iDNES Lounge: Děti se rády hýbou, jen jim to nekazme. Pomoci má nové ministerstvo
Lounge – pořad iDNES.tv
Sledovat další díly na
iDNES.tv
Hosté pořadu
Jan Březina
Gymnathlon
Jan Březina je zakladatelem a hlavním strážcem vize projektu Gymnathlon. Vystudoval a dlouhodobě se věnuje rozvoji dětského sportu v Česku. Před deseti lety založil Gymnathlon s cílem rozvíjet děti hravě, bezpečně a odborně tak, aby si vytvořily celoživotní vazbu ke sportu bez ohledu na budoucí výkonnostní úroveň. V roce 2025 s ním pravidelně sportovalo více než 20 000 dětí, čímž se Gymnathlon zařadil mezi 10 největších sportovních subjektů v zemi dle počtu dětí do 15 let.
Jana Havrdová
Rada vlády pro sport
Jana Havrdová působí jako tajemnice Rady vlády pro sport, prevenci a zdraví. Byla viceprezidentkou Hospodářské komory České republiky, prezidentkou České komory fitness, prezidentkou FISAF International a dlouholetou prezidentkou Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz. Dlouhodobě se věnuje podpoře prevence, zdravého životního stylu a pohybových aktivit a podílí se na strategických projektech v oblasti veřejného zdraví a sportu.
České děti tráví méně času pohybem než generace jejich rodičů. Ačkoli se v posledních letech rozšiřují venkovní sportoviště, hřiště i nabídka kroužků, statistiky podle odborníků zůstávají neúprosné.
„Když jsme byli malí, přišli jsme ze školy, hodili tašku do kouta a běželi ven. Dnes děti přijdou domů a čekají je sociální sítě, hry a mobily,“ říká Jana Havrdová z kabinetu ministra pro sport, prevenci a zdraví.
Podle ní navíc nejde jen o sport samotný, ale o celkové nastavení dne. Dítě dnes často prosedí hodiny ve škole, během přestávek nesmí běhat a po vyučování znovu sedí doma u obrazovky.
„Dvě hodiny tělocviku týdně nic nevyřeší. Důležité je, jestli děti chodí pěšky do školy, jak tráví přestávky nebo zda mají možnost se spontánně hýbat během dne,“ dodává.
Hosty pořadu iDNES LOUNGE na téma sport, zdraví a společnost jsou Jan Březina zakladatel projektu Gymnathlon, moderátorka Elen Černá a Jana Havrdová z kabinetu ministra pro sport.
Děti pohyb chtějí. Systém je ale často odradí
Podle Jana Březiny, zakladatele projektu Gymnathlon, přitom problém neleží v samotných dětech. „Všechny děti se rády hýbou. Jen jim sport často nabízíme způsobem, který je velmi rychle odradí,“ vysvětluje.
Právě proto vznikl Gymnathlon – projekt zaměřený na všeobecnou sportovní průpravu bez tlaku na výkon a výsledky. Děti si zde podle něj budují vztah ke sportu formou hry a zážitku. „Za deset let jsme se dostali na dvacet tisíc dětí. A ukazuje se, že rodiče si začínají uvědomovat, že není nutné specializovat dítě na jeden sport už ve čtyřech nebo pěti letech,“ říká Březina.
Podle odborníků je právě příliš brzká specializace jedním z největších problémů českého sportu. Talentované děti často tráví většinu času jen jedním sportem, brzy začnou závodit a kolem puberty mnohé z nich úplně vyhoří. „Pokud dítě od čtyř let zná jen školu, auto, trénink a soutěže, tak se může stát, že ve třinácti ten sport už prostě nechce vidět,“ upozorňuje Jana Havrdová.
Tělocvik? Někde inspirace, jinde formalita
Velké rozdíly podle hostů panují i mezi školami. Zatímco některé aktivně podporují pohyb během celého dne, jinde je i tělocvik spíš nutnou povinností. „Záleží na řediteli školy, učitelích i na tom, jaký vztah má k pohybu třídní učitelka na prvním stupni,“ říká Havrdová.
Podle ní dnes existují školy, kde děti sportují aktivně, tráví pohybem přestávky a spolupracují s externími trenéry. Vedle toho ale fungují i školy, kde děti většinu dne sedí a jedinou instrukcí během přestávky je: hlavně neběhejte.
Odborníci se shodují, že právě prostředí školy může výrazně ovlivnit vztah dítěte k pohybu na celý život. „Trenér nebo učitel často formuje dítě víc než rodič. Zvlášť v pubertě má obrovský vliv,“ upozorňuje Havrdová.
Výkon za každou cenu? Děti mizí ze sportu
Kritika zazněla také směrem k systému financování sportu. Podle současných pravidel získávají kluby více peněz hlavně za děti, které závodí a přinášejí výsledky.
„Sportovní prostředí je dlouhodobě nastavené hlavně na výkon. Jakmile dítě nestačí nebo není talentované, často ze systému vypadne,“ říká Havrdová. Právě tehdy podle ní mnoho dětí končí doma na gauči – nebo v lepším případě odchází do fitness center, kde mohou sportovat bez tlaku na výsledky.
Březina upozorňuje, že český sport potřebuje změnit celou filozofii práce s dětmi. „Nemůžeme stavět jen na budoucích šampionech. Potřebujeme udržet ve sportu i děti, které nikdy nebudou profesionálními sportovci,“ říká.
Inspirací jsou podle něj skandinávské země, kde děti zůstávají u všeobecné sportovní průpravy mnohem déle a tlak na výsledky přichází později.
Hosty pořadu iDNES LOUNGE na téma sport, zdraví a společnost jsou Jan Březina zakladatel projektu Gymnathlon, moderátorka Elen Černá a Jana Havrdová z kabinetu ministra pro sport.
Pohybová chudoba. Rozhoduje i místo, kde dítě vyrůstá
Debata otevřela i další problém – rozdíly mezi regiony. Podle Březiny mají děti z menších obcí a chudších regionů výrazně horší fyzickou kondici než jejich vrstevníci z větších měst.
„Ukazuje se, že existuje něco jako pohybová chudoba. Pokud se dítě narodí v chudším regionu a rodiče nepovažují sport za důležitý, má mnohem horší startovní podmínky,“ říká.
Právě zde podle odborníků nestačí spoléhat jen na sportovní kluby. Do podpory pohybu se musí zapojit školy, obce, zdravotnictví i zaměstnavatelé.
iDNES LOUNGE
Sledovat další díly na
iDNES.tv
Sport jako prevence, ne jen pro medaile
Havrdová opakovaně zdůrazňuje, že pohyb nelze vnímat pouze jako cestu k vrcholovým výkonům nebo olympijským medailím. „Sport není jen reprezentace státu. Je to základní nástroj prevence,“ říká.
Podle ní je česká společnost stále nastavená tak, že zdravotní problémy vyřeší až nemocnice. Ve skutečnosti ale většina civilizačních chorob vzniká desítky let špatným životním stylem. „Zdraví nevzniká v nemocnicích. Vzniká doma,“ upozorňuje. A právě změna tohoto pohledu bude podle ní trvat nejdéle. „Výsledky neuvidíme za jedno volební období. Bavíme se o horizontu pěti, deseti nebo patnácti let,“ dodává.
Klíč? Společný tlak celé společnosti
Hosté debaty se nakonec shodli na jednom: žádné jednoduché řešení neexistuje.
Nepomůže jen více peněz do sportu ani samotná reforma tělocviku. Změnit se podle nich musí přístup celé společnosti – od rodičů přes školy až po politiky. „Nemůžeme čekat, že to vyřeší jen ministerstvo nebo škola. Každý musí přispět svým dílem,“ uzavírá Březina.