Na důchod by lidé měli myslet dřív, než se přiblíží důchodový věk. Mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jitka Drmlová radí, aby si každý průběžně kontroloval údaje, které o něm má sociální správa. Lze to udělat například v aplikaci Moje konto . Kdo zjistí, že některé doby pojištění nebo náhradní doby o něm úřad neeviduje, měl by je doplnit. Nebo doplatit. Jak na to? Kdo platí důchodové pojištění? Zaměstnání, včetně toho na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnost, podléhá povinnosti odvádět pojištění. Odvádí ho jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec. U DPP a DPČ vzniká povinnost platit až od určité výše výdělku. Také podnikatelé, tedy OSVČ, si zpravidla musí pojištění platit. Výjimkou jsou například začínající podnikatelé, lidé na rodičovské nebo příjemci starobního důchodu. Náhradní doba pojištění Kromě toho ale existují v životě období, kdy se sice důchodové pojištění neplatí, ale do nároku na důchod se počítají jako tzv. náhradní doby pojištění. Je to zejména rodičovská, evidence na úřadě práce a některé případy studia. Kdy do důchodu? Pro odchod do důchodu v důchodovém věku musí člověk získat min. 35 let dob důchodového pojištění vč. náhradních dob, nebo 30 let bez náhradních dob . Pro odchod do důchodu 2 roky po důchodovém věku stačí 15 let pojištění (nebo 20 let vč. náhradních dob). Do řádného starobního důchodu nelze jít dříve, než na to vznikne nárok. Je ale možné požádat až tři roky předem o předčasný důchod . Pro něj je třeba mít 40 let důchodového pojištění . Předčasný důchod se krátí o 1,5 % za každých 90 dní dřívějšího nástupu do penze oproti důchodovému věku. Při odpracování 45 let je však krácení nižší, 0,75 % za každých 90 dnů. Co se do důchodu nepočítá Co když se ale nějaké období nezapočítá vůbec? Může se to stát jak u studia, které nesplňuje potřebné podmínky (podrobně si o studiu a důchodovém pojištění můžete přečíst zde ), tak například u doby, kterou člověk strávil bez práce, ale neevidovaný na úřadě práce. Problematická z hlediska nároku na důchod jsou také období práce na DPP nebo DPČ pod stanovený limit, samostatná výdělečná činnost, která nezakládá povinnost odvodů na pojištění, nebo například práce za honoráře. V minulosti bylo možné neplatit důchodové pojištění i u některých svobodných povolání, což může být problém například u i herců či hereček. Zda se tento případ týká i herečky Jaroslavy Obermaierové, s jistotou říct nelze. Z veřejně dostupných informací vyplývá pouze to, že si pojištění skutečně tři roky neplatila . Jak si „zaplatit nárok“ na důchod Dobu, která není z hlediska nároku na důchod ani příspěvkovou, ani náhradní dobou důchodového pojištění, si ale člověk může v určitých případech zpětně doplatit. Toto období se pak přemění v příspěvkovou dobu důchodového pojištění a do nároku na důchod se počítá. Přečtěte si také: Proč řešit odchod do důchodu s předstihem Starobní důchod a výchovné Předčasný důchod: Příklady výše penze podle výdělku S ročníkem 1973 končí poslední výhoda pro odchod do důchodu Menší krácení předčasného důchodu Letos jde do penze ročník 1962. Co čekat? Potvrzení o výši důchodu poštou nečekejte Kdokoli, komu je více než 18 let, se může přihlásit na příslušné OSSZ k dobrovolnému placení důchodového pojištění . Slouží k tomu speciální formulář ( přihláška ). Důchodové pojištění se pak platí za dané období v minimální výši stanovené zákonem. Je různá pro různé roky, protože závisí na výši tehdejší průměrné mzdy. Například v roce 2026 je to nejméně 3 428 Kč za měsíc. Kdy lze doplatit pojištění Doplatit zpětně se takto dá doba studia, ale také evidence na úřadu práce. „Tyto dva druhy dobrovolného pojištění lze aplikovat i zpětně před podáním přihlášky bez časového omezení,“ doplňuje ČSSZ. Jde o tzv. kvalifikované důvody doplacení a žadatel je musí doložit, například maturitním vysvědčením, indexem, vysokoškolským diplomem nebo potvrzením o evidenci na úřadu práce. Protože doplacení zde není omezeno časem, je možné si těsně před žádostí o důchod „zaplatit“ dobu, kterou člověk strávil v mládí studiem. Kromě toho se dá doplatit i další období, které se z nějakého důvodu do nároku na důchod nezapočítalo. Jde třeba o některé dobrovolnické práce, o práci pro zahraničního zaměstnavatele, samostatně výdělečná činnost, z jaké nebylo placeno důchodové pojištění a podobně. Kdy nelze důchodové pojištění zaplatit zpětně Jen některé z těchto případů jsou ale považované za ty s kvalifikovaným důvodem a zpětné doplacení důchodového pojištění je u nich silně omezeno. Legislativa je zde poněkud komplikovaná, jinak se například posuzuje činnost OSVČ před rokem 1995 a po něm, rozdílné je také nahlížení na doprovod manžela či manželky vyslaného či vyslané pracovně do zahraničí v různém období. V každém případě je dobré si zapamatovat, že pouze u studia a evidence na úřadě práce je možné si důchodové pojištění doplatit za libovolnou dobu sahající do minulosti. Jinde je tato možnost různě omezena , většinou na 15 let. A bez kvalifikovaného důvodu to jde dokonce jen rok zpětně. Dobrovolné důchodové pojištění Doplatit si zpětně důchodové pojištění je výhodné tehdy, když člověk chce do důchodu, má důchodový věk a nemá započtenou dostatečnou dobu. Díky zpětnému doplacení tak může dosáhnout na důchod i v případě, že by jinak musel ještě odpracovat třeba i několik let. Kdo si tento luxus zpětného doplacení nemůže dovolit nebo nemá za sebou v životě žádné období, které by se takto doplatit dalo, musí si v případě mála započtených let na důchod počkat. Místo běžného věku odchodu do důchodu se o penzi může přihlásit až za 2 roky. Pro takový věk jsou už totiž podmínky mírnější, místo 30 příspěvkových let důchodového pojištění jich stačí mít za sebou 15. Této penzi se také říká pozdní starobní důchod, a kdo nedosáhne ani na něj, nárok na důchod nemá vůbec.