a 4 děti) Ženy (5 a více dětí) 1961 64r+4m 64r+4m 64r+2m 62r+8m 61r+2m 59r+8m 1962 64r+6m 64r+6m 64r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+2m 1963 64r+8m 64r+8m 64r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 1964 64r+10m 64r+10m 64r+10m 64r+2m 62r+8m 61r+2m 1965 65r 65r 65r 64r+8m 63r+2m 61r+8m 1966 65r+1m 65r+1m 65r+1m 65r+1m 63r+8m 62r+2m S ročníkem 1966 by měla být prolomena dosavadní hranice 65 let a věk odchodu do důchodu by měl stoupat, a to od ročníku 1973 o měsíc za každý rok. Znamená to, že ročník 1989 byl měl jít do penze až v 67 letech, což je současný legislativní strop. Nynější vláda slíbila zastropování důchodového věku na 65 letech, zatím ale nenavrhla novelu, která by to provedla. Věk pro odchod do důchodu pro lidi narozené po roce 1966 Ročník Muži Bezdětné ženy Ženy (1 dítě) Ženy (2 děti) Ženy (3 a 4 děti) Ženy (5 a více dětí) 1966 65r+1m 65r+1m 65r+1m 65r+1m 63r+8m 62r+2m 1967 65r+2m 65r+2m 65r+2m 65r+2m 64r+2m 62r+8m 1968 65r+3m 65r+3m 65r+3m 65r+3m 64r+8m 63r+2m 1969 65r+4m 65r+4m 65r+4m 65r+4m 65r+2m 63r+8m 1970 65r+5m 65r+5m 65r+5m 65r+5m 65r+5m 64r+2m 1971 65r+6m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 64r+8m 1972 65r+7m 65r+7m 65r+7m 65r+7m 65r+7m 65r+2m 1973 všichni v 65r+8m 1974 všichni v 65r+9m