„Bavili jsme se i o tom, co by mělo být do budoucna. Partneři z odborů navrhují jít do budoucna až k 50 procentům, zatímco zaměstnavatelé říkají, že už je takhle ta dohoda uzavřena,“ uvedl po jednání ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Minimální mzda se zvedá automaticky. Do roku 2029 by se postupně měla dostat na 47 procent průměrné mzdy. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc. „Jsme rádi, že se česká bídná minimální mzda opět o něco zvyšuje. Přesto jsme dnes řekli, že budeme požadovat evoluci i po roce 2029, abychom se přiblížili k 50 procentům,“ podotkl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. S minimální mzdou se upraví i zaručené platy. Ty se vyplácejí ve čtyřech výších podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. „Dneska nedošlo k žádné dohodě na změně vzorce. Což je na jedné straně dobře, protože to dává všem, kteří plánují, mají vize, investují, jasnou strukturu předpokladu, jak se minimální mzda může pohybovat. Na druhou stranu je to složitější zpráva pro podnikatele, že se dá očekávat, že i v následujících letech poroste minimální mzda poměrně významným tempem,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. Zaměstnavatelé i odbory zároveň vyzvali Juchelku ke svolání tripartity k rozpočtu. Kritizovali zrušení minulého jednání. Ministr hledá náhradní termín v září. Považujete růst minimální mzdy za dostatečný? Hlasování skončilo Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 31. srpna 2026. Anketa je uzavřena. Ano 75 % (567 hlasů) Ne 25 % (191 hlasů) Méně platových stupňů, pravidelné navýšení Po skončení schůzky tripartity zasedli k vyjednávání odboráři a zaměstnavatelé veřejného sektoru s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) a Juchelkou o růstu platů. Juchelka minulý týden řekl, že by přidání mohlo být nejvyšší za poslední léta. „Dnes jsme jednali o reformě platů ve státní a veřejné správě. Budeme pokračovat příští týden. Dnes jsme se dohodli, že se platy budou měnit tak, aby žádný tarif a platová třída nekončily pod minimální mzdou,“ uvedl po jednání Juchelka. Změnu by rád zavedl od 1. ledna příštího roku. Schillerová dodala, že po tak velké reformě zástupci veřejného sektoru volali. Zaměstnavatelé označili reformu za odvážný krok, odboráři za revoluci. Platy ve veřejném sektoru by se mohly začít navyšovat podle růstu průměrné mzdy. Reforma by také zavedla, místo současných dvanácti, osm platových stupňů. „První by začínal na úrovni minimální mzdy, po každých pěti letech praxe by přišlo navýšení,“ upřesnil Juchelka. Rozdíl v platovém základu by měl podle odbornosti a náročnosti práce činit nejméně čtyři procenta. Změna se týká všech pracovníků ve státních a veřejných službách. Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky. Nejnižší je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické síly či nepedagogy ve školství. Druhou stupnicí se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách. Třetí tabulka se používá pro lékaře a zubaře. Čtvrtá tabulka je pro učitele. Vlastní tabulku má státní služba. „Myslím si, že to směřuje, a v tuto chvíli ještě to není samozřejmě dohodnuto, ten objem vám neřeknu, ale směřuje to k jednomu z nejvyšších lednových navýšení za poslední léta, na rok 2027, pro platy ve veřejné sféře,“ řekl před týdnem po jednání u Schillerové. Konkrétnější nebyl. Podle srpnové makroekonomické predikce ministerstva financí by se suma na mzdy a platy i průměrná mzda měly příští rok zvednout o 6,2 procenta a minimální mzda o 11,2 procenta. Podle odborů jsou příjmy nízké a neodpovídají přínosu práce pro stát, část tarifů je pod minimální mzdou a propad kvůli vysoké inflaci z minulých let se ještě nedorovnal. Středula pondělní jednání označil za „pozitivní“. „Ta systémová změna je u nás určitě vítaná. Čekali jsme na ni 15 let, ten systém už byl bizarní a nedůstojný,“ dodal odborový předák. Vyšší přidání pro hůř placené a změnu odměňování žádali už dřív i zaměstnavatelé. „Aby to nebylo tak drastické pro veřejné rozpočty, tak bude možné jednorázově jeden rok snížit osobní příplatek bez souhlasu zaměstnance, to znamená přesunout osobní příplatek do základního tarifu,“ řekl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký. Dorovnání by mohlo stát podle variant od 18 miliard korun.