V roce 2026 platí pro práci na dohodu o provedení práce (DPP) limit 12 000 korun ( s výjimkou zemědělství ). Kdo si vydělá tuto částku nebo víc, musí odvádět zdravotní a sociální pojištění. U dohody o pracovní činnosti (DPČ) je to 4 500 korun. Kdo si vydělá méně, z dohody nic platit nemusí. To ale neznamená, že se o pojištění starat nemusí vůbec. Záleží na tom, zda ho platí díky svému pracovnímu poměru, má výjimku jako např. student nebo jako důchodce. Kdo žije jen z dohod, zdravotní pojištění platit musí, důchodové může. Při neplacení může vzniknout dluh . Obsah 1: Práce pouze na dohodu Důchodové pojištění u práce na dohodu Zdravotní pojištění u práce na dohodu Kdo je OBZP? Zdravotní pojištění u práce na dohodu nad limit 2: Práce na dohodu a status studenta Zdravotní pojištění u pracujících studentů Důchodové pojištění u studentů pracujících na dohodu 3: Práce na dohodu a částečný úvazek Částečný úvazek a podlimitní dohody Částečný úvazek a výdělky z dohody nad limit 4: Práce na dohodu a OSVČ 1 Práce pouze na dohodu Kdo pracuje pouze na dohodu pod limitem nebo má i více takových dohod u různých zaměstnavatelů, neměl by na povinné pojištění zapomínat. Zatímco to důchodové platit může, ale nemusí, zdravotní zpravidla odvádět musí. Důchodové pojištění u práce na dohodu Pokud výdělek z jedné dohody nepřekročí limit pro odvody pojistného, zaměstnavatel pojištění neodvede. Dohody u téhož zaměstnavatele se pro tyto účely sčítají. Kdo nemá jiný výdělek, z něhož by důchodové pojištění odváděl, má dvě možnosti: přihlásit se k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění a platit ho aspoň v zákonem stanovené minimální výši (pro rok 2026 je to 3 428 Kč), nebo důchodové pojištění neplatit a být si vědom toho, že období takovéto práce se do důchodu vůbec nezapočítá. Zdravotní pojištění u práce na dohodu U zdravotního pojištění je tomu jinak. To musí být za každého člověka placeno vždy. Ať už státem, zaměstnavatelem nebo samotným pojištěncem. Kdo tedy pracuje jen na podlimitní dohodu či dohody, kdy za něj zaměstnavatelé nic neodvádí, musí si zdravotní pojištění platit sám. Práce na dohodu a evidence na ÚP Je možné pracovat jen na DPČ, nikoli DPP. Od 4 500 korun měsíčně podléhá výdělek odvodům. Celkový limit výdělku je polovina minimální mzdy, tj. 11 200 korun. Při práci za splnění těchto podmínek (tzv. nekolidující zaměstnání), je pozastavena výplata podpory v nezaměstnanosti. Po ukončení takové práce se výplata podpory obnoví. Období se nepočítá do podpůrčí doby. Jedinou výjimkou jsou situace, kdy je plátcem stát – což platí zejména u studentů do 26 let nebo lidí na rodičovské. Spadají sem i nezaměstnaní v evidenci Úřadu práce, u těch je ale možnost pracovat silně omezena (viz box). Kdo se do kategorie státních pojištěnců nevejde, stává se z pohledu zdravotního pojištění osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP) a zdravotní pojištění si musí platit ze svého. Kdo je OBZP? Osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP) je zjednodušeně řečeno člověk, který nepracuje a současně za něj zdravotní pojištění neplatí stát. Patří sem i lidé pracující na podlimitní dohody. OBZP musí měsíčně platit zdravotní pojištění ve výši 3 024 Kč (pro rok 2026). Zdravotní pojištění u práce na dohodu nad limit Pokud se práce na dohodu vyšplhá měsíčně na 12 tisíc korun nebo výše, zaměstnavatel za dohodáře odvede svůj podíl, další část mu strhne, ale stále zbývá doplatek do minima 3 024 korun, který dohodář musí zaplatit. Příklad 1: odvody na ZP při výdělku 14 000 Kč na dohodu Výdělek na DPP 14 000 Kč Odvod zaměstnavatele 9 % 1 260 Kč Běžný odvod pracovníka (strhne zaměstnavatel z výdělku) 4,5 % 630 Kč Zbývá doplatit do 3 024 1 134 Kč Celkem strženo pracovníkovi 1 764 Kč Pojišťovna dostane 3 024 Kč 2 Práce na dohodu a status studenta Zdravotní pojištění u pracujících studentů Kdo má status studenta, za toho zdravotní pojištění platí stát. Nic na tom nemění ani u práce na dohodu, pokud je pod limitem. Jakmile se ale výdělek vyšplhá nad limit, zdravotní pojištění platí už kromě státu i zaměstnavatel a sám student. Výhodou ale je, že stát zůstává plátcem i nadále a student nemusí platit minimum 3 024 Kč jako OBZP. Příklad 2: odvody na ZP při výdělku 14 000 Kč na dohodu u studentů Výdělek na DPP 14 000 Kč Odvod zaměstnavatele 9 % 1 260 Kč Běžný odvod pracovníka (strhne zaměstnavatel z výdělku) 4,5 % 630 Kč Celkem strženo pracovníkovi 630 Kč Stát platí 2 188 Kč Pojišťovna dostane 4 078 Kč Jak je vidět z tabulky, pojišťovna nepřijde zkrátka. Odvod pojištění z dohody navyšuje částku, kterou získává za státního pojištěnce. Důchodové pojištění u studentů pracujících na dohodu Status studenta v roce 2026 výhody pro důchodové pojištění nepřináší. Studenti sice nemusí platit důchodové pojištění, zároveň se jim ale doba studia nepočítá do důchodu, a to ani jako tzv. doba náhradní. To platilo jen pro studium do roku 2010. Kdo u studia pracuje na dohodu pod limit, nic neodvádí, ale doba práce se mu nezapočte do důchodu. Studenti se ale mohou přihlásit k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, viz výše. Výhodou je, že za studentské období se dá k této účasti přihlásit i mnoho let zpětně a také lze pojištění za tuto dobu zpětně doplatit, a to třeba i těsně před důchodem. Kdo pracuje s výdělkem nad limit, ten odvádí důchodové pojištění ve stejné sazbě jako zaměstnanec: 6,5 % na důchodové pojištění a dalších 0,6 % na nemocenské, tedy celkem 7,1 procenta na sociální pojištění. Příklad 3: odvody na sociální pojištění při výdělku 14 000 Kč na dohodu u studentů Výdělek na DPP 14 000 Kč Odvod zaměstnavatele na důchodové pojištění 21,5 % 3 010 Kč Odvod zaměstnavatele na nemocenské pojištění 2,1 % 294 Kč Příspěvek zaměstnavatele na státní politiku zaměstnanosti 1,2 % 168 Kč Odvod zaměstnavatele na sociální pojištění celkem 24,8 % 3 472 Kč Odvod pracovníka (strhne zaměstnavatel z výdělku) – důchodové 6,5 % 910 Kč Odvod pracovníka (strhne zaměstnavatel z výdělku) – nemocenské 0,6 % 84 Kč Odvod pracovníka na sociální pojištění celkem 7,1 % 994 Kč 3 Práce na dohodu a částečný úvazek Jak je to s lidmi, kteří pracují na dohodu, kromě toho ale mají i zaměstnanecký poměr na částečný úvazek? Částečný úvazek a podlimitní dohody Z výdělku z klasického pracovního poměru odvádějí „svoji“ část sociálního a zdravotního pojištění, zaměstnavatel za ně odvede zase tu svoji. Kromě toho ale u zdravotního pojištění může vzniknout ještě potřeba doplatku do minimální výše 3 024 korun, podobně jako v příkladu 1. Z podlimitní dohody nebo dohod žádné odvody neplynou, ani kdyby jejich součet (u různých zaměstnavatelů) byl třeba 50 tisíc korun. Pro zdravotní pojištění platí už zmíněná minimální výše 3 024 korun. Pro důchodové pojištění minimální výše stanovená není, odvádí se procentní sazbou z výdělku v zaměstnaneckém poměru. Do důchodu se ale toto období započte tak, jako kdyby výdělek v něm činil jen částku ze zaměstnání, nikoli i tu získanou z dohod. Částečný úvazek a výdělky z dohody nad limit V tomto případě se odvody odvádějí i z dohod, které jsou nad limit. Zaměstnavatelé tedy odvedou svou část zdravotního i sociálního pojištění, další část dle procentní sazby strhnou zaměstnanci (i z výdělku z dohod). Rozdíl oproti předchozí situaci (částečný úvazek a podlimitní dohody) je v tom, že do důchodu se v tomto období započtou i výdělky z dohod, z nichž se platilo důchodové pojištění. Vyměřovací základ pro důchod tak vyjde vyšší. Doplňme, že zaměstnavatelé musejí vzájemně vědět o existenci dalších nadlimitních dohod nebo pracovního poměru, jinak by jeden zaměstnavatel mohl zaměstnanci strhnout navíc i část zdravotního pojištění do minima. Je na pracovníkovi, aby svým zaměstnavatelům doložil příslušné potvrzení. Pokud to neudělá a zaměstnavatel mu strhne na zdravotním pojištěním víc, než by měl, může přes zaměstnavatele požádat o nápravu , jakmile to zjistí. 4 Práce na dohodu a OSVČ Přivýdělek prací na dohodu je možný i pro živnostníky. Tito podnikatelé musejí dále platit odvody, které vyplývají z jejich statusu OSVČ. Přivýdělek na podlimitní dohodu nebo dohody na tom nic nemění. Jakmile je ale některá z dohod nad limit, odvádí se pojistné i z ní, a to podle výše uvedené sazby pro zaměstnance i zaměstnavatele. Pro OSVČ, které mají podnikání jako hlavní činnost, platí u nadlimitních dohod velmi důležitá věc: jakmile jim z dohody vznikne povinná účast na sociálním pojištění (tedy u DPP od částky 12 000 korun), může se v daném měsíci jejich samostatná výdělečná činnost (SVČ) posuzovat jako vedlejší. Je nutné k tomu předat ČSSZ potvrzení zaměstnavatele o době trvání zaměstnání, zakládajícího účast na nemocenském pojištění. V přehledu OSVČ, který podnikatelé podávají následující rok, se pak dané měsíce zaškrtnou jako ty, kde probíhala SVČ jako vedlejší. V těchto měsících se pak snižuje minimální výše zálohy pro důchodové pojištění na 1 574 Kč, případně se platba odvíjí od skutečných příjmů . Ve výsledku tak může za daný rok vzniknout přeplatek, o jehož vrácení si OSVČ může po podání přehledu požádat.