Podstatou sporu byl proces, jakým nižší soudy letos na jaře rozhodovaly o prodloužení vazby pro Jiřikovského. Ústavní soud dal Jiřikovskému za pravdu, že proces nebyl správný. Jiřikovský se nemohl seznámit s argumentací státní zástupkyně o odmítnutí stížnosti proti vazbě ani na něj reagovat. To je podle soudce zpravodaje Tomáše Langáška protiústavní. S každým stanoviskem, které ovlivňuje rozhodování soudu, musí mít protistrana možnost se seznámit a reagovat na něj. „Stěžovatel neměl k dispozici podrobné vyjádření olomoucké vrchní státní zástupkyně, k němuž by se mohl vyjádřit. Zjednodušeně řečeno: byla porušena zásada rovnosti zbraní,“ vysvětlil Langášek. Kde nastala chyba? Jiřikovský podal žádost o propuštění z vazby, kterou státní zástupkyně postoupila městskému soudu společně se svým vyjádřením a návrhem, aby žádosti nebylo vyhověno. Čtyřstránkovou argumentaci ale Jiřikovský nedostal, takže se proti ní nemohl ani vymezit. Stěžoval si na to v další fázi řízení před Krajským soudem, ten ale námitku pominul. Jiřikovský se proto obrátil na Ústavní soud. O tom, zda vazba Jiřikovského stíhaného v bitcoinové kauze byla, či nebyla důvodná, Ústavní soud nerozhodoval. Nález Ústavního soudu nemění nic na tom, že Jiřikovský zůstává dál ve vazbě. Případ se ovšem vrací k brněnskému krajskému soudu. Ten bude rozhodovat o stížnosti Jiřikovského proti zamítnutí jeho původní žádosti o propuštění z vazby. Může tedy Jiřikovskému vyhovět a z vazby jej propustit, nebo naopak vazbu prodloužit. Soud musí vazbu Jiřikovského projednávat každé tři měsíce. Naposledy v polovině dubna Městský soud v Brně a následně po stížnosti krajský soud v květnu rozhodly o ponechání muže ve vazbě. Ústavní soud nicméně vyhlásil nález k rozhodnutí městského soudu z 11. března, kdy soud rozhodoval o samostatné žádosti Jiřikovského o propuštění z vazby – zamítl ji. A také k následnému rozhodnutí krajského soudu z 16. dubna, který také zamítl stížnost Jiřikovského. 15. srpna 2025 KRIMI Sledovat další díly na iDNES.tv