Podle Válka se podařilo propojit jednotlivé registry, a resort tak má nově detailní přehled o tom, kde chybí jaká péče. Zprávy, že v Česku nemá praktického lékaře zhruba milion lidí, jsou podle ministra mylné. „Dlouhodobě chyběla některá data. Když jsme chtěli zjistit, co přesně se děje s pacientem se stařeckou demencí, kde je léčen a kdo se o něj stará, taková data jsme neměli,“ řekl. Zdravotní pojišťovny na konci loňského roku evidovaly celkem 554 tisíc neregistrovaných pacientů, z toho 105 tisíc dětí do 18 let. Válek ale upozorňuje, že zhruba polovina z nich jsou žadatelé o azyl, tedy například uprchlíci z Ukrajiny. Českých dětí bez lékaře je podle dat ministerstva 34 tisíc, tedy 1,7 procenta z celkového počtu dětí. Zhruba 11 tisíc českých dětí v posledních dvou letech absolvovalo pravidelnou preventivní prohlídku i bez registrace u praktického lékaře. Naopak 12 tisíc dětí péči nevyužilo vůbec. Podle vedoucího Oddělení správy zdravotních pojišťoven a mezinárodní koordinace Adama Andera jde ale pravděpodobně o děti, které se v tuzemsku spíše nezdržují. „Těžko si dovedu představit dítě, které během dvou let nečerpá žádnou péči,“ řekl. U dospělých je bez registrace u praktického lékaře 449 tisíc pojištěnců, z toho 159 tisíc má trvalý pobyt v Česku. Zhruba 40 tisíc z nich podle dat ministerstva nevyužilo za poslední dva roky žádnou hrazenou péči, zbylých 119 tisíc lidí využívá zdravotní péči i bez registrace. „Celkově jde o pozitivní data, která ukazují, že naprostá většina českých občanů má přístup k primární zdravotní péči,“ uvedl Válek. Dodal, že ačkoliv registrace u praktického lékaře není v tuzemsku povinná, neznamená to, že by neregistrovaní lidé neměli dostupnou zdravotní péči. Největší skupinu lidí bez registrace tvoří podle úřadu cizinci s mezinárodní ochranou, a to hlavně Ukrajinci. Jde také o občany Evropské unie, kteří mohou být registrovaní v jiných unijních státech. „Dynamika mezinárodních pohybů je značná a je důležité přesně rozlišovat, kdo u nás skutečně potřebuje registraci u praktického lékaře,“ řekl Ander. Podle Andera se v datech odráží také fakt, že například uprchlíci z Ukrajiny měli zpočátku problém s českým zdravotním systémem, kterému po příchodu do země zcela nerozuměli. A ačkoliv se postupem času do systému zařadili, řada z nich stále čerpá zdravotní péči méně než Češi. Klíčové je podle Válka nadále navýšení počtu lékařů v primární péči. Ministerstvo proto chce více podporovat například týmové praxe, kde pracuje několik lékařů na zkrácené úvazky. To by podle Andera mohlo být dobré například pro lékařky na mateřské dovolené. Pomoci by mohly také bonifikační programy pojišťoven či plánovaná podpora přeshraniční péče, a to ve všech segmentech zdravotnictví. Více rezidenčních míst Úřad podle Válka pracuje také na narovnání systému podpory rezidenčních míst. Jejich zvyšování a financování je podle něj dlouhodobý závazek státního rozpočtu. „I přes omezené finanční zdroje pracujeme na zapojení dalších partnerů – zdravotních pojišťoven, krajů a obcí,“ řekla vedoucí Oddělení vědy, výzkumu a dotací na vzdělávání Olga Laaksonen. „Vzdělávání je pro každého poskytovatele určitým břemenem, protože se lékaři vzdělávají při výkonu zaměstnání, dotační programy mají za cíl toto vzdělávání umožnit,“ dodala Laaksonen. Limitem je ale podle ministra Válka fakt, že rezidenční místa musí mít stejné podmínky v celé republice a nesmí zavazovat rezidenty žádnou podmínkou. Často se tak podle ministra stává, že ačkoliv rezident nastoupí do malé nemocnice, po několika měsících odejde a s ním i peníze. Výrazným problémem je podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška stále narůstající průměrných věk aktivních praktiků, a to hlavně u dětí. To by mohl v dalších letech částečně odlehčit pokles porodnosti. „Bude to špatné ještě minimálně tři roky a žádná kouzelná moc to nemůže změnit,“ řekl Dušek. Míst poskytování péče praktiků pro děti a dorost tak bude podle něj ještě nějakou dobu ubývat. „Dobrou zprávou je, že zabírá politika rezidenčních míst a o studium pediatrie je velký zájem,“ dodal Dušek. S nástupem nových absolventů do ordinací se podle Válka daří stabilizovat situaci u dospělých už nyní, u dětí by se měla vyřešit do pěti let.