Klíště číhá hlavně v parku. Lidé neřeší prevenci, očkovaných Pražanů je minimum
Údaje o nákaze lymskou boreliózou jsou kvůli loňské změně systému hlášení onemocnění do registrů hygienické služby nespolehlivé.
Nemocnost v Praze je podle hygieniků sice nižší než v jiných krajích republiky, jejich zkušenosti z terénu ale ukazují na nebezpečí v zeleni města.
„Naše data získaná při sběru klíšťat potvrzují vysokou míru promořenosti klíšťat proti lymské borelióze přímo v pražské zeleni. Parky a lesoparky vytvářejí specifické mikroklima, kde se klíšťatům mimořádně daří, a riziko nákazy je tak pro obyvatele metropole reálné již při běžné procházce,“ řekla Martina Marešová, ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hl. m. Prahy. První jarní měsíc je podle ní z epidemiologického hlediska kritickým zlomem.
„S rostoucími teplotami evidujeme první případy infekcí. Klíčem k ochraně zůstává očkování proti encefalitidě a včasná repelentní ochrana s důkladnou kontrolou po návratu z přírody,“ dodala.
Pražané ale tuto prevenci zanedbávají – proočkovaných proti klíšťové encefalitidě je jen 13 procent obyvatel.
Nemoc lidé podceňují
„Přibližně každý třetí pacient s klíšťovou encefalitidou je přesvědčený, že klíště přisáté neměl, popřípadě že na něj klíšťata nejdou a že se ho toto riziko tedy netýká,“ upozornila Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a FN Bulovka.
Je ale důležité se mít na pozoru, encefalitidu přenášejí i mladší vývojová stadia klíšťat, která jsou maličká, průhledná a člověk si vůbec nevšimne, že na něm bylo přisáté.
„Zatímco u boreliózy můžeme přenosu zabránit včasným odstraněním klíštěte, protože přechod borelií do krve trvá řadu hodin a počáteční bakterie jsou nejspíše méně patogenní, u klíšťové encefalitidy toto bohužel neplatí. Tam stačí i několik minut nebo maximálně desítek minut, aby došlo k nákaze,“ řekla Smíšková.
Nemoc se může projevit individuálně. Děti mívají lehčí průběh meningitidy, postižení mozkových obalů. „I u těchto pacientů ale často vídáme obtíže, které přetrvávají řadu týdnů, někdy i měsíců,“ podotkla Smíšková.
Zdravý dospělý člověk dostane typicky meningoencefalitidu, kdy už je zasažena i mozková tkáň. „Znamená to poruchy vědomí, třes, zmatenost, poruchu rovnováhy, řeči, obrnu hlavových nervů a podobně,“ poukázala Smíšková.
Hrozí dlouhodobé potíže
Nejrizikovější skupinou jsou senioři a lidé chronicky nemocní nebo oslabení. Právě je ohrožuje nejzávažnější forma onemocnění – encefalomyelitida.
„Ta se nejčastěji projeví obrnami končetin nebo takzvaným bulbárním syndromem, při kterém jsou zasažena životně důležitá centra a hlavové nervy zodpovědné například za dýchání a polykání. Prvními příznaky bývá chrapot, poruchy polykání nebo neschopnost efektivně odkašlávat. Tento stav se může rychle zhoršovat a pacient skončí na umělé plicní ventilaci,“ popsala lékařka. Dodala, že těžké formy nemoci mohou postihnout i zdravého pacienta.
Encefalitida může mít také dlouhodobé následky, kterých je zřejmě více, než lékaři dosud předpokládali.
„Nejde pouze o poruchy hybnosti nebo obrny. Vedle toho existuje i takzvaný postencefalitický syndrom, který může zahrnovat jak zhoršení sluchu, tak i subjektivní potíže. Ty nejsou vždy snadno měřitelné, ale pacienty mohou trápit velmi dlouhou dobu a výrazně ovlivňovat kvalitu jejich života,“ řekla infektoložka. Lidé se podle ní více obávají lymské boreliózy, proto na Bulovce porovnali komplikace obou nemocí.
U boreliózy je časté ochrnutí lícního nervu, které postupně odezní, přetrvá u pěti procent pacientů. U klíšťové encefalitidy má více než třetina pacientů obtížné ochrnutí nervů i rok po prodělané infekci.
Léčba encefalitidy prakticky není k dispozici. „Pacientům můžeme nabídnout pouze léčbu zaměřenou na mírnění projevů onemocnění. Nejdůležitější, co jim ale nabídnout můžeme, je lepší ochrana před nemocí – tedy očkování,“ uzavřela Smíšková.
Klíšťová encefalitida
Na virové onemocnění mozku a mozkových blan neexistuje specifická léčba, lékaři pouze zmírní jeho příznaky.
Očkování lze zahájit kdykoli během roku. Pro rychlé zajištění ochrany existuje zrychlené očkovací schéma, které nastaví lékař.
Základní očkování je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění od 50 let věku; ostatní mohou získat příspěvek v rámci preventivních programů zdravotních pojišťoven.
Zdroj: Katedra parazitologie, Přírodovědecká fakulta UK
29. května 2023
Rozstřel
Sledovat další díly na
iDNES.tv