Portál Deník N ve čtvrtek upozornil na lednovou poradu nedaleko Prahy, kde se měly sejít asi tři desítky lidí. Mimo jiné žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a vyšetřovatelé z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), včetně vedení. Tématem schůzky podle Deníku N byl postup v kauze bitcoin. Kauza, která vypukla loni v květnu, souvisela s neprůhledným darem kryptoměny bitcoin ministerstvu spravedlnosti za téměř miliardu korun. Bitcoiny dal úřadu Tomáš Jiřikovský , trestaný za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Podle policie kryptoměna může pocházet z nelegálních obchodů. Panovala shoda Jak ale postupuje prověřování samotného bitcoinového daru, který zřejmě pocházel z nelegální činnosti, není dosud veřejně známo. Server Deník N nyní upozornil na to, že právě na zmíněné lednové schůzce zaznělo, že se podařilo podařilo shromáždit dostatek důkazů k tomu, aby byli obviněni exministr Pavel Blažek i jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel, kteří se v jednáních o bitcoinovém daru angažovali. S návrhem setkání podle zdrojů Deníku N přišla žalobkyně VSZ Olomouc Petra Lastovecká. Ta tehdy byla vedle dozorové státní zástupkyně Lucie Slámové nebo ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Petra Šeredy součástí týmu Bitcoin. Podle serveru návrh žalobkyně přítomní nerozporovali a panovala na něm shoda. Návrh podle portálu nerozporoval ani vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun, který se schůzky také účastnil. Nevyžádalo si kontrolní kroky Blažek i Daňhel by tak mohli být podle Deníku N obviněni podle paragrafu 329 trestního zákoníku z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. Za to pachateli hrozí tři až deset let. Server dále uvedl, že na setkání zaznělo i jméno advokáta Kárima Titze, který v kauze zastupuje Jiřikovského. Deník N upozornil na to, že právě on byl organizátorem dění kolem bitcoinového daru. Mohl být tak stíhán za napomáhání trestnému činu. Olomoučtí žalobci měli podle serveru své závěry o možné trestní odpovědnosti exministra Blažka opírat také o neveřejnou část auditu Grant Thornton, který si ministerstvo spravedlnosti objednalo loni v létě. Podle auditu si vedení ministerstva v souvislosti s přijetím bitcoinového daru nevyžádalo vnitřní kontrolní kroky, které měly být podle interních předpisů součástí procesu. Jedná se o mechanismus, který má ještě před přijetím daru zachytit rizika a nesrovnalosti a chránit veřejné prostředky tak, aby nebyla způsobena škoda. Jenže několik dnů po schůzce přišel podle Deníku N zvrat. Podnět od Nejvyššího státního zastupitelství Šéf Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radim Dragoun podle serveru vydal pokyn svému podřízenému, tehdejšímu řediteli odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Šeredovi, aby přezkoumal zařazení Petry Lastovecké do týmu kolem kauzy bitcoin. Podle serveru nařídil tedy přezkoumání členství v týmu právě u žalobkyně, která s návrhem na stíhání Blažka a Daňhela přišla. Zdroje Deníku N uvedly, že Dragoun Šeredovi svůj krok vysvětlil tím, že dostal takový podnět od Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) vedeného Lenkou Bradáčovou. NSZ prostřednictvím mluvčího Petra Malého však tvrdí, že to byl naopak Dragoun, kdo se ohledně zapojení Lastovecké do případu obrátil na náměstka Bradáčové s tím, že má „pochybnosti o tom, že je nestranná“. Dragoun se samotné porady účastnil, přítomnost Lastovecké ani její návrhy tam podle účastníků nezpochybňoval. Dragoun se však k situaci kolem Lastovecké odmítl vyjádřit. Rozhodl se na svou funkci rezignovat Jednou z věcí, která se Šeredovi nezdála a zvyšovala nestandardnost celé situace, bylo načasování. Pokyn podle Deníku N přišel ve chvíli, kdy se tým začal posouvat k nejcitlivější části vyšetřování, tedy k vyšetřování trestní odpovědnosti bývalého ministra. Šereda to proto podle zdrojů serveru vnímal jako signál, že se řeší spíš personální a procesní brzdy než samotný obsah kauzy. Další rovina byla podle něj praktická. Zpochybnění složení týmu podle zdrojů webu Deník N ohrožovalo kontinuitu práce a vyvolávalo obavy, že může jít o nástroj, jak další postup vyšetřování zpomalit, případně změnit směr, který byl určen na lednové poradě. Z těchto důvodů se Šereda rozhodl na svou funkci rezignovat. Po jeho rezignaci dočasně převzal vedení odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Radek Bartoš a podle informací z okolí případu vydal pokyn, aby se dosavadní složení týmu zrušilo. Státní zástupkyni Lastovecké, která navrhla variantu Blažkova trestního stíhání, bylo nakonec sděleno, že v obnoveném týmu už pro ni není místo a že tam končí. Ani ona nechtěla situaci komentovat. „Nebudu se k tomu vyjadřovat,“ řekla Deníku N. Prověřování kolem Blažka by komplikovalo Po lednové poradě se stala ještě podle serveru další věc. Začal se řešit přesun části kauzy, která se týká ministerstva spravedlnosti a Blažka, pod dozor Vrchního státního zastupitelství v Praze, které téměř třináct let vedla právě Lenka Bradáčová. NSZ podle Deníku N tvrdí, že i s tímto nápadem přišel Dragoun. Kdyby k přesunu kauzy došlo, olomouckým žalobcům by zůstala jen ta část, která se zabývá odsouzeným podnikatelem Jiřikovským a darknetovým tržištěm Nucleus Market. Prověřování části případu kolem Blažka by to však dále zkomplikovalo. Nejvyšší státní zástupkyně Bradáčová, jejíž úřad v kauze provádí dohled, se přitom v případu také objevuje. Vyšetřovatelé se zajímají o to, zda byla ještě před přijetím daru, k němuž došlo počátkem loňského března, o Blažkových úmyslech informována. Zatímco ona i Blažek to popřeli, podle šéfky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřiny Arajmu už 6. února 2025 Blažek hovořil o tom, že možnost přijetí daru s Bradáčovou – tehdy ještě jako s pražskou vrchní státní zástupkyní – konzultoval. Kauza ve fázi přípravného řízení Kariéra Bradáčové je s Pavlem Blažkem úzce provázaná. Byl to právě Blažek, kdo ji v roce 2012 jako ministr spravedlnosti jmenoval do funkce pražské vrchní státní zástupkyně a kdo ji o třináct let později prosadil na post nejvyšší státní zástupkyně. Vláda Bradáčovou na post nejvyšší státní zástupkyně odsouhlasila 8. ledna 2025, shodou náhod ve stejný den, kdy Krajský soud v Brně rozhodl o vydání zabavené elektroniky obsahující bitcoiny Jiřikovskému. Bradáčová se funkce ujala 1. dubna 2025. Ve stejný den podle mluvčího NSZ Petra Malého dorazila na Nejvyšší státní zastupitelství z ministerstva spravedlnosti „prostá informace“ o darovací smlouvě mezi Tomášem Jiřikovským a ministerstvem spravedlnosti. Dva týdny po jejím nástupu do funkce, tedy 16. dubna 2025, se pak podle Seznam Zpráv uskutečnila schůzka, na které Blažek řešil bitcoiny s Bradáčovou a šéfem olomouckého VSZ Radimem Dragounem, jehož lidé se už v té době okolnostmi přijetí daru zabývali. Nyní je bitcoinová kauza stále ve fázi přípravného řízení. Jiřikovský je od srpna 2025 trestně stíhaný, skončil ve vazbě a policie mu v rámci kauzy zajistila 50 bitcoinů, se kterými nesmí nakládat. Zda bude v kauze obviněn někdo další, není v současné chvíli jasné.