Před posilujícím klimatickým jevem El Niňo varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. „Tento jev přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří,“ řekl, aby poukázal na spolupůsobení El Niňa a pokračujících klimatických změn. Extrémní počasí v Evropě ŠPANĚLSKO: Oheň nejde uhasit, skrývá se i pod kameny MAĎARSKO: Z Dunaje čouhají vraky a miny FRANCIE: Požár u Bordeaux RUMUNSKO: Kvůli vodě pro jadernou elektrárnu odpálili břeh Dunaje ITÁLIE: Při bojích s ohněm zemřela hasička NĚMECKO: Nízká hladina Rýna ohrožuje průmysl ŘECKO: Při hašení požáru se srazily dva vrtulníky ČESKO: Vedro ničí rybníky, voda mizí před očima CHORVATSKO: Hořící ostrovy a bouře Velká část světa se letos potýká s extrémními teplotami. Evropu trápí extrémní vedra a jih kontinentu zažívá nejničivější lesní požáry v historii. Teplotní rekordy padají i na severu Afriky. Severní Amerika se potýká s rozsáhlými požáry, nejhůře postižené jsou západní státy USA , ale i kanadské Ontario . Extrémní vedra panují také ve východní Asii. Podle ekonomů bude mít El Niňo zásadní vliv i na cenu základních potravin, jako je rýže, pšenice nebo cukr . Tyto důsledky ovlivní cenu komodit až v roce 2028. Například v Indii spadlo v některých regionech jen 25 procent srážek, jaké jsou tam obvyklé, jak upozornili analytici Goldman Sachs. Super El Niňo, Godzilla Letošní hodnoty vedou k tomu, že se někdy dokonce objevuje označení super El Niňo, nebo dokonce Godzilla El Niňo. Tento název užívají i renomovaní meteorologové, kteří jím upozorňují na velkou sílu probíhajícího klimatického jevu i extrémní následky. Nejde ale o vědecký termín . V těchto dnech je podle denního měření NOAA zvýšení teploty v důsledku tohoto jevu o téměř 2,5 stupně Celsia oproti letům 1991-2020, což je nejvíc, jak tomu kdy v této části roku bylo. Naopak absolutně nejvyššího zvýšení oproti dlouhodobému průměru došlo v druhé polovině listopadu 2015, kdy byl třicetiletý průměr překonán o 3,01 stupně Celsia. I v tomto rekordním roce byla ale teplota k 3. srpnu „jen“ plus 1,43 nad průměrem. Co přijde Světová meteorologická organizace (WMO) varovala před rizikem sucha a požárů v Indonésii, Indii, dalších částech Asie, na jihu a východě Austrálie, v některých oblastech Jižní Ameriky a v jižní Africe. Naopak některé části Spojených států a jižní Evropy, která letos čelila rozsáhlým požárům, mohou zaznamenat nadprůměrné množství srážek. Tajemník Guterres vyzval země, aby se připravily na další extrémy. Mezi nutnými opatřeními jmenoval zejména lepší varovné systémy před vedrem, dostupnější chlazení a zajištění bezpečných pracovních podmínek pro desítky milionů lidí na celém světě, kteří pracují bez ochrany před horkem. Pás teplé vody v rovníkové oblasti Tichého oceánu. Na snímku z 5. července je jasně viditelná teplá voda nahrnutá u pobřeží Jižní Ameriky. El Niňo a důsledky v Evropě Podle vědců se dá čekat, že letošní extrémy jsou pouhým začátkem. Jev El Niňo se navíc v Evropě dosud plně neprojevil a jeho účinky budou přetrvávat ještě dlouho poté, co odezní. Ovlivňuje počasí na východní i západní polokouli – v Jižní Americe obvykle tento jev způsobuje silné srážky a povodně, v Austrálii a východní a jihovýchodní Asii pak vedra a sucha. Vliv na Evropu není zcela jednoznačný, ale může zesílit už tak extrémní vedra. El Niňo Už začalo, potvrdili meteorologové Jak se letos projeví? Jak ovlivňuje počasí v Evropě Jak dlouho trvá Rýže, olej, cukr a káva v ohrožení Co je ENSO a proč je pro planetu zásadní Teplota mořské hladiny překonala rekordy Evropu čeká zima plná anomálií Mizející ryby, města pod bahnem. Míková o El Niňu El Niňo je přirozený jev, který nastává v nepravidelných intervalech – jednou za dva až sedm let. Při tomto klimatickém jevu přichází náhlé oteplení, během něhož se změní proudění větrů i rozliv teplé vody v Pacifiku. El Niňo trvá většinou devět až dvanáct měsíců. Zatím se jeho síla teprve rozvíjí. Graduje obvykle v době, kdy na severní polokouli panuje zima, konkrétně od listopadu do února. Nejvýraznější vliv na globální teploty přichází až poté – tedy v roce následujícím po jeho vzniku. El Niňo je součástí jevu zvaného Jižní oscilace (ENSO, El Niňo – Southern Oscillation), který zahrnuje také chladnou fázi La Niňa, jež ale nemusí přijít vždy, a přechodnou neutrální fázi. Záběr z dronu na loď u břehu Dunaje v srbském Apatinu (26. července 2026) Rozsáhlý požár lesa a pole v katastru Větřkovice – Nové Vrbno na Opavsku vypukl ve čtvrtek 30. července 2026 a hasiči ho zlikvidovali až o čtyři dny později. Jak vzniká El Niňo Vzniká nad rovníkovou částí Tichého oceánu a vědci ho dokáží předpovědět díky kontinuálnímu sledování teplot v kritické oblasti. Jakmile překročí určitou hranici po dobu více než tři měsíce, meteorologové ohlašují, že jev nastal. Letos se to stalo v první polovině června, kdy příchod El Niňa oznámili meteorologové z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). El Niňo a globální oteplování El Niňo není příčinou probíhající klimatické krize, ale jeho účinky se sčítají s dlouhodobými změnami vlivem lidské činnosti. Guterres v této souvislosti varoval před dalším využíváním fosilních paliv, tedy ropy, uhlí a plynu, při jejichž spalování vzniká CO2. „Svět musí tuto krizi přestat přiživovat,“ citovala tajemníka OSN agentura. Jev El Niňo vyvolává kumulaci tepla a jeho uvolňování z oceánů do atmosféry, čímž zvyšuje globální teplotu. Jeho působení po několika měsících odezní, zatímco klimatická změna vyvolaná lidskou činností nezmizí. Typický dopad El Niña na počasí v Severní Americe během zimy. Teplý vzduch z Pacifiku ovlivňuje tryskové proudění, což způsobí chlad a vlhko na jihu a naopak teplo na severu. Jaká bude zima? Super El Niňo bezpochyby ovlivní také letošní zimu, a to zejména proto, že se střetne s dvěma dalšími globálními jevy: je to stratosférická větrná anomálie a nízké množství arktického ledu. Může to vést k výkyvům teplot na obě strany. El Niňo totiž ovlivňuje i tzv. arktický vír, který za normálních okolností drží studený vzduch nad severním pólem.